Článek
Areál brněnského Výstaviště v sobotu dopoledne naplnily tisíce věřících. Naživo chtěli přihlížet jedinečnému církevnímu obřadu. Odpolední mše uzavřela dvacetiletý proces takzvané beatifikace dvou umučených kněží Jana Buly a Václava Drboly. Komunisti je v roce 1951 odsoudili v takzvaném babickém procesu a následně popravili. Faráři se stali prvními blahoslavenými moderní české historie.
K blahoslaveným se mohou věřící modlit a prosit u nich o přímluvu. V liturgickém kalendáři si je budou věřící připomínat každý rok 17. června.
Program na výstavišti začal ráno, odpoledne jej završila asi dvouhodinová mše svatá. Kardinál Michael Czerny z pověření papeže Lva XIV. přečetl apoštolský list, kterým papež zapsal oba kněží do seznamu blahořečených.
Obřad si nenechali ujít ani Vláďa s partnerkou Lídou. „Jsme oba dva věřící. Je to pro nás osobní zážitek,“ zdůrazňuje muž.
Kardinál Michael Czerny při slavnosti blahořečení kněží.
Dorazili z Moravských Budějovic na Znojemsku. „Žijeme v blízkosti rodiště Jana Buly. Známe tu historii a myslíme si, že je důležité obřad prožít tady v Brně. Jejich příběh mě posiluje. Co vytrpěli a s pokorou přijmuli… Tak bychom měli zvládat i naše těžkosti,“ míní Lída.
Její partner zdůrazňuje i historickou úlohu mučedníků. „Tyto příběhy se musejí připomínat. Snad se taková doba nikdy nevrátí, ale je důležité, aby na ni lidi nezapomněli.“
Pořadatelé napočítali přes třináct tisíc návštěvníků. Do areálu Výstaviště zamířili starší poutníci i celé rodiny s dětmi, od rána si tam užívali program na pódiích, včetně životopisů obou kněží, i různé venkovní atrakce.
Odpolední bohoslužba byla na programu v pavilonu P. Kdo se tam nedostal, mohl program na velkoplošných obrazovkách sledovat živě v sousedním pavilonu Z.
Jako ve Vatikánu
V místě svého domova v Brně si slavnost užili i manželé Matysovi, kteří přišli s malou dcerou.
„Je to výjimečná událost. Hodně takových blahořečení bývá ve Vatikánu. Jsme rádi, že u toho může být tady doma. Jen škoda, že jsme se dostali až do druhého pavilonu a neuvidíme to osobně,“ říká Ludmila.
Také její manžel Jasam vyzdvihl odkaz kněžích. „Jsou to důležité postavy z pohledu moderní křesťanské komunity. Období komunismu je docela nedávná doba. Lidi si ji mohou uvědomit lépe než třeba středověk,“ říká.
Ve dvou pavilonech brněnského výstaviště sedí tisíce lidí.
„Každá beatifikace a každá kanonizace je důležitá, protože to jsou konkrétní, reálné způsoby, jak nám církev ukazuje: ‚Takhle můžete žít svou víru.‘ To nám ukazují mučedníci, svatí, blahoslavení. Blahoslavený Jan a blahoslavený Václav žili svou víru v extrémně těžkých okolnostech,“ připomíná kanadský kardinál a papežský legát s českými kořeny Michael Czerny.
Odhalení velkého obrazu
Blahořečení se soustředí do úvodu mše svaté. Nejdříve přichází slavnostní liturgický průvod, včetně kardinála Czerneho.
V obřadu jsou znát i odlehčené prvky, jimiž se chtějí hodnostáři přiblížit mladší generaci věřících. „Dear Michael, welcome to štatl,“ vítá při začátku mše směsicí angličtiny a moravského hantecu brněnský biskup Pavel Konzbul kardinála. Znamená to: Milý Micheali, vítejte v našem městě.
Aktéři nejprve žádají o slavnost beatifikace, čtou životopisy obou kněží. „Latinsky a česky přečtou apoštolský list, což je text přímo od papeže Lva XIV.,“ vysvětluje mluvčí brněnského biskupství Vojtěch Jurásek.
„Byli to pastýři, kteří chtěli sloužit svému lidu, kázat evangelium a vnášet lidem do jejich životů svobodu. Právě to se ukázalo jako nepřijatelné pro režim, který si nárokoval nejen poslušnost, ale i vnitřní souhlas. Šlo mu o duchovní zničení lidského nitra. Dnes společnost netrestá přímým násilím, ale tím, že vytlačuje na okraj, umlčuje a právě proto je svědectví nových blahoslavených tak aktuální,“ říká Czerny při kázání.
Při mši pak odhalují velký oficiální obraz. Na pódium pak dorazí také relikviář s ostatky kněží. U Jana Buly jde o pozůstatky jeho liturgického roucha, tělesné ostatky totiž skončily v masovém hrobě a doposud nebyly nalezeny.
Na uměleckém díle pracoval tři čtvrtě roku sochař Otmar Oliva. Relikviář bude několik měsíců uložen v katedrále svatého Petra a Pavla v Brně, pak zamíří do kostela svaté Markéty v Jaroměřicích nad Rokytnou na Třebíčsku. Menší relikviáře budou i jinde.
Mši svatou s blahořečením si nenechali ujít také manželé Mrázkovi z Olomoučan na Blanensku.
„Pro nás to znamená připomenutí minulého režimu a jeho absurdity. Jakým způsobem systém potlačoval myšlení lidí a jejich city. Je to pocta lidem, kteří se dokázali držet své myšlenky a přístupu k životu,“ má jasno Ivo Mrázek.
Akce brněnského biskupství je naplánovaná v duchu tří hesel. První heslo „Věrnost pravdě“ připomíná to, že oba kněží stáli za tím, čemu věřili. Druhé, a sice „Síla lásky“, odkazuje k tomu, že tichá láska je silnější než nenávist. Třetí heslo „Moc odpuštění“ se snaží připomenout, že namísto důvodů k zahořklosti a zlobě můžeme ve společnosti hledat důvody ke vzájemné toleranci a respektu.
V závěru mše biskup Konzbul předává kardinálovi Czernemu náprsní kříž zvaný pektorál s ostatky mučedníků. Apoštolský list od Czerneho přebírá Konzbul, postulátorka Maria Cristina Bresciani a faráři z rodišť blahoslavených.
Kněží Bulu s Drbolou oběsili po vykonstruovaném procesu v takzvaném babickém případě. Zavraždění tří komunistických funkcionářů v Babicích na Třebíčsku posloužilo komunistům v tažení proti církvi a velkostatkářům. V procesu neuniklo trestu přes 100 lidí, jedenáct z nich skončilo na popravišti.
„Je důležité uchovávat historickou paměť na tyto události a vyvarovat se toho, abychom sklouzli zpět k podobným autoritativním tendencím,“ říká historik z Akademie věd Jaroslav Šebek.
Blahořečení v katolické církvi
Blahořečení
Blahořečení neboli beatifikace je proces, který vede k uznání osoby za „blahořečenou“ v rámci katolické církve. Je to první krok na cestě ke kanonizaci, tedy k prohlášení za svatého. Blahořečení znamená, že církev oficiálně uznává, že daná osoba žila ctnostný a svatý život a je právem uctívána jako vzor pro ostatní věřící.
Proces blahořečení v důsledku znamená důkladný průzkum života a skutků kandidáta, zejména hledání důkazů o jeho ctnostech, hrdinství nebo zázracích. Často trvá i desítky let. Během procesu se shromažďují dopisy z pozůstalosti, úřední dokumenty, výpovědi svědků a všechny další dostupné prameny dokumentující život kandidáta na blahořečení. Rozhodnutí pak vyslovuje papežské dikasterium (tj. ministerstvo) pro blahořečení a svatořečení ve Vatikánu.
Pokud je proces blahořečení úspěšný, znamená to, že daný člověk může být na místní úrovni uctíván a prosba o jeho přímluvu může být součástí modliteb. Beatifikace je tak předstupněm kanonizace, která přináší ještě širší uznání a oficiální svatořečení.
Obřad blahořečení
Obřad blahořečení bude součástí slavnostní mše svaté. Samotný akt v rámci mše začne cca ve 14:45. Mons. Karel Orlita, diecézní administrátor kauzy, přednese žádost o blahořečení obou kněží a přečte jejich životopis. Poté kardinál Michael Czerny z pověření papeže Lva XIV. přečte apoštolský list, kterým papež zapsal Jana Bulu a Václava Drbolu do seznamu blahoslavených. Následovat bude odhalení obrazu blahoslavených Jana Buly a Václava Drboly, provázené zpěvem. Za zpěvu bude k oltáři přinesen relikviář nových blahoslavených. Dále už bude pokračovat standardní průběh mše svaté.
S přispěním Daniely Krásenské.
