Americký útok na srdce íránské ekonomiky: 50 úderů před vypršením ultimáta

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Spojené státy v úterý podnikly sérii úderů na íránský ostrov Charg, klíčový pro export tamní ropy. Informovaly o tom agentura Reuters, stanice CNN nebo list The Wall Street Journal s odkazem na své zdroje v americké administrativě. Později to potvrdil i americký viceprezident J. D. Vance.

V průběhu války se opakovaně spekuluje o tom, že by Američané mohli zničit infrastrukturu na Chargu, případně by se mohli pokusit ostrov dokonce vojensky obsadit. Írán by tak ztratil většinu zbývajících příjmů z ropy.

Seznam Zprávy přehledně v otázkách a odpovědích shrnují, co se ví o aktuálních úderech a podrobnosti o ostrově Charg.

Podle informací stanice CNN se údery zaměřily na vojenské cíle, deník The Wall Street Journal s odkazem na své zdroje píše o 50 zasažených místech. Podle íránské agentury Mehr se na úderu podílela i izraelská letadla.

Nové údery na klíčový ostrov přišly jen těsně předtím, než vyprší další ultimátum amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Šéf Bílého domu hrozí, že Írán „pošle do doby kamenné“ a zaútočí na tamní elektrárny nebo mosty, pokud Teherán neukončí blokádu Hormuzského průlivu. V pondělí ještě přitvrdil, když řekl, že „v noci zemře celá civilizace“.

Útoky podle Vance nepředstavují změnu strategie. „Nezaútočíme na energetiku a infrastrukturu, dokud Íránci buď nevznesou návrh, se kterým můžeme souhlasit, nebo žádný návrh neudělají,“ řekl na návštěvě Budapešti.

Ano, už v první polovině března informovali o zásahu 90 vojenských cílů. Analytici tehdy na satelitních snímcích zaznamenali například škody na tamním letišti. Trump minulý týden prohlásil, že všechny vojenské cíle na ostrově „byly kompletně zničeny“.

Trump o možnosti útoku na Charg mluvil už v roce 1988, tedy dávno předtím, než se stal americkým prezidentem. „Jeden výstřel na jednoho z našich mužů nebo lodí a předvedl bych něco na ostrově Charg. Šel bych a vzal bych si ho,“ řekl tehdy v rozhovoru pro britský deník The Guardian.

Ostrov o rozloze zhruba dvacet kilometrů čtverečních leží v severozápadní části Perského zálivu, jen 25 kilometrů od íránské pevniny. Protože záliv je na íránské straně mělký, tankery s hlubokým ponorem nakládají ropu právě na tomto ostrově. Až devadesát procent veškerého íránského exportu suroviny jde přes terminály na Chargu.

Kdyby se Američanům podařilo ostrov odříznout od Íránu, ekonomika založená na těžbě ropy a plynu by dostala tvrdý úder a Trump by to mohl využít ve vyjednávání o ukončení blokády Hormuzského průlivu.

Írán k Chargu v podstatě nemá alternativu. V roce 2021 například otevřel nový ropný terminál na pobřeží Ománského zálivu východně od Hormuzského průlivu, ale ten podle Mezinárodní agentury pro energii nedokáže Charg nahradit.

Americká televize CNN v březnu napsala, že Íránci posílají na Charg posily a vojáci tam mají mobilní raketomety, které odpalují střely z ramene. Na ostrově je několik opevněných linií a také minová pole.

Předseda íránského parlamentu Mohammad Kálíbáf tehdy prohlásil, že rozvědka má informace o chystaném americkém útoku na ostrov za pomoci jedné země, kterou nejmenoval. Z amerických spojenců leží nejblíže Chargu Kuvajt a Saúdská Arábie.

Případný výsadek na ostrov by znamenal rozsáhlou rychlou akci za pomoci člunů, vrtulníků a letadel. Invazní jednotky by ale čelily z íránské strany dronovým náletům a dělostřelecké palbě.

„Velmi bych se toho obával. Íránci jsou chytří a zároveň nemilosrdní. Udělají cokoliv, aby způsobili americkým vojákům co největší ztráty na lodích, na vodě i potom na zemi,“ citovala CNN bývalého velitele sil NATO v Evropě admirála Jamese Stavridise.

Právě kvůli jeho obrovské důležitosti pro íránskou ekonomiku. Ostrov je přísně hlídaný a smí tam jen lidé se speciálním povolením.

Charg je obehnaný mohutnými ploty se strážními věžemi. Hlídají ho Islámské revoluční gardy, mocná vojenská složka oddělená od armády se silným vlivem právě i na íránskou ekonomiku.

Vzdálenosti ostrova od íránské pevniny využíval i předchozí režim šáha Rézy Pahlavího, který tam posílal politické vězně.