Článek
V souboji o výdrž mezi maďarským prezidentem a salátem, o kterém jsme psali v polovině května, zdá se, vítězí Tamás Sulyok. Maďarský prezident totiž odmítl ultimátum nového premiéra Pétera Magyara a ke konci května neodstoupil.
Lídr hnutí Tisza Magyar už ve svém prvním premiérském projevu Sulyokovi vzkázal: „Pane prezidente, je čas odejít, dokud to ještě jde.“ Prezident se podle něj jako nominant bývalé vládnoucí strany Fidesz spolupodílel na likvidaci právního státu.
Sulyok naopak v neděli večer vystoupil s několikaminutovým projevem, v němž dal jasně najevo, že se funkce nevzdá. „Nadále budu zastávat úřad prezidenta republiky a vykonávat pravomoci stanovené ústavou a zákony,“ prohlásil.
Výzvy vlády k rezignaci zároveň označil za součást ústavního sporu. Ten chce přenést i na evropskou úroveň. Už v pátek se obrátil na Benátskou komisi, tedy poradní orgán Rady Evropy, aby spor posoudila.
Sulyok odmítá tvrzení, že by nové vládě házel klacky pod nohy. Připomněl například, že bez prodlení podepsal zákon, kterým kabinet Tiszy obnovil členství Maďarska v Mezinárodním trestním soudu.
Nové ultimátum
Magyar však v tlaku nepolevuje. Hned v pondělí ráno dorazil za Sulyokem do prezidentského paláce na hradním vršku v Budapešti.
„Maďarská republika nepatří Tamási Sulyokovi ani Viktoru Orbánovi. Patří maďarským občanům,“ prohlásil Magyar po schůzce v doprovodu ministryně spravedlnosti.
Prezidentovi dal nové ultimátum, tentokrát do pondělní půlnoci. Sulyoka obvinil, že během uplynulých let opakovaně mlčel k politickým kauzám a nedokázal hájit autoritu svého úřadu.
Prezidenti Fideszu
Od nástupu Viktora Orbána k moci v roce 2010 se ve funkci vystřídali čtyři prezidenti. Celý mandát dokončil zatím jen János Áder. Jeho předchůdce Pál Schmitt skončil po dvou letech kvůli opsané disertaci a Katalin Nováková rezignovala po skandálu s milostí.
Prezidenta volí v Maďarsku parlament. Nový premiér teď ovšem opakuje úvahy o zavedení přímé volby.
- Pál Schmitt (2010–2012) Bývalý olympionik a dlouholetý politik patřil k nejloajálnějším tvářím Fideszu. Opozice ho označovala za Orbánův „podpisový automat“, protože téměř bez výhrad schvaloval vládní zákony včetně nové ústavy. Rezignoval po skandálu s opsanou disertační prací.
- János Áder (2012–2022) Byl jedním ze zakladatelů Fideszu a dlouholetým Orbánovým spojencem. Oproti Schmittovi působil samostatněji a občas vládu mírně korigoval, například vracením některých zákonů. Zůstal ale součástí systému Fideszu. Odešel po vypršení dvou pětiletých mandátů.
- Katalin Nováková (2022–2024) Bývalá ministryně pro rodinu a výrazná politička Fideszu představovala mladší a modernější tvář systému. Silně zdůrazňovala konzervativní a prorodinnou agendu. Rezignovala po skandálu kolem milosti pro člověka spojeného s krytím sexuálního zneužívání dětí.
- Tamás Sulyok (2024–dosud) Ústavní právník přešel do čela státu z pozice předsedy ústavního soudu. Není klasickým stranickým politikem, opozice ho ale považuje za loajální součást orbánovského systému. Ve funkci zůstává, nová vláda Pétera Magyara na něj však tlačí, aby odstoupil.
Magyar také uvedl, že pokud Sulyok neodstoupí dobrovolně, jeho vláda připraví ústavní změny, které umožní jeho odvolání. Strana disponuje v parlamentu ústavní většinou, která jí umožňuje měnit základní zákon i bez podpory opozice.
Jak přesně mají změny vypadat, není jasné. Premiér pouze uvedl, že nepůjde o legislativu zaměřenou na konkrétní osobu, ale o obecnou reformu institucí obsazených ještě v době vlády Viktora Orbána.
Pište prezidentovi, vyzývá Tisza
Magyar zároveň vyloučil využití klasické procedury zbavení prezidenta funkce.
Maďarská ústava umožňuje prezidenta odvolat pouze ve výjimečných případech, například za úmyslné porušení ústavy nebo zákona. Řízení musí schválit dvoutřetinová většina parlamentu a konečné rozhodnutí následně přijímá ústavní soud, jehož členy v posledních letech vybíral Fidesz.
Prezident v Maďarsku zastává spíše symbolickou roli, nemá zásadní výkonné pravomoci. Zvlášť ve chvíli, kdy má současná vláda dvoutřetinovou parlamentní většinu, fakticky nemá mnoho nástrojů, jak jí stát v cestě.
Součástí tlaku na Sulyoka jsou i Magyarovy výzvy na sociálních sítích, kde vyzývá své příznivce, aby prezidentovi psali a žádali jeho odchod z funkce.
„Tamás Sulyok se nikdy nepostavil ani za slabé a znevýhodněné, ani za napadené, ani na obranu právního státu. Dokonce i na Den dětí brání jen svůj měsíční plat ve výši 6,3 milionu forintů. Místo aby se omluvil,“ stojí ve facebookovém příspěvku z nedělního večera.
V komentářích pak Magyarův profil přitvrdil ještě více: „Sdílejte to, ať se to dostane i k tomu nejzbabělejšímu prezidentovi.“
