Orbánův konec mění rovnováhu na východě Evropy. Magyar naznačil první kroky

S pádem Viktora Orbána v maďarských volbách se Ukrajině zjednodušuje situace. Nejméně vstřícný partner v Evropské unii bude teď z pohledu Kyjeva přece jen o něco ochotnější.

„Za vlády Orbána mezi Kyjevem a Budapeští prakticky neexistoval žádný vztah, protože v Kyjevě panovalo přesvědčení, že maďarská vláda ve skutečnosti zastupuje Rusko. Dialog tak postupně ztrácel smysl,“ podotkl pro Seznam Zprávy analytik think-tanku Atlantic Council Peter Dickinson.

Maďarsko pomáhalo Rusku zmírňovat sankce, dál ve velkém nakupovalo tamní ropu a plyn, na půdě EU blokovalo peníze pro Ukrajinu a ve vyjednávání o míru prosazovalo ruský pohled.

„Takzvaný ruský ‚mir‘ nemá perspektivu – všechno, čeho se dotkne, přináší destrukci,“ reagoval pro Seznam Zprávy na výsledky maďarských voleb ukrajinský velvyslanec v Česku Vasyl Zvaryč. „Věříme, že společně s našimi partnery, včetně Maďarska, budeme dál pracovat na posílení bezpečnosti, stability a evropských hodnot, ze kterých budou těžit oba naše národy,“ dodal.

Analytici, které oslovily Seznam Zprávy, se teď shodují, že s nástupem vítěze maďarských voleb Pétera Magyara si Ukrajina oddychne. Zároveň ale neočekávají, že by se Maďarsko stalo výrazným podporovatelem Ukrajiny.

„Vztahy jsou zatížené dlouhodobými spory, zejména kolem postavení a jazykových práv maďarské menšiny na Ukrajině. Kde se změna projeví výrazněji, je evropská politika – Maďarsko pravděpodobně přestane blokovat klíčová rozhodnutí, což se promítne do finanční podpory Ukrajiny ze strany EU,“ řekl Seznam Zprávám bývalý zmocněnec české vlády pro Ukrajinu Tomáš Kopečný.

Magyar po volbách označil Rusko za bezpečnostní riziko pro Evropu a uvedl, že by Putinovi v případě telefonátu řekl, že „by bylo dobré ukončit zabíjení po čtyřech letech války“.

Zároveň ale jeho postoje vůči Rusku a Ukrajině nejsou v klíčových bodech zásadně odlišné od Orbánovy linie, zejména v otázce sankcí, členství Ukrajiny v EU a důrazu na ekonomické dopady války na Evropu.

A to nejen proto, že v těchto tématech zůstává Magyar opatrný a pragmatický, ale také vzhledem k jeho politické minulosti jako bývalého člena Fideszu. Stranu opustil až v roce 2024, a jeho politické názory tak formovala ideologie Orbánovy strany.

„Stále pracuje s domácím publikem a agendou, kterou nastavila Orbánova éra. Maďaři se – ať už vlivem ruské propagandy, nebo Orbánových kampaní postavených na strachu – na Ukrajinu stále nedívají jako na svou bezpečnostní prioritu. To se brzy projeví,“ říká pro Seznam Zprávy novinář ukrajinského deníku The Kyiv Independent Adam Sybera.

Připomeňte si návštěvu Viktora Orbána v Kyjevě z července 2024:

Téma Ukrajiny podle Kopečného nesehrálo v samotném hlasování zásadní roli, přestože na něj Orbánova strana během kampaně z velké části spoléhala.

„Pokus postavit politickou mobilizaci na obrazu vnějšího nepřítele se ukázal jako neúčinný. Pro většinu Maďarů zůstávají klíčová domácí témata, jako je ekonomická situace, inflace nebo stav veřejných institucí,“ říká s tím, že vztah k Ukrajině je tak spíše vedlejší.

Zkušenosti z praxe podle Kopečného ukazují, že zejména mimo politiku existuje mezi oběma zeměmi potenciál pro spolupráci, který byl v posledních letech potlačován.

„Řada aktérů – od podnikatelů po zástupce bezpečnostního sektoru – vnímala dosavadní přístup jako promarněnou příležitost. V tomto ohledu může změna politického kurzu otevřít prostor pro pragmatičtější a méně ideologické vztahy,“ dodává bývalý zmocněnec.

Ukrajinští představitelé přirozeně přivítali zprávu o Magyarově vítězství.

„Gratulujeme maďarskému lidu k dnešním demokratickým, transparentním a historickým parlamentním volbám. Rekordně vysoká volební účast odráží zlomový okamžik pro Maďarsko,“ uvedl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.

Jak říká Kopečný, nová maďarská vláda bude mít ve zlepšování vztahů s Kyjevem poměrně snadnou práci, protože v současnosti jsou vztahy tak špatné, že jakýkoli krok bude znamenat zlepšení.

Ukrajina na důkaz nového začátku nemusela čekat dlouho. Magyar v pondělním projevu v Budapešti potvrdil, že nebude blokovat klíčovou půjčku Evropské unie ve výši 90 miliard eur určenou pro Kyjev, kterou dříve zastavoval Viktor Orbán.

Zároveň se kriticky vymezil vůči přístupu svého předchůdce k rusko-ukrajinskému mírovému procesu a uvedl, že „žádné zemi nelze říkat, aby se vzdala svého území“.

Budoucí premiér Maďarska jasně říká, že Ukrajinu vnímá jako oběť a Rusko jako hrozbu. Už to ukazuje větší vstřícnost. Ani v Kyjevě ale nikdo neočekává, že se z obou zemí stanou blízcí spojenci.

Pragmatická spolupráce ale možná bude, odhaduje analytik Dickinson. Například v energetice – Maďarsko Ukrajině dodává energii. Fungovat může i spolupráce v humanitární oblasti nebo se může otevřít tranzitní cesta pro dodávky přes maďarské území.

Prvním krokem bude podle analytiků právě vyjasnění samotných základů – tedy shoda na tom, kdo je v konfliktu agresor a jaký je status ukrajinského území. Tyto body sice mohou působit samozřejmě, ale v posledních letech byly mezi Kyjevem a Budapeští zdrojem napětí.

Pokud se to podaří, může následovat obnova elementární politické úcty a stabilnější komunikace, která v posledních letech téměř nefungovala.

„Na tuto fázi by pak mohla navázat pragmatičtější spolupráce vycházející ze společných zájmů. Nabízí se zejména oblast omezování ruského vlivu ve střední Evropě, kde má Ukrajina přímou zkušenost a Maďarsko zároveň začíná deklarovat odmítnutí dřívější úzké vazby na Moskvu,“ říká Sybera.

Připomíná, že část voličů bývalého premiéra vnímá „kolaboraci s Kremlem“ velmi kriticky.

Právě vztah Maďarska s Ruskem nicméně projde zásadní proměnou. Jak bylo slyšet už během povolebních oslav v ulicích Budapešti, Magyarovi voliči jsou silně proti přílišnému ruskému vlivu a vnímají Rusko i z historických důvodů jako hrozbu.

Připomínají sovětskou nadvládu nad východním blokem a potlačení maďarských protestů z roku 1956 sovětskými tanky. Společenská nálada tak vytváří tlak na novou politickou reprezentaci, aby se od dosavadní proruské linie výrazněji distancovala.

To má ostatně nový kabinet i v plánu. Magyar nehodlá vstupovat do otevřeného konfliktu s Moskvou a naznačuje ochotu pokračovat v některých formách energetické spolupráce, zároveň se ale jasně vymezuje vůči vztahům, jak je udržovala Orbánova vláda.

„Vztah Maďarska k Rusku bude velmi zajímavé sledovat,“ říká Dickinson. „Orbánovu proruskou politiku lidé dlouho tolerovali jako pragmatickou, ale postupně to začalo narážet na limity. Významnou roli sehrály i úniky informací, které ukázaly úzkou spolupráci Maďarska s Ruskem, například v rámci EU nebo při oslabování sankcí, což vyvolalo frustraci,“ dodal.

Očekávané změny už Kreml reflektoval, když v reakci na volby připomněl, že Maďarsko patří na jeho seznam nepřátelských států.

„Moskva už prostě přišla o svého klíčového spojence v Evropě. Orbán pro ni byl dlouhá léta zásadní figurou, ale tato role je pryč a Rusko už nebude mít tak silný vliv v Evropě jako dřív,“ vysvětluje Dickinson.

Rusko má nicméně v Maďarsku stále některé důležité projekty, zejména plánovanou dostavbu jaderné elektrárny Paks II, kterou má v zemi budovat ruská státní společnost Rosatom. Jde o rozšíření stávající elektrárny, která pokrývá velkou část maďarské výroby elektřiny.

Pro Maďarsko je velmi obtížné tyto projekty jen tak rychle ukončit, protože jsou klíčové pro jeho energetickou bezpečnost i fungování celé ekonomiky.