Článek
Rusko se v současné fázi války na Ukrajině potýká s rostoucí nevýhodou v oblasti satelitní komunikace a datového propojení na bojišti.
Kyjev využívá širokou dostupnost systému Starlink, který se stal klíčovou součástí ukrajinského taktického velení a koordinace.
Moskvě ho ale společnost SpaceX Elona Muska začátkem února vypnula, Rusové se tak musejí spoléhat na kombinaci omezených vojenských a civilních satelitních systémů a improvizovaných řešení.
Vzniká tak výrazný nepoměr. Kreml se snaží nevýhodu zmírnit prostřednictvím vlastního satelitního systému, který však zatím nepřináší očekávané výsledky a v reálných bojových podmínkách nedokáže plně nahradit západní systémy.
Object 4
První pokus o vytvoření ruské alternativy ke Starlinku se neobešel bez problémů.
Satelit označený jako Object 4 (či NORAD 68363), vypuštěný 23. března v rámci první várky systému Rassvet, podle veřejně dostupných dat nedokázal po startu přejít do standardního provozu a jeho mise skončila výrazně dříve, než se očekávalo - po 75 dnech.
„Object 4 po startu neprovedl žádné manévry pro zvýšení oběžné dráhy a nadále ztrácel výšku pouze v důsledku přirozeného odporu zbytkové atmosféry, až byl jeho návrat do atmosféry nevyhnutelný,“ uvedl novinář Anatoly Zak, který se zabývá vesmírem a ruský kosmický program dlouhodobě sleduje.
Narážel na to, že satelity jsou po startu obvykle vypuštěny na nižší oběžnou dráhu a následně se pomocí vlastních pohonných systémů přesouvají do provozní výšky. Pokud však manévry selžou, objekt není schopen stabilizovat svou dráhu a postupně klesá zpět do atmosféry, kde zanikne.
Rassvet, ruská odpověď na Starlink
Rassvet („Úsvit“) je projekt ruské společnosti Buro 1440, který má vytvořit nízkoorbitální síť satelitů pro poskytování vysokorychlostního internetu na území Ruska. Projekt je často popisován jako ruská snaha o alternativu ke Starlinku.
Cílem je vybudovat konstelaci stovek družic – zhruba 300 do roku 2030. Podle firmy je součástí systému zatím několik experimentálních satelitů a 16 satelitů z první operační mise vypuštěné v březnu, z nichž většina zůstává na oběžné dráze.
Projekt je součástí státního programu Digitální ekonomika a kombinuje veřejné i soukromé financování.
„Otázka národní bezpečnosti“
Příčina selhání zatím nebyla oficiálně potvrzena, dostupná data však naznačují možnou poruchu pohonného systému nebo jinou technickou závadu, která satelitu zabránila udržet stabilní oběžnou dráhu.
Ruské úřady věc nekomentovaly. „To ukazuje, jak citlivý celý program je. Rusko se pohybuje mezi komerčními ambicemi ve vesmíru, vojenskými potřebami a globálním soupeřením o satelitní internet, kde Starlink hraje klíčovou roli. Ten na Ukrajině poskytuje odolné spojení na bojišti, které je velmi těžké rušit. Vyvinout vlastní alternativu se tak pro Moskvu stalo otázkou národní bezpečnosti,“ napsal expert na obranu Dylan Malyasov.
Samotný start mise navíc proběhl bez veřejného oznámení ze strany kosmické agentury Roskosmos či ministerstva obrany, což je u podobně citlivých vojenských projektů neobvyklé.
Informace, že satelity dosáhly oběžné dráhy, se potvrdily až dodatečně, a to na základě záběrů zveřejněných společností Buro 1440, která ukázala jejich rozmístění ve vesmíru.
(Text pokračuje pod grafikou.)
Rusové spěchají
Připomeňme, že SpaceX začala od 1. února ve spolupráci s ukrajinským ministerstvem obrany zpřísňovat používání terminálů Starlink na území Ukrajiny. Aktivní zůstaly pouze ty, které byly zařazeny na oficiální seznam. Ostatní zařízení musela projít registrací a ověřením.
Cílem bylo omezit neautorizované používání terminálů a zabránit jejich zneužití na ruské straně fronty, což se podle dostupných svědectví projevilo poměrně rychle.
Bez Starlinku
Rusům změna zkomplikovala komunikaci v reálném čase, zejména při řízení dronů a koordinaci útoků. V praxi se pomaleji přenášely informace mezi jednotkami, což ztěžovalo rozhodování v dynamických situacích na bojišti. Na některých úsecích fronty, zejména na východ od Záporoží, se dokonce objevily zprávy o lokálních ústupech ruských sil.
„Rusové ztratili schopnost řídit bojiště. Myslím, že přišli asi o 50 % útočné kapacity,“ uvedl pro BBC například ukrajinský operátor dronů s přezdívkou Giovanni. „Méně útoků, méně nepřátelských dronů, méně všeho.“
Rusko proto americký systém začalo vnímat jako součást nepřátelské infrastruktury a před pár dny reagovalo zpřísněním legislativy, která zakazuje používání a šíření zahraničních satelitních terminálů bez státní autorizace. Ne proto, že by Starlink byl v Rusku běžně dostupný, ale proto, že se obává jeho nelegálního využití a především jeho role v ukrajinské vojenské komunikaci.
Deník The Moscow Times reportoval, že navzdory absenci oficiálního provozu Starlinku se v posledních letech stále objevují případy, kdy se terminály dostávají na ruské území neoficiálně.
Rassvet tak má být jakousi adekvátní odpovědí na globální síť satelitního internetu, jehož vývoj se teď Kreml snaží co nejvíce urychlit, což minulý týden na Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru potvrdil i šéf firmy Iks Holding Alexej Šelobkov, podle něhož se projekt posunul do pokročilé fáze.
„Dobrou zprávou je, že se na tom již pracuje. Satelity se vypouštějí. V příštích týdnech zahájíme testování. A jak jsme slíbili, komerční provoz začne v roce 2027,“ uvedl.
Skepse odborníků
Zda se Rusku podaří vybudovat systém srovnatelný se Starlinkem, zůstává podle analytiků otevřenou otázkou. Projekt Rassvet je v této chvíli stále v rané fázi a jeho schopnost rychle škálovat na stovky či tisíce satelitů je nejistá.
Například analýza Stratos Brief upozorňuje, že samotné vypouštění prvních družic ještě neznamená vznik plnohodnotné konstelace. Klíčové bude tempo výroby, spolehlivost jednotlivých satelitů a schopnost dlouhodobého provozu celé sítě.
Podle stejné analýzy je přitom zásadní rozdíl mezi ruským projektem a Starlinkem nejen v počtu satelitů, ale i v celkové infrastruktuře a zkušenosti s provozem rozsáhlé sítě v reálných podmínkách. Starlink dnes funguje jako globální komerční systém s tisíci aktivních družic, zatímco Rassvet se teprve snaží přejít z testovací fáze do pravidelného provozu.
I proto autoři studie upozorňují, že srovnání obou systémů zatím zůstává spíše teoretické než praktické. „Podle plánů má mít Rassvet do roku 2030 zhruba 300 provozních satelitů, zatímco Starlink jich už dnes využívá několik tisíc,“ píše se v analýze.
Odborníci jsou pak v hodnocení ruských ambicí převážně skeptičtí. Upozorňují, že i pokud se Moskvě podaří splnit deklarované plány, tedy vybudovat stovky satelitů v příštích letech, stále půjde o výrazně menší a méně prověřený systém než Starlink, který je už dnes plně integrovaný do vojenského i civilního provozu v několika desítkách zemí.
