Článek
Příští sedmiletý rozpočet Evropské unie od roku 2028 by měl být o deset procent vyšší než 1,8 bilionu eur (téměř 44 bilionů korun), které navrhla Evropská komise. Na stejné úrovni jako je tomu nyní by pak měly zůstat výdaje na společnou zemědělskou politiku a kohezi, tedy podporu méně rozvinutých regionů. Taková je vyjednávací pozice Evropského parlamentu k novému víceletému finančnímu rámci (VFR), kterou ve středu schválili europoslanci z rozpočtového výboru. Pozici podpořilo 26 europoslanců, devět jich bylo proti a pět se zdrželo hlasování.
Navýšení rozpočtu je důležité, aby mohla Evropská unie plnit své závazky, naplnit očekávání občanů a řešit hlavní výzvy, včetně války na Ukrajině, hospodářských a sociálních problémů, navýšení konkurenceschopnosti a boje proti klimatickým změnám, stojí v prohlášení europarlamentu.
Politická vodítka pro budoucí rozpočet EU mají dát unijní prezidenti a premiéři, kteří budou o tématu jednat již příští týden na neformálním summitu v Nikósii. Konečná dohoda by pak měla být v prosinci letošního roku, aby v roce 2027 mohly být dojednány jednotlivé legislativní akty a rozpočet mohl začít od roku 2028 platit.
V mezičase těchto schůzek na vysoké úrovni již v minulosti probíhala jednání mezi europarlamentem a Radou EU, která zastupuje členské státy. Tentokrát je ale situace jiná. Evropský parlament oznámil, že o návrhu nového víceletého rozpočtu Evropské unie nebude jednat, dokud se právě země EU nedohodnou na celkové velikosti obrovského finančního fondu. To by mohlo znamenat, že formální jednání začnou až v roce 2027.
Kritici varují, že strategie europarlamentu by mohla vést k tomu, že se dohoda o rozpočtu odloží na poslední možnou chvíli. To by mohlo znamenat riziko odložení klíčových plateb v hodnotě miliard eur evropským zemědělcům a chudším regionům z příštího rozpočtu EU, citoval list Politico dva diplomatické zdroje.
Rumunský europoslanec Siegfried Murešan z nejsilnější frakce Evropské lidové strany (EPP) ale jakoukoli kritiku odmítl. Naopak na úterní tiskové konferenci zdůraznil, že je to právě Evropský parlament, kde je v jednáních „napřed“, protože má svou pozici již nyní. Oficiálně by pak měla být schválena na plenárním zasedání EP na konci dubna ve Štrasburku.
„Domníváme se, že další víceletý finanční rámec musí být přijat co nejdříve, aby byla zajištěna předvídatelnost pro veřejné i soukromé příjemce,“ uvedl Murešan, který je jedním ze dvou zpravodajů pro víceletý rozpočet. „Proto Evropský parlament přijme svůj mandát pro jednání o VFR již na konci dubna,“ dodal. S Radou EU podle něj nemohou jednat, když ta svou kompletní vyjednávací pozici, která zahrnuje konkrétní položky a částky, zatím nemá.
Kyperské předsednictví nyní podle informací ČTK podniká schůzky se zástupci jednotlivých států EU, aby od nich získal jejich pozice k novému víceletému rozpočtu EU. Následně se očekává, že předloží první náčrt rozpočtu i s konkrétními čísly během června tak, aby o tomto návrhu mohli debatovat unijní lídři na červnovém summitu EU.
Jak moc se návrh bude lišit od návrhu komise, není zatím jasné. Vyjednávání ale nebudou vůbec jednoduchá, mezi zeměmi jsou totiž nejméně dva rozdílné tábory. Čistými plátci do rozpočtu jsou například Německo, Francie, Itálie, Nizozemsko či Švédsko. A zejména Německo či Nizozemsko nechtějí zvyšovat svůj příspěvek do rozpočtu, protože už nyní platí nejvíc. Největšími příjemci, tedy zeměmi, které obdržely z rozpočtu EU více peněz, než kolik zaplatily, jsou pak Polsko, Rumunsko, Maďarsko, Řecko, Česko či Slovensko. Tyto země se naopak obávají, že budou sníženy výdaje na zemědělství a kohezi a plánují bojovat za jejich zachování v dosavadní výši.
Evropská komise zveřejnila první návrh nového sedmiletého rozpočtu od roku 2028 v objemu 1,8 bilionu eur (43,9 bilionu Kč) loni v červenci. Představila v něm několik zásadních změn s tím, že chce, aby byl mnohem pružnější. Sedmiletý rozpočet zahrnuje všechny základní výdaje EU, od dotací zemědělcům přes kohezní fondy na podporu méně rozvinutých regionů po budování dopravní infrastruktury či pomoc rozvojovým zemím.
Návrh ihned kritizoval Evropský parlament. Poslanci se postavili zejména proti „národním plánům“, tedy návrhu komise na sloučení finančních prostředků pro zemědělce a regiony, které tvoří zhruba polovinu celkového rozpočtu EU, do jednotných fondů spravovaných 27 vládami bloku. Jde o změnu proti současnému systému, kde hrály klíčovou roli při nakládání s financováním regiony. Tento návrh na jednu národní obálku se nejspíš již měnit nebude, státy ale požadují, aby částky určené na společnou zemědělskou politiku a kohezní politiku nebyly menší, než tomu bylo doposud.
Státy přispívají do rozpočtu EU primárně na základě své ekonomické síly, měřené hrubým národním důchodem (HND). Komise ale již v létě navrhla pět nových vlastních zdrojů, které by měly snížit zátěž členských států a zajistit udržitelné financování společných politik EU. Měly k nim patřit například příjmy ze systému emisních povolenek ETS 1, příjmy z takzvaného uhlíkového cla (CBAM), z nerecyklovaného elektroodpadu či zvýšení spotřební daně z tabáku.
Europoslanci tyto nové vlastní zdroje podpořili s tím, že by měly ročně vygenerovat přibližně 60 miliard eur. Zdůraznili přitom, že jestliže některé z těchto zdrojů nebudou schváleny, měly by být nahrazeny alternativami, jako jsou například daň z digitálních služeb, daň z online hazardních her nebo zdanění kapitálových zisků z kryptoaktiv.
Česká republika je stále čistým příjemcem z unijního rozpočtu, ale v souvislosti s tím, jak země bohatne, už tomu tak v dalších letech nemusí být, uvádějí analytici. Za loňský rok obdrželo Česko z rozpočtu EU o 31,1 miliardy Kč více, než odvedlo, uvedlo nedávno ministerstvo financí. Při započítání příjmů z dočasného Nástroje EU na podporu oživení (NGEU) ve výši 46,8 miliard Kč dosáhla celková čistá pozice ČR vůči EU kladného salda 77,9 miliardy Kč.
