Piráti testují, jak jim to jde s lidmi. Chtějí se zbavit pražské nálepky

Zatímco na sociálních sítích i ve Sněmovně patří Piráti v rámci opozice k nejaktivnějším, co se týká silných vyjádření i marketingových nápadů, jinak to vypadá při kontaktu s lidmi. Na jedné z mimopražských zastávek šéfa Pirátů Zdeňka Hřiba to vypadalo spíše jako stranická poradní schůzka.

V brněnské hospodě Na dobré cestě se v minulém týdnu před šestou večerní začali scházet lidé, většinu ale příjezd známého politika nechával chladnou. „My vůbec nevíme, že tu nějaká debata je,“ řekla redakci jedna z žen, která si zabrala malý stolek blízko hospodského výčepu. Více než dvousetkilometrová cesta, kterou Hřib z hlavního města absolvoval, se pak přetavila spíše ve vnitrostranickou debatu se zhruba dvaceti lidmi. Z nich šlo z velké části o místní Piráty, i kandidáty do komunálních voleb nebo registrované příznivce strany.

Už když Hřib do podniku dorazil, hrnuli se k němu hlavně místní členové. Spolu s nimi se záhy přesunul do salonku v zadní části hospody, kde si posedali kolem dlouhého stolu. Nutno říct, že předseda tam pozornost posluchačů měl, a to hlavně v prvních momentech setkání.

„Chceme otevírat Piráty novým tvářím, chceme, aby Senát zůstal pojistkou demokracie, abychom se nedostali tam jako Slovensko,“ oznamoval Hřib hned v úvodu nad půllitrem piva. V rukou přitom přidržoval a několikrát zvedal ceduli s číslovkami 11:55 v odkaze na nově rozjetou pirátskou kampaň Za pět minut dvanáct. Tou chtějí Piráti apelovat, že je na čase zastavit podle nich „systematický rozklad země“ ze strany vlády Andreje Babiše a motivovat veřejnost ke vstupu do pirátské strany nebo k její podpoře.

Nové lidi k sobě lákají nyní v opozici prakticky všichni. Je to mimo jiné reakce na výzvu šéfa Milionu chvilek Mikuláše Mináře z demonstrace na pražské Letné, aby mezi sebe strany pustily mladé lidi. Podobně například ODS spustila koncem března kampaň „Nestačí jen přihlížet“.

Pohled na to, jak se teď opoziční strany snaží zviditelnit a každá před podzimními volbami „leští“ svou značku, Seznam Zprávy nabídnou v několika dalších textech.

Piráti se v tomto opozičním táboře hodlají utkat o čelní příčky. „Chci, aby Piráti byli klíčovou součástí příští vlády bez Andreje Babiše,“ hlásal sebevědomě začátkem roku na sjezdu strany Zdeněk Hřib po svém znovuzvolení. V průzkumech to ale teď tak optimisticky nevypadá. Piráti jsou už několik měsíců na osmi až devítiprocentní podpoře, čili spíše stagnují, zatímco třeba konkurenti od Starostů rostou.

Například březnový model agentury STEM Piráty posílá na čtvrté místo s 8,1 procenta za Starosty i ODS. Konkrétně STAN podle měření STEM mezi opozičními stranami posiluje nejvíce. Koneckonců už ve dvou volebních modelech přeskočil ODS a zařadil se na druhé místo za hnutí ANO (před agenturou STEM i v měření Kantaru, pozn. red.).

I proto si teď strana, která je zvyklá fungovat online a je tradičně silná na sociálních sítích, přičemž její produkce tam má poměrně velký zásah - pro ilustraci, účet Pirátů na Instagramu má přes 75 tisíc sledujících, Starostové jsou na 37 tisících a ODS na 31,5 tisíce - uvědomuje potřebu kontaktních kampaní. „Kontakt s voliči je teď zásadní, opravdu musíme být mezi lidmi. To platí i u lokálních lídrů před komunálními a senátními volbami,“ říká mluvčí Pirátů Kristina Jochmannová.

„V tuto chvíli se jednotlivé výjezdy teprve rozjíždí. Naše hlavní témata jako bydlení, mladí, rodiny, ekonomická situace, propojujeme v rámci kampaně Za pět dvanáct. Postupně ladíme, ať to vše dohromady funguje,“ přiznává Jochmannová i v reakci na zmíněný výjezd předsedy do Brna, kde valný návštěvnický zájem nezaznamenal.

Jak redakci přiznaly zdroje od Pirátů, v přímém kontaktu s lidmi vystupoval expředseda Ivan Bartoš bezprostředněji. Byť i Hřib má podle nich své kvality. „Umí třeba mnohem rychleji a úderněji komunikovat složitý problém nebo téma,“ všímá si jeden ze členů strany.

Piráty také dokázal vnitřně dát dohromady a nastartovat po sérii volebních debaklů, což přiznávají často i straníci, kteří k němu byli ze začátku kritičtí. Po Hřibově nástupu na post předsedy koncem roku 2024 ze strany odešly některé známé tváře a opustili ji i řadoví členové. Nyní počet členů i registrovaných příznivců roste, byť ne nijak masivně. Zatímco koncem předloňského roku měli podle mluvčí Piráti 1115 členů, nyní jich je o deset více. Registrovaných příznivců ale přibylo skoro tři sta.

Lidé z týmu Pirátů nicméně nyní připouštějí cíl zbavit stranu nálepky „pražské strany“. A to právě i v souvislosti s Hřibem, který byl v hlavním městě primátorem a nedávno ještě náměstkem pro dopravu. Jak přiznává jeden ze zdrojů, Hřiba dodnes mnohdy lidé na ulici oslovují „pane primátore“.

Že se ale nynější poslanec pražské politiky tak úplně vzdát nechce, naznačuje složení kandidátky do zastupitelstva hlavního města. Tu vede ekonomka Tereza Nislerová a Hřib se objevuje na desátém místě.

Vedení Pirátů přesto doufá, že se kampaň zaměřená na výjezdy do regionů projeví i na podpoře strany napříč republikou. „Výjezdy chceme lidi informovat o tom, co se ve Sněmovně děje, protože každý nemá kapacity to sledovat. Chceme se také trochu nacítit na to, jak to vnímají lidé mimo takzvaný sněmovní palác,“ vysvětluje místopředsedkyně Pirátů Kateřina Stojanová.

„Radnice jsou generátorem příští generace celostátních politiků, často to tak je, třeba i u hnutí ANO a dalších. Takže máme na co navazovat,“ dodává poslankyně.

Za stagnací v měřeních voličské podpory pak podle Stojanové může být ostřelování ze strany vládnoucího hnutí ANO a Andreje Babiše. „Racionálně si to vysvětluju tak, že jsme, na rozdíl od Starostů, víc trnem v oku Babišovi,“ říká.

Naráží i na to, že Pirátům vládní koalice odmítla přidělit některá z vedoucích míst ve Sněmovně nebo v jejích výborech. „Víta Rakušana sice opakovaně nezvolili do vedení Poslanecké sněmovny, ale aspoň se tváří, že to místo Starostům náleží,“ poznamenává Stojanová.

Politolog Daniel Šárovec ale vidí nedostatky i na straně Pirátů. Podle něj jim chybí například věcnější komunikace. „Piráti se ve Sněmovně snažili několikrát na sebe upozornit, a to ať už flanelovými košilemi, anebo chůzí pozadu. Spíše než o obsahově relevantní a konstruktivně kritické reakce na sněmovní dění se jednalo o jistou variantu politického eskamotérství,“ popisuje. Voliči Pirátů jsou naproti tomu podle jeho odhadu většinově zvyklí spíše na informovaná a věcná řešení.

„Ve srovnání se STAN straně zatím chybí větší tah na branku a snaha oslovit širší spektrum voličů,“ upozorňuje.

Do toho Piráty mohla v začátcích tohoto volebního období brzdit i snaha vystupovat jako bojovníci „proti všem“ - a to i opozičním kolegům, která začala narážet i ve vlastním poslaneckém klubu. Z nynějších postojů i vyjádření lze tušit, že od ní ve straně trochu upustili. Podle informací redakce od Pirátů navíc nyní poměrně dobře funguje spolupráce předsedů opozičních stran - mají společné schůzky i komunikační skupiny.

Přesto se ale všechny strany opozice teď účastní téměř přiznaného zápasu o lídra tohoto bloku. A v něm je nyní silným tématem to, jak se postavit ke spojování sil. Všechny současné opoziční strany šly v roce 2021 do voleb jako dvě koalice, přičemž Piráti konkrétně ve spojenectví se Starosty. Se Spolu - tedy ODS, KDU-ČSL a TOP 09 - poté utvořily vládní koalici.

Nyní jakoby mluvit o koalici bylo tabu a všechny strany se spíš soustředí na sebe. Výjimkou je v tomto ohledu expremiér a bývalý šéf ODS Petr Fiala, který svým apelem na spojování štve část vlastní strany.

I pirátští politici však v kuloárních debatách přiznávají, že si uvědomují, že to do budoucna samostatně nepůjde. Naznačil to ostatně i předseda Hřib na popsaném brněnském setkání. „Náš elektorát nás chce vidět ve spolupráci v demokratickém bloku, proto i v senátních volbách budeme spolupracovat skoro se všemi, když to půjde,“ řekl předseda místním Pirátům.

„Nebezpečí je jinde než v opozici, dohodneme se i s konzervativci, když si ale budeme moci vybrat, samozřejmě půjdeme raději s liberály,“ řekl Hřib směrem k volbám do Senátu. Tam chtějí Piráti postavit v několika obvodech společného kandidáta právě s opozičními stranami.