Článek
„Pokud nás chtějí vrátit do dob Sovětského svazu, budou muset nejdřív postavit stroj času. Bez něj to nepůjde, žijeme přece v 21. století!“ Tak na režimní anexi ruského informačního prostoru reagoval Ivan Ochlobystin. Herec, režisér, vysvěcený pravoslavný kněz a až dosud naprosto oddaný stoupenec prezidenta Vladimira Putina i Kremlu vůbec.
Co se stalo? Moskevské úřady blokují zahraniční aplikace (za všechny Facebook, WhatsApp či YouTube). Vyšlápli si dokonce na mimořádně oblíbený Telegram, který donedávna používalo přes sto milionů Rusů. Včetně vojenských blogerů podporujících agresi proti Ukrajině. Ba co více, už i protežovaní obyvatelé aglomerací stále častěji postrádají mobilní internet. Ten jim pod záminkou bezpečnosti - třeba kvůli údajné obraně před ukrajinskými drony - na rozkaz věrchušky vypínají či alespoň zpomalují poslušní operátoři.
Elita panikaří. Influenceři roní veřejné slzy, teenageři z měšťanských rodin zkoušejí protestovat. Krachují rozvážkové služby, restaurace, problémy hlásí banky. Méně odvážní nespokojenci se dovolávají Putina, když přijali orientální hru na zaneprázdněného cara, který o strastech poddaných jen nebyl informován a jistě vše napraví. Victoria Bonya, která se proslavila v ruské reality show, žije v Monaku a na Instagramu úspěšně podniká s vlastní krásou, zbořila sítě, když na Putinovu adresu uvedla: „Vážíme si Vás jako výtečného politika, ale je toho hodně, co nevíte.“
Část opozice tvrdí, že jde o připravené divadlo na prezidentovu podporu. Další mají za to, že mrzutost celebrit - i Rusů obecně - vytryskla autenticky. Jisté je, že ti, kteří ještě včera přehlíželi či roztleskávali vraždění Ukrajinců a s ním související návrat (neo)sovětské totality, dnes narazili do zdi. Informační zdi. Do cesty jim ji postavil hrdý agent KGB Putin, který touží po návratu sovětského řádu. Dokud na dalekém ukrajinském bojišti umírali vězňové, muži z opovrhovaných etnických menšin, zoufalci sociálně i mentálně slabí nebo penězchtiví dobrovolníci z gubernií, Moskvan se nezlobil. Proč také. Teď ale došlo na jeho pohodlí, životní styl, privilegia.
Bylo by snadné, možná i úsměvné konstatovat, že stárnoucí prezident Putin (73) zahájil pouze předem prohranou boomerskou kontrarevoluci. Tu, kterou v Česku krom bývalého prezidenta Miloše Zemana ztělesňuje méně proslulá, přesto nezapomenutá Věra P. Tehdy dvaasedmdesátiletá důchodkyně se do dějin odporu k technologiím v roce 1999 zapsala dnes již zlidovělým výrokem, podle kterého by „ty internety a počítače zakázala“. Důvod? „Tyhle aféry každého jenom otravují,“ uvedla před více než čtvrtstoletím v anketě pro deník Metro.
Více k tématu si přečtěte zde:
Jenže o to v Rusku nejde. Nebo jen zčásti. Putin, který coby starosvětský špion přísahá na klasické telefony, by s paní Věrou patrně našel společnou řeč, pokud jde o prostředky komunikace. Záměr kremelského hegemona je ale mnohem ďábelštější. Kreml touží po jediném, totiž po co nejvlezlejší, nejdetailnější kontrole poddaných.
Kontrolovat chce slova, bohatství, názory, nálady. Současné i budoucí oponenty. Informační prostor, kde smí znít jediný narativ - ten kremelský. Zajímá ho pohyb peněz: úplatky, dary, půjčky. V Putinově kágébácké, sovětské mysli jsou kontrola a následná represe jediným efektivním – stejně jako myslitelným – nástrojem úspěšné vlády. Ruský režim proto nepředpokládá konec „těch internetů“ . Usiluje o takový, který dokáže ovládat. Izolovaný, podléhající moskevské moci, vydaný cenzorům napospas. Neusiluje o zastavení komunikace mezi Rusy. Naopak, hodlá jim vnutit vlastní aplikaci MAX, o jejíž diskrétnosti nemůže být řeči ani omylem.
Takzvaní obyčejní Rusové se dívali jinam, když předškoláci pochodovali v sovětských uniformičkách a vykřikovali militaristická hesla. Neslyšeli, když jejich propagandisté vyhrožovali ukrajinským dětem smrtí. Mávli rukou nad přepsanými učebnicemi, s pobavením listovali oslavnými knihami o Stalinovi. Dosáhli vlasteneckého orgasmu při volání „Krym naš!“. Neozvali se, když ti nejhorší z nich masakrovali ukrajinské civilisty s omluvou, že jde o méněcenné fašisty, i když kyjevský strýc Vasja v dopisech protestoval.
Rusko se probralo v přelakovaných, přesto sovětských časech, které si především ti mladí zažít nepřejí. Češi vědí své o tom, jak těžké je být v pendrekové nesvobodě hrdinou. Hloupé je, že bez boje kremelští kontroloři nezmizí. Druhou možností už je jen tužka a ciferník telefonu, jehož šňůra je dlouhá jako okovy poutající kremelské boomery k jejich neslavné minulosti.
