Článek
Írán podle zjištění deníku Financial Times (FT) tajně získal čínský špionážní satelit. Zařízení poskytlo Teheránu během nedávného konfliktu důležitou schopnost zaměřovat americké vojenské základny na Blízkém východě.
Z uniklých íránských vojenských dokumentů vyplývá, že satelit TEE-01B získaly koncem roku 2024 kosmické síly Islámských revolučních gard poté, co ho čínská firma vynesla na oběžnou dráhu.
Ve stejném roce Teherán sám vypustil na oběžnou dráhu tři satelity pomocí nosné rakety Símorgh, kterou vyvinulo ministerstvo obrany, uvedla tehdy agentura Reuters.
Analýza souřadnic, snímků i orbitálních drah ukazuje, že íránští velitelé čínský satelit využili ke sledování klíčových amerických vojenských objektů. Snímky byly pořízeny v březnu, a to jak před útoky na tyto cíle, tak po nich, upozorňuje FT.
Satelit TEE-01B vyrobila a vypustila čínská společnost Earth Eye Co, která na svých stránkách uvádí, že nabízí službu takzvaného „dodání na oběžnou dráhu“.
Z veřejně dostupných informací vyplývá, že firma realizovala jeden takový „orbitální“ transfer do nespecifikované země zapojené do čínského projektu Nová hedvábná stezka, k němuž se Írán připojil v roce 2021.
Zároveň v rámci dohody získaly Islámské revoluční gardy přístup ke komerčním pozemním stanicím společnosti Emposat, poskytovatele satelitních služeb se sídlem v Pekingu. Ta byla ve zprávě výboru americké Sněmovny reprezentantů označena za firmu s úzkými vazbami na čínskou armádu.
Plánování i vyhodnocování operací
Záznamy ukazují, že satelit mezi 13. a 15. březnem sledoval Leteckou základnu prince Sultana v Saúdské Arábii. Ve zmíněném období prezident Donald Trump potvrdil, že americká letadla na základně byla zasažena a poškozena. Satelit monitoroval také základnu Muwaffák Šachíd v Jordánsku a další objekty v oblasti.
Takto získaná data mohla Íránu usnadnit plánování operací i vyhodnocování jejich účinnosti.
„Je zřejmé, že tento satelit slouží k vojenským účelům, protože jej provozují Vzdušně-kosmické síly Revolučních gard, nikoli civilní íránský kosmický program,“ uvedla pro FT expertka na Írán Nicole Grajewski z pařížské univerzity Sciences Po.
Odvetné útoky Íránu a izraelský úder na Libanon.
Roste také podezření, že Írán má přístup k čínskému satelitnímu navigačnímu systému BeiDou, alternativě k americkému systému GPS pro vojenské účely.
Podle americké kongresové agentury mohl být BeiDou minulý měsíc také využíván k navádění íránských útoků, poukazuje deník The New York Times (NYT) na další propojení Íránu s čínskými technologiemi.
Podle dokumentů, které měl deník FT k dispozici, se gardy v září 2024 zavázaly zaplatit zhruba 250 milionů jüanů (asi 730 milionů korun) za převzetí kontroly nad systémem.
Bezpečnostní expert z londýnské King’s College a bývalý analytik CIA Jim Lamson k tomu dodal, že čínský satelit výrazně rozšířil schopnost Íránu sledovat americké vojenské aktivity a kombinovat satelitní data s dalšími zpravodajskými zdroji.
Vedle lidských zpravodajských zdrojů v regionu tak mají íránští analytici k dispozici silný nástroj, jehož výsledky lze kombinovat i s ruskými satelitními daty.
Na úzkou spolupráci mezi Moskvou a Teheránem nedávno upozornil americký deník The Wall Street Journal (WSJ) s odkazem na anonymní zdroje, včetně představitelů západních zpravodajských služeb.
Podle WSJ poskytuje Rusko íránskému režimu nejen satelitní snímky a bojové zkušenosti, ale i technologie pro drony Šáhid, které mají zlepšit komunikaci, navigaci a zaměřování cílů a umožnit útoky na americké a arabské vojenské pozice v regionu.
Američtí představitelé proto pečlivě sledují čínské satelitní společnosti, které by mohly podporovat aktéry na Blízkém východě ohrožující bezpečnost USA.
Čínská ministerstva zahraničí ani obchodu stejně jako společnosti Earth Eye a Emposat na žádosti o komentář nereagovaly. CIA odmítla situaci komentovat a Bílý dům se k vazbám mezi Emposat a Islámskými revolučními gardami nevyjádřil konkrétně.
Čínské MANPADS
Peking nepomáhá Teheránu pouze ve zpravodajské oblasti, ale údajně zvažuje i vojenskou podporu. Americké zpravodajské služby naznačují, že Čína se v příštích týdnech chystá dodat Íránu nové systémy protivzdušné obrany. S odvoláním na tři zdroje obeznámené se situací o tom informovala stanice CNN.
O podezřelých dodávkách a další spolupráci píše i deník The New York Times. Dva ze zdrojů uvedly, že existují náznaky, že se Peking snaží dodávky vést přes třetí země, aby zakryl jejich skutečný původ.
Na dotaz CNN, zda má o těchto informacích přehled a zda o nich hovořil s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, šéf Bílého domu Donald Trump minulou sobotu naznačil, že by Čína v případě dodávek zbraní Teheránu čelila následkům.
Američtí představitelé pro NYT uvedli, že informace získané zpravodajskými službami nejsou jednoznačné. Pokud by se však potvrdily, znamenalo by to výraznou taktickou změnu v tom, jak Peking podporuje svého nejbližšího strategického partnera na Blízkém východě.
Systémy, které údajně Čína připravuje k předání, jsou přenosné protiletadlové komplety označované zkratkou MANPADS (man-portable air-defense systems).
Jak název napovídá, jde o zbraně odpalované z ramene, které umožňují zasahovat vzdušné cíle. Právě tato mobilita z nich již desítky let činí obávaný prostředek, využívaný jak regulérními armádami, tak povstaleckými jednotkami po celém světě.
Podle zdrojů amerického listu představovaly během pětitýdenního konfliktu významnou hrozbu pro nízko letící americká vojenská letadla a mohly by ji představovat znovu, pokud by příměří zkrachovalo.
