Článek
Islamisté zabili malijského ministra obrany Sadia Camaru. Zemřel v sobotu po útoku vozidla s výbušninami na jeho dům. Informuje o tom web francouzské rozhlasové stanice RFI.
Zprávu posléze potvrdila agentuře AFP rodina a zdroje z vlády a armády. Ministr byl klíčovou postavou junty, která je u moci od roku 2020.
V sobotu zaútočilo několik islamistických skupin napojených na teroristickou organizaci Al-Káida a tuarežští rebelové na pozice malijské armády; byl to jeden z největších koordinovaných útoků v této západoafrické zemi za poslední roky. Boje si vyžádaly 16 zraněných, v okolí metropole Bamaka platí noční zákaz vycházení.
Camara byl zabit při útoku skupiny JNIM napojené na Al-Káidu na jeho rezidenci na vojenské základně Kati u hlavního města Bamaka. „Při útoku na Kati byl ministr Camara zabit spolu se svou druhou manželkou,“ řekl agentuře člen rodiny.
Islamisté, kteří se v sobotu večer přihlásili k útokům na několik vojenských objektů i letiště v Bamaku, postupovali spolu s Frontou za osvobození Azavádu (FLA), aliancí tvořenou převážně separatistickými Tuaregy.
JNIM tentýž den tvrdila, že převzala kontrolu nad městem Mopti na severu a že ovládá většinu měst Gao na severovýchodě a Sévaré v centrální části země.
Islamisté také oznámili, že obsadili město Kidal na severovýchodě, odkud se dnes podle povstalců citovaných agenturou AP po dohodě stáhly malijské vojenské a ruské žoldnéřské jednotky. Malijská armáda na žádost agentury o komentář dosud nereagovala.
Organizace Spojených národů vyzvala k mezinárodní reakci na násilí a terorismus v oblasti západní Afriky. Šéfka diplomacie Evropské unie Kaja Kallasová odsoudila teroristické útoky a vyjádřila solidaritu s malijskými obyvateli.
Útoky odsoudilo i Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS).
Separatisté už roky bojují za vytvoření nezávislého státu na severu Mali a Kidal bylo dlouho jejich baštou, než ho v roce 2023 dobyly malijské a ruské síly. Vyzvali také Rusko, aby přehodnotilo svou podporu vojenské juntě. Bylo to poprvé, co povstalci spolupracovali s islamisty, kteří přes deset let vedou boj proti vládě.
Mali se od roku 2012 potýká s útoky radikálních islamistických skupin, místních zločineckých gangů a také separatistických Tuaregů. V letech 2020 a 2021 provedla malijská armáda dva puče, ale bezpečnostní situace v zemi se nezměnila. Od roku 2021 podporovala malijský stát v boji proti džihádistům ruská žoldnéřská Wagnerova skupina, která loni v červnu oznámila konec svého působení v zemi.
Malijská junta dříve slíbila, že do března 2024 předá moc civilistům, což se ale nestalo. Loni vybrala jako nového prezidenta svého vůdce Assimiho Goïtu, jemuž vojenský režim schválil pětiletý prezidentský mandát, který lze prodlužovat tak dlouho, „dokud to bude potřeba“. Vláda také do odvolání zastavila činnost politických stran a přijala represivní opatření vůči médiím.
