Matematika „vymírá“ a pro Česko to může být problém

Ještě v roce 2013 maturovalo z matematiky skoro 15 tisíc žáků ze středních odborných škol. Střih do letošního roku – matematiku si vybralo jen pět tisíc maturantů. Přitom celkový počet žáků byl letos zhruba stejný jako před 13 lety.

I v rovině procent je úpadek patrný – v roce 2013 si volilo matematiku 36 procent žáků z odborných škol, letos jen 11 procent. Přitom právě z těchto středních škol mají vycházet technicky zdatní lidé, kteří matematiku ovládají.

Dnes už ale tento předmět zůstává v podstatě dominiem gymnazistů. A zdá se, že jde o trvalejší trend, protože nezájem o matematiku trvá posledních pět let. Jak upozorňuje ve své analýze matematik a dlouholetý středoškolský učitel Luděk Šnirch, stát sice na jedné straně chce, aby výuka byla přínosem pro absolventy středních odborných škol v osobním i pracovním životě, ale podniká kroky, které jsou s tím v rozporu.

„Stát deklaruje potřebu technicky vzdělaných absolventů. Zároveň provozuje systém testování, který u žáků v klíčovém věku 14 až 15 let vytváří k exaktním oborům averzi. Vzdělávací systém si tak pod sebou podřezává větev,“ vysvětluje Šnirch s odkazem na jednotné přijímací zkoušky, které podle něj odrazují žáky středních odborných škol od matematiky hned od začátku studia.

Že je matematika mezi českými žáky neoblíbená, ukazují i data Českého statistického úřadu. Když se v rámci Minisčítání ptali 83 tisíc dětí, na které předměty se netěší, smutného titulu se dočkala čeština a právě matematika.

Zatímco češtinu ale žáci v průběhu školní docházky berou na milost, takže u patnáctiletých poráží v oblíbenosti jak matematiku, tak fyziku a cizí jazyk, matematika jde zcela opačným směrem. Na konci povinné školní docházky ji nesnáší jednoznačně nejvíce žáků, více než pětina. A i Český statistický úřad dovozuje, že důvodem jsou blížící se přijímačky s obtížnými testy z tohoto předmětu.

„Už dnes si v cílech výuky matematiky stanovujeme, že má vést ke zvyšování důvěry ve vlastní schopnosti a dovednosti při řešení úloh. Ale když se podíváme, s čím žáci dnes odchází z hodin matematiky, tak s tímto cílem se velmi míjíme,“ varuje děkan Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy a didaktik matematiky Antonín Jančařík.

A dává to do souvislosti i s tím, že matematiku dnes velmi často na školách učí pedagogové, kteří mají sice učitelskou kvalifikaci, ale sami ji nevystudovali. Takových je podle posledního šetření ministerstva školství pětina.

K tomu je třeba připočíst, že na výuku matematiky je na odborných školách daleko méně času než právě na gymnáziích.

„Srovnávat tak v matematice žáky všech středních škol na jednu stejnou úroveň je špatně. Není divu, že si pak žáci z odborných škol raději volí angličtinu, protože s ní se dnes setkávají prakticky od první třídy a řada z nich mluví lépe anglicky než česky,“ říká s trochou nadsázky Pavel Zasadil, ředitel střední odborné školy elektrotechnické v Hluboké nad Vltavou a předseda Asociace energetického a elektrotechnického vzdělávání.

Kolik žáků si matematiku volí u maturity, je samozřejmě jen jedním hlediskem, ale ukazuje jednoznačný trend. Navíc v zemi, kde se neustále mluví o budoucnosti v technologiích a státní strategie vyzdvihují potenciál Česka v této oblasti.

„Pokud žáci matematiku dlouhodobě vnímají jako obtížný nebo málo srozumitelný předmět, promítá se to přirozeně i do jejich maturitní volby. Samotná maturita tedy spíše ukazuje stav, který vzniká mnohem dříve,“ říká mluvčí ministerstva školství Ondřej Macura.

Podle MŠMT jde o důležitý signál, který odráží širší vztah části žáků k matematice. Ten se nevytváří až v maturitním ročníku, ale postupně v průběhu základního a středního vzdělávání.

Což je ještě horší zprávou pro matematiku. Pokud jako žák máte třeba už v prvním ročníku jasno, že z ní maturovat nebudete, nemusíte přikládat jejímu studiu zdaleka takový význam jako maturitním předmětům.

„Pouze zhruba každý pátý maturant si dnes volí matematiku. Pro zemi, která stojí na průmyslu a chce uspět v technologiích a inovacích, to není dobrá zpráva. Neznamená to, že by mladí lidé matematiku odmítali, jen se racionálně rozhodují v systému, který jim ji nastavuje jako rizikovější a méně výhodnou volbu. Výsledkem je, že si dobrovolně zužujeme vlastní základnu talentů, na kterých má stát budoucí konkurenceschopnost,“ říká Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Zatímco v roce 2013 si ze všech maturantů jako druhý předmět zvolilo matematiku 39 procent žáků a angličtinu 52 procent, letos se podíl vychýlil na 18 versus 81 procent ve prospěch angličtiny. Zbytek žáků si pak volí jiný cizí jazyk.

Angličtinu totiž dnes berou žáci jako daleko snazší cestu k maturitě. Ostatně právě v angličtině se za posledních 20 let žáci nejvíce zlepšili, ukázaly to srovnávací testy, které pro Seznam Zprávy před časem zpracovala společnost Kalibro. Navíc samotný test z angličtiny je pro žáky jednodušší než z matematiky, jak upozorňuje děkan Pedagogické fakulty.

„Když se podíváme na strukturu testu, tak angličtina je daleko průchodnější. Testy jsou hluboko pod deklarovanou úrovní, zatímco matematika si úroveň obtížnosti drží daleko více,“ popisuje Jančařík.

Maturitní test z angličtiny oficiálně míří na mezinárodní úroveň B1. Jenže minimální hranice úspěšnosti je stanovená jen na 44 procent, což je výrazně méně, než vyžadují mezinárodní certifikáty. O tomto rozkolu jednali nedávno i poslanci školského sněmovního výboru, kteří také došli k tomu, že si žáci pak logicky za těchto okolností raději volí angličtinu než matematiku. Žádné východisko z tohoto stavu ale nenašli.

Opakovaně se ale vrací jedno řešení – návrat matematiky jako povinného maturitního předmětu.

„Pokud s tím chceme něco udělat, nestačí znovu otevírat debatu o povinné maturitě z matematiky. Ta už se ukázala jako slepá ulička,“ popisuje však Špicar.

Ze středních odborných škol spíše zní, že by dávalo smysl, aby maturita měla více úrovní. Tedy aby gymnazisté nebo žáci z lyceí neskládali stejně těžkou zkoušku jako zbytek středoškoláků.

„Kdysi jsem k tomu byl skeptický, ale dneska bych klidně udělal odbornou maturitu s prostupností na vysokou školu,“ říká ředitel Zasadil, že by uvítal, aby matematika v případě takových maturit byla aplikovaná ke konkrétnímu oboru namísto jednotného státního testu.

Podle Špicara je také potřeba, aby školy opět probudily v žácích o matematiku zájem. Tedy aby se propojila více s reálným životem a praxí firem, nebo aby se jí dala například jasná hodnota – zvýhodnění při přijetí na vysoké školy.

„Jakmile bude dávat smysl a nebude vnímána jako trestající volba, začne si ji vybírat mnohem víc studentů,“ dodává Špicar.

S tímto pohledem souhlasí i ministerstvo školství. Na dotaz Seznam Zpráv odpovědělo, že jako zásadní vidí podporu takové výuky matematiky, která rozvíjí porozumění, schopnost řešit problémy a praktické využití matematických dovedností.

„Cílem není zvýšit počet maturantů z matematiky za každou cenu, ale vytvořit podmínky, aby se žáci mohli rozhodovat na základě svých schopností, dalšího studijního směřování a důvěry ve vlastní znalosti, nikoli primárně z obav,“ dodává mluvčí ministerstva školství.

Jak ale ukazují data, velkým zádrhelem v této snaze jsou jednotné testy – přijímačky i státní maturity. Pokud bude vítězit i nadále dril nad porozuměním a schopností řešit problémy, těžko se změní vztah nejmladší generace k matematice.