Bezpečná „pevnost“ a tisíce lidí v pozoru. Do Pákistánu míří vyjednavači

Centrum pákistánského hlavního města se změnilo v pevnost. Chodníky obehnaly zátarasy, úřady přerušily hlavní dopravní tepny a na značkách již čeká více než deset tisíc členů bezpečnostních složek.

Islámábádem se šíří atmosféra očekávání, ale i nervozita – vyjednávání o míru mezi Spojenými státy a Íránem bude o víkendu sledovat celý svět.

Pákistán bude klíčové mírové rozhovory hostit a moderovat přesně šest týdnů od zahájení koordinovaných americko-izraelských útoků na Írán.

Situace je extrémně křehká i přes vyhlášení dvoutýdenního dočasného příměří – Pákistán je tak o to odhodlanější, aby jednání měla hladký průběh. Alespoň co se bezpečnosti a organizace týká.

Pákistánský ministr vnitra Mohsin Naqvi ve čtvrtek ujistil americkou diplomatku Natalii Bakerovou o „stoprocentní bezpečnosti“ všech zahraničních delegací a zdůraznil pečlivé přípravy. Od středy v hlavním městě probíhá řada schůzek, na kterých se detailně řeší bezpečnostní opatření i strategie na následující dny.

Spojené státy již do města vyslaly 30členný předvoj, který bezpečnostní opatření prověřuje.

Od čtvrtka se v celém Islámábádu posílila bezpečnostní opatření. Nejpřísněji fungují v centru metropole, v takzvané Červené zóně, kde sídlí nejvyšší výkonná, zákonodárná a soudní moc Pákistánu.

Jak již bylo zmíněno, v ulicích hlídkuje více než deset tisíc příslušníků bezpečnostních složek – přibližně 6000 policistů z Islámábádu, 900 členů pohraniční stráže a 3000 policistů z Paňdžábu.

Kromě toho budou na citlivých místech rozmístěni rangers a vojenské jednotky. Na řízení dopravy je vyčleněn přibližně tisíc lidí. Opatření platí i na oblasti mimo centrum – ostnaté dráty a kontejnery blokují silnici vedoucí k letecké základně Nur Khan a ke starému letišti.

Místní na čtvrtek a pátek dostali volno a byli požádáni, aby se zdrželi zbytečných cest. Ve stavu nejvyšší pohotovosti jsou i všechny státní záchranné složky a nemocnice – podle místních zdrojů dostaly pokyn zajistit dostatek personálu i nezbytného materiálu.

Přísná bezpečnostní opatření panují i v okolí proslulého hotelu Serena, kde budou ubytováni členové delegací.

Zvláštní pravidla platí i pro vydávání víz – Pákistán v pátek oznámil, že delegátům obou stran umožní bezvízový vstup. Snadnější příjezd do země bude platit také pro novináře, podle tamních úřadů doposud podaly žádost více než tři desítky mezinárodních redakcí.

„Pákistán vítá všechny delegáty, včetně novinářů z účastnických zemí, kteří cestují v souvislosti s Islámábádskými rozhovory 2026. Za tímto účelem žádáme všechny letecké společnosti, aby umožnily nástup na palubu všem těmto osobám bez víz. Pákistánské imigrační úřady jim vydají víza při příletu,“ napsal na síti X pákistánský ministr zahraničí Išak Dar.

První oficiální jednání by měla začít pravděpodobně v sobotu ráno. Pákistánský premiér Šáhbáz Šaríf začne přípravnými jednáními s oběma stranami zvlášť. Samotná jednání bude dle stanice Al-Džazíra moderovat Išak Dar, který se během celého konfliktu podílel na takzvané pendlové diplomacii.

Týmy USA a Íránu zasednou v oddělených místnostech, přičemž pákistánští úředníci mezi nimi budou zprostředkovávat zprávy.

Islámská republika podle zdroje agentury Reuters vyšle na vyjednávání dva muže, kteří mají podporu mezi íránskými konzervativci i reformátory a mají vazby na vlivné Revoluční gardy. Jde o předsedu parlamentu Mohammada Kálíbáfa a ministra zahraničí Abbáse Arakčího. Zatím není jasné, zda se zúčastní i náčelník pákistánské armády, polní maršál Asim Munir.

Americkou stranu by v Islámábádu měli zastupovat zvláštní vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner, kteří už se podíleli na předchozích rozhovorech. Potvrzena byla také účast viceprezidenta J. D. Vance. Podle Deutsche Welle prezident Donald Trump právě jeho pověřil upevněním vratkého příměří.

Zapojení viceprezidenta do jednání by pro íránskou stranu mohlo být klíčové – íránští představitelé jsou po zkušenostech z jednání v Maskatu a Ženevě skeptičtí k Witkoffovi i Kushnerovi, Vance však považují za osobu nakloněnou k ukončení konfliktu.

Vance, který je považován za potenciálního republikánského kandidáta pro prezidentské volby v roce 2028, se k dlouhodobému vojenskému zapojení USA na Blízkém východě staví opatrně.

Obě strany půjdou do jednání významně názorově rozdělené. Íránci předložili Američanům desetibodový návrh na mír, jehož součástí je mimo jiné dohled nad Hormuzským průlivem, stažení amerických bojových sil z Blízkého východu a zastavení vojenských operací proti spojeneckým ozbrojeným skupinám.

Trump tento plán označil za „proveditelný“, ale jeho administrativa jej oficiálně nepřijala.

Bílý dům naopak tvrdí, že Írán je ochoten odevzdat své zásoby obohaceného uranu, což mluvčí Karoline Leavittová popsala jako požadavek, o kterém se nedá vyjednávat. Pro Írán jde však o bod, kterého se nehodlá vzdát.