Článek
Že se o „bezkoncesionářskou“ budoucnost Českého rozhlasu a České televize hodlají Babiš a zejména jeho spojenci postarat, bylo jasné dlouho před volbami. Své cíle jasně artikulovali ještě z opozičních lavic hluboko během minulého volebního období.
Ve zhmotnění tohoto konkrétního záměru nyní koalici brzdí už jen fakt, že realizací byl pověřen Oto Klempíř, parně nejneschopnější exekutivec vyznačující se mimo jiné vymlčováním schůzek. Možné napojení na státní rozpočet je však jen jedním z prostředků, jak se s vyvážeností ČT a ČRo nadobro vypořádat. Na „radní“ frontě této války má vládní většina vykročeno daleko slibněji.
V mimořádně vyhrocené atmosféře přijala ve středu večer rozkolísaná Rada ČT usnesení jasně odmítající veškerá nařčení z rozpočtové nekompetentnosti mediálního kolosu. Proti stanovisku hlasovali jen oba obvyklí podezřelí - duo Matocha, Veselý. Ti veřejnoprávní podstatě televize ne a ne přijít na chuť, přesto je Sněmovna do klíčového orgánu pravděpodobně vynese znovu. A možná nejen hlasy vládních poslanců.
„Vzhledem k závažnosti situace Rada ČT vyzývá všechny odpovědné osoby, aby financování ČT i do budoucna vycházelo z transparentních, přiměřených a předvídatelných principů, aby ČT mohla naplňovat veřejnou službu tak, jak je stanovena ve všech zákonných normách a mohla se i nadále rozvíjet,“ stojí ve zprávě, pro kterou Pavel Matocha s Lubošem Xaverem Veselým ruku nezvedli. Není divu, tato slova jsou totiž v přímém rozporu s jejich letitými snahami.
Jak nyní probíhá volba do Rady ČT?
Rada ČT má 18 členů, které volí a odvolává Poslanecká sněmovna (12 členů) a Senát (šest členů). Členové Rady jsou voleni na funkční období šesti let a jsou za výkon své funkce odpovědni té komoře Parlamentu, která je zvolila; mohou být zvoleni opětovně.
V Radě je nyní šest volných míst. Do klání se přihlásilo 37 osob. Poslanecký mediální výbor jejich výběr zúžil. Celkem hlasovalo 16 členů výboru, do finále volby postoupilo 18 kandidátů. Z nich poslanci na plénu vyberou šest nových radních.
Do druhého kola volby nové Rady postoupil první jmenovaný za nejasných okolností. Mediální výbor čítá šestnáct členů; sedm opozičních poslanců (2× STAN, 2× ODS, 1× KDU-ČSL, 1× TOP09, 1× Piráti) a devět zástupců vladních stran. Pavel Matocha ale dostal hlasů celkem deset, tudíž je zřejmé, že ho musel volit i jeden z hlasujících v dresu opozice.
Všech sedm opozičníků jako jeden muž vyjádření podpory tomuto člověku kategoricky odmítá. Jenže jeden nutně lže, pokud opustíme nedůvěryhodný scénář o zbrklé chybě.
Celé toto vyprávění zní jako povedená partie hry městečko Palermo na letním dětském táboře, nebo jako epizoda reality show Zrádci. Skutečnost je taková, že poslanci z vlastních voličů dělají analfabety, když je přesvědčují, že výsledkem výpočtu devět plus jedna je stále devět.
Tajemný hlas pro Matochu není jediný početní nesoulad, který první kolo volby v mediálním výboru provázel. Rovnice nevychází ani u jména dalšího postupivšího kandidáta, a to u Stanislava Berkovce.
Jde o exposlance hnutí ANO, jehož asi nejlépe charakterizuje příhoda, kdy jako předseda podvýboru pro média a svobodu slova nebyl schopen správně identifikovat falešný tweet Miroslavy Němcové (respektive trval na jeho pravosti) o blokádě Leningradu, na základě kterého senátorce sám šéf vládnoucího Jednotného Ruska Dmitrij Medveděv pohrozil smrtí.
Berkovcovi se dále povedlo loni v dubnu na půdě Sněmovny uspořádat seminář na téma role médií při efektu nápodoby masových střeleb, kam jako mluvčí přizval stoupence náboženského hnutí AllatRa, které je pro vazby na Ruskou federaci pod drobnohledem Ministerstva vnitra. Pro úplnost, v roce 2014 Stanislav Berkovec přímo na místě pozoroval nelegální referendum na Krymu.
Berkovec ve výboru získal přesvědčivých třináct hlasů, k základu loajálních politiků trojkoalice se tedy přidali i čtyři opozičníci. Po několika dnech debat na sociálních sítích se k hlasu pro tohoto kandidáta krypticky přiznal lidovecký předseda výboru František Talíř.
Čtenář hledal v jeho slovech podstatu sdělení jen obtížně. Asi by stačilo, kdyby si před schůzí otevřel Berkovcův profil na Wikipedii, nemusel by potom tak usilovně šifrovat výsledek svého konání. Že šlo o výměnu hlasů s vládními zastupiteli v zájmu postupu lidovce Daniela Hermana, Talíř nejdříve odmítnul, podle informací Deníku N nicméně tuto taktiku tlumočil v soukromém stranickém chatu.
Po něm se k hlasu pro Berkovce naopak přímočaře přihlásila liberecká poslankyně a místopředsedkyně klubu ODS Lucie Bartošová i její plzeňský kolega Martin Baxa. Oba se za svou volbu zároveň omluvili.
Těžko říct, zda inkriminovanou dvojici dohnalo svědomí, nebo Kupka.
Ten měl vůbec napilno, kromě hlasování členů mediálního výboru výboru musel jen o den dříve řešit neopatrný výrok stranického enfant terrible na síti X. Stínový ministr pro místní rozvoj Radim Ivan totiž pro jistotu rovnou navrhl umístit ČT na burzu.
Předseda ODS se zkrátka ocitl v obtížné pozici. A místo aby vsadil na trpělivé vyprávění příběhu o běžné politické směně hlasů, po součtu selhání podřízených z pudu sebezáchovy vyhlásil, že je připraven koncesionářské poplatky bránit klidně ve spacáku. Tonoucí se stébla chytá.
Čtvrtý opoziční hlas pro Berkovce každopádně zůstává stejně jako v případě jednoho hlasu pro Matochu záhadou. Možná další technická porucha hlasovacího zařízení? Volba ve výboru byla tajná, o povaze hlasování na plénu se bude teprve rozhodovat.
Exministr Baxa, který měl ČT a ČRo v gesci poslední čtyři roky, teď po „neinformované“ volbě Berkovce opakuje, že „o veřejnoprávní média bude dál bojovat“. Podobná slova plná odhodlání se komukoliv z ODS ale věří obtížně. Byl to šéf jejího poslaneckého klubu Marek Benda, kdo vírou v pragmatický obchod pomohl svým politickým rivalům destrukci ČT nastarovat. To on měl vliv na složení stávající Rady, která poté instalovala servilního Jana Součka na pozici generálního ředitele. Nyní už jen pozorujeme následky jeho jednání. Nikdo tomu nezabránil. Takhle boj nevypadá.
ODS se v kauze rozkladu televize - i s přispěním aktuálních reputačních malérů - nálepky „užitečných hlupáků“ zbaví jen velmi těžko.
