Článek
Mezi Ukrajinou a Izraelem propukla diplomatická krize. Kyjev obviňuje Izrael, že v přístavu Haifa dovoluje lodím vykládat obilí, které pochází z Ruskem okupovaných území Ukrajiny. A je tedy kradené.
Izraelský deník Haarec ve své investigativní reportáži uvedl, že praxe vykládání obilí v Haifě z lodí plujících z okupované Ukrajiny začala v roce 2023. Takto vyložila svůj náklad v Izraeli už nejméně čtyři plavidla. Naposledy před několika dny loď Panormitis.
Izraelského velvyslance v Kyjevě si předvolalo ukrajinské ministerstvo zahraničí a předalo mu protest. Před zhoršením vztahů v pondělí varoval izraelskou vládu na sociální síti X ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.
Šéf izraelské diplomacie Gideon Saar odpověděl, že jeho země neobdržela žádnou oficiální žádost o vyšetřování a že Kyjev nepředložil žádné důkazy.
„Podezření není důkaz. Diplomatické vztahy, obzvláště mezi spřátelenými zeměmi, se nevedou přes média nebo sociální sítě,“ zaútočil Saar na Sybihu.
Dear Minister,
— Gideon Sa'ar | גדעון סער (@gidonsaar) April 27, 2026
Diplomatic relations, especially between friendly nations, are not conducted on Twitter or in the media.
Allegations are not evidence.
Evidence substantiating the allegations have yet to be provided.
You did not even submit a request for legal assistance before… https://t.co/3pWztyRMyk
Ukrajinci tvrdí, že trasy lodí detailně sledují a že se jedná o plavidla takzvané ruské stínové flotily, která se snaží obejít sankce. Izrael se ale k žádným sankcím proti Rusku nepřipojil.
Rusko nyní okupuje zhruba pětinu území Ukrajiny. Včetně úrodné půdy, na které se pěstuje pšenice, ovoce a zelenina (například melouny v Chersonské a Záporožské oblasti), slunečnice pro výrobu oleje nebo kukuřice. Podle agentury Reuters hrozí Ukrajina Izraeli právními kroky, pokud s dovozem kradeného obilí nepřestane.
„Izraelské přijímání ukradeného obilí nemůže být legitimním byznysem. Vyzývám izraelské představitele, aby projevili k Ukrajině respekt a neohrožovali vztahy mezi našimi dvěma zeměmi,“ uvedl v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Dlouhodobě nespojenecké vztahy
Vztahy mezi Ukrajinou a Izraelem nikdy nebyly příliš spojenecké, i když se ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opakovaně snažil si Izrael naklonit.
Na začátku loňského roku hlasoval izraelský zástupce ve Valném shromáždění OSN proti rezoluci odsuzují pokračující ruskou agresi na Ukrajině.
V roce 2016 zase Kyjev podpořil rezoluci kritizující výstavbu židovských osad na Západním břehu Jordánu. Ukrajinský diplomat tehdy osady přirovnal k ruské anexi Krymu o dva roky dříve. V reakci Izrael zrušil plánovanou návštěvu ukrajinského premiéra Volodymyra Hrojsmana v Jeruzalémě.
Na konci roku 2022 ukrajinský zástupce v OSN hlasoval pro rezoluci podporující práci Mezinárodního trestního soudu (ICC), která se zabývá izraelskou politikou vůči Palestincům.
Po ruské agresi v únoru 2022 sice izraelské ministerstvo zahraničí podpořilo územní celistvost Ukrajiny, ale v prohlášení se nezmínilo o Rusku. Izrael se odmítl připojit k protiruským sankcím a zastavit letecký provoz mezi Tel Avivem a ruskými městy.
Tehdejší izraelský premiér Naftali Bennett letěl do Moskvy krátce po začátku války s cílem sondovat, zda je Vladimir Putin ochoten zastavit palbu.
Jeho nástupce Benjamin Netanjahu pak opakovaně odmítl možnost, že by Izrael dodal Ukrajině zbraně. Slíbil pouze humanitární pomoc.
Na začátku loňského roku nicméně izraelská armáda předala starší kusy systému protivzdušného obrany Patriot Spojeným státům a ty je přesunuly na Ukrajinu. Zelenskyj to potvrdil, ale neřekl, o jak velkou dodávku se jednalo.
„Putin podporuje Írán a přesto si Netanjahu udržuje neutrální postoj ve válce Ruska proti Ukrajině,“ řekl na konci března Zelenskyj v rozhovoru pro izraelskou televizi.
