Článek
Expertní tým Mezinárodního měnového fondu se dohodl s Ukrajinou na uvolnění dalších 690 milionů USD (14,4 miliardy Kč) ze slíbeného úvěru, i když země nesplnila jedno strukturální kritérium. Dohodu ještě musí schválit výkonná rada MMF. Oznámil to MMF v páteční tiskové zprávě.
MMF uvedl, že Ukrajina ke konci března splnila všechna kvantitativní výkonnostní kritéria a orientační cíle v rámci úvěrového programu, nicméně dvě strukturální kritéria zavedla se zpožděním a jedno nebylo splněno vůbec. Aby program pokračoval podle plánu, dohodli se zástupci MMF a ukrajinské vlády na upraveném harmonogramu reforem, nápravných opatřeních k odstranění zpoždění a dalších politických závazcích. Bližší detaily však MMF ve svém prohlášení neuvedl.
Dohodě předcházely několik týdnů trvající jednání při poslední misi MMF na Ukrajině. Uvolnění peněz zkomplikovala skutečnost, že ukrajinský parlament neschválil zákon požadovaný fondem. Ten měl rozšířit zdanění zásilek ze zahraničí a pomoci omezit rozsah šedé ekonomiky v zemi. MMF nakonec souhlasil s odkladem přijetí zákona do července, čímž ukrajinským zákonodárcům poskytl více času na splnění závazku. Další hodnocení plnění podmínek programu ze strany fondu je naplánováno na září.
Poslanci zákon nestihli schválit v požadovaném termínu mimo jiné proto, že zvýšení zdanění by bylo mezi Ukrajinci velmi nepopulární. Návrh počítá s tím, že zásilky ze zahraničí nad 45 eur (téměř 1100 Kč) by nově podléhaly 20procentní dani z přidané hodnoty (DPH) a dalším poplatkům. Opatření vyvolalo obavy jak mezi spotřebiteli, kteří často nakupují zboží v zahraničních internetových obchodech, tak mezi samotnými zákonodárci.
Ukrajina kvůli vleklé válce čelí vysokému rozpočtovému schodku, a vláda proto hledá nové zdroje příjmů. Významnou část deficitu přitom země financuje díky zahraniční pomoci od svých spojenců, včetně MMF.
MMF již dříve souhlasil s odkladem dalšího legislativního závazku, který se týkal zavedení DPH pro některé skupiny samostatně výdělečně činných osob a který měla Ukrajina splnit do dubna. Kyjev se k přijetí těchto opatření zavázal jako k podmínce loňského úvěrového programu v objemu 8,1 miliardy USD, jejich prosazení však později zkomplikoval silný odpor v parlamentu. Přestože Ukrajina opakovaně nedodržela stanovený harmonogram reforem, MMF se rozhodl pokračovat ve vyplácení prostředků v rámci čtyřletého úvěrového programu, což představuje pro fond nezvykle vstřícný přístup.
Mluvčí MMF na žádost agentury Bloomberg o komentář bezprostředně nereagoval.
Současný úvěrový program MMF je již druhým úvěrem pro Ukrajinu od začátku rozsáhlé ruské invaze před více než čtyřmi lety. Navazuje na dosud bezprecedentní schválení čtyřletého programu v objemu 15,6 miliardy USD v roce 2023. MMF se v minulosti půjčkám zemím ve válečném stavu spíše vyhýbal.
Podporu MMF pro Ukrajinu podtrhla návštěva výkonné ředitelky MMF Kristaliny Georgievové v Kyjevě loni v zimě, v době, kdy země čelila dlouhodobým výpadkům elektřiny a narušení dodávek tepla a vody v důsledku ruských leteckých útoků. Úvěrový program MMF je pro Ukrajinu zásadní nejen kvůli samotnému financování, ale také proto, že podpora fondu vysílá silný signál dalším dárcům, včetně EU.
EU, která schválila dvouletý balíček pomoci pro Ukrajinu v objemu 90 miliard eur, navázala část financování na podmínky podobné těm od MMF, včetně vyššího zdanění zásilek ze zahraničí. První platba z tohoto balíčku se očekává ještě tento měsíc.
