Tým republika. Armáda má velké plány se záložníky, čeká je klíčový úkol

Jsou místní, znají každou ulici, polní cestu nebo lesní pěšinu. A budou mít zásadní roli při zajištění obrany a ochrany svého domovského kraje v případě krize. Armáda intenzivně pracuje na budování „praporů územní obrany“, které mají z většiny tvořit příslušníci aktivní zálohy, již v regionu bydlí.

„Budou zabezpečovat vnitřní bezpečnost a obranu tady, na území Česka. Můžeme se na ně dívat jako na takové dobrovolné hasiče v zeleném. Přijedou, vezmou si materiál, půjdou něco hlídat, zabezpečit, pomoct a pak půjdou zase domů,“ přibližuje princip teritoriálních sil, pod které zmiňované prapory spadají, jejich velitel generál Petr Svoboda.

Právě do rozvoje teritoriálních sil začala armáda v poslední době víc „šlapat“. Z menších pěších rot se loni na podzim staly větší prapory. Rozmístěné jsou ve všech 14 krajích, v každém má v době míru sloužit kolem tisícovky lidí a v případě ohrožení státu by se zvětšily o mobilizované civilisty.

Jak minulý rok popsal Radiožurnálu budoucí náčelník generálního štábu Miroslav Hlaváč, armádu k tomu přiměla změna bezpečnostního prostředí. „Z toho nám vyplývají i nové úkoly ohledně obrany České republiky,“ vysvětloval tehdy.

Pokud by hrozil konflikt mezi Severoatlantickou aliancí a Ruskem, budou mít teritoriální síly dva úkoly: zajistit bezproblémový průjezd spojeneckých vojáků přes Česko a pomoct s ostrahou objektů a firem důležitých pro chod státu, jako jsou třeba rozvodny elektřiny nebo vysílače.

„Může to být ale i pekárna. Protože budeme muset zvýšit výrobu, aby lidé měli dostatek jídla, a někdo to bude muset rozvést,“ podotýká generál Svoboda. Co přesně by armáda společně s dalšími ozbrojenými složkami v krizi chránila, záleží na rozhodnutí vlády.

Jeden ze scénářů, co by takovou krizi mohlo odstartovat, je masivní přesun ruských vojáků směrem k hranici NATO. V takovém případě by podle aliančních stratégů bylo potřeba protivníka rychle odstrašit od dalších kroků, a to takovým způsobem, aby ke střetu vůbec nedošlo.

V praxi to znamená, že vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě, čtyřhvězdičkový generál Alexus Grynkewich, přemístí na periferii aliančního území například deset brigád z různých zemí NATO. Aliance totiž žádnou svoji armádu nemá, má „pouze“ velitelskou strukturu a jednotky pro ni vyčleňují jednotlivé země.

Česko pro výše popsanou kolektivní obranu slíbilo poskytnout všechny – tedy dvě – své brigády. Ve skutečnosti ale nejde „jen“ o brigády, ale o takzvaná brigádní úkolová uskupení, tedy brigády doplněné například o dělostřelectvo, protivzdušnou obranu, ženisty a další specialisty.

V krizi by tak velká část české armády nejspíš odjela například do Pobaltí, kde by se snažila společně s vojáky z dalších zemí zamezit eskalaci konfliktu a případně postupu Ruska dál do Evropy.

Tím by ale příspěvek Česka do společné obrany NATO neskončil. Díky své poloze ve středu Evropy je Česká republika předurčená k tomu stát se křižovatkou, zásobárnou a noclehárnou pro spojenecké vojáky přesouvající se ze západu na východ nebo ze severu na jih a zpět.

„Zhruba polovina očekávání od spojenců směrem k nám je, že naše území bude mít protivzdušnou obranu, bude průjezdné, nebudou tady nepokoje a bude možné tady připravovat vojáky na případný konflikt vysoké intenzity,“ potvrdil minulý týden vládní zmocněnec pro plnění závazků NATO Jakub Landovský na debatě o financování obrany, kterou uspořádalo Centrum veřejných financí při Karlově univerzitě.

Zajistit bezpečný chod státu v krizi by nebyl úkol nejen pro prapory územní obrany, ale podíleli by se taky taky policisté, strážníci, hasiči, zdravotníci nebo místní samosprávy. Vyjasnit si, kdo by co dělal, je podle generála Svobody nutné ještě v době míru.

„Společnými výcviky musíme udělat jeden tým, já tomu říkám tým republika. Ne tým policie a tým armáda a tak dále, ale tým republika, protože zapojeni budou úplně všichni. A to je to, co se teď snaží vysvětlovat velení NATO i ministerstvo obrany, že přístup k zabezpečení musí být celospolečenský,“ zdůrazňuje Svoboda, který převzal velení teritoriálních sil na začátku roku a od té doby se snaží navazovat kontakty se složkami integrovaného záchranného systému nebo s hejtmany.

To potvrzuje třeba hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (3PK). „Komunikace armády směrem k hejtmanům se zlepšila,“ podotýká.

Role krajů a obcí by byla v krizi zásadní, protože by na jejich území vznikala nocoviště pro projíždějící spojenecké vojáky. Kromě toho by přesuny cizích vojáků omezily dopravu po Česku.

„Když budeme přesouvat prapor, tak to bude mít určité omezení na cestách. Budeme se samozřejmě snažit dělat to v noci nebo mimo špičku, ale nějaká omezení nastanou a lidé by měli pochopit, že je to ve prospěch naší vnitřní bezpečnosti,“ apeluje generál Svoboda.

Přípravu armády na ochranu krajů brzdí legislativa. Nedostatky, které je podle generála Svobody potřeba „odladit“ se ukazují právě na společných cvičení. Jedním z nich je třeba to, že hejtmani nemají přístup k informacím ve vyšších stupních utajení.

Další problémy se pak ukázaly při jednání armády se Svazem obecních a městských policií. Strážníci by mohli vojákům pomáhat s ostrahou významných objektů nebo by mohli kontrolovat vozidla a osoby na kontrolních checkpointech. Jenže, jak říká předseda svazu Martin Macháček, nejdřív musí zákon jasně definovat, které činnosti mohou strážníci dělat a zároveň je potřeba rozšířit území, na kterém by mohli pracovat.

„K teritoriálnímu pokrytí by stačilo, pokud by strážníci mohli působit ve správním obvodu obcí s rozšířenou působností,“ vysvětluje Macháček.

Vůbec největší výzvou bude pro armádu pravděpodobně naplnit prapory územní obrany lidmi. Nábory se v posledních měsících sice daří, v aktivní záloze sloužilo na začátku roku přes pět tisíc lidí, jenže v teritoriálních silách byla jen polovina z nich. Druhá část záložníků je u specializovaných jednotek, jako jsou výsadkáři nebo třeba dělostřelci.

Podle aktuálně stále ještě platné koncepce rozvoje armády by do roku 2030 mělo vojsko mít deset tisíc příslušníků aktivní zálohy. Nová, nyní chystaná koncepce, která se dívá až do roku 2040, počítá podle vyjádření ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) s 15 tisíci aktivními záložníky.

Armáda si uvědomuje, že bez úpravy výcviku a délky jednotlivých cvičení to nejspíš nepůjde.

„Plno lidí se na armádu dívá ještě prizmatem filmu Tankový prapor a tak dále. Ale opravdu je tam od revoluce obrovský posun, jak se armáda nebo vnitro starají o svoje lidi. Mohou být nějaké výjimky, jsme obraz společnosti, ale myslím si, že systémově se fakt snažíme, abychom komunikovali, vycházeli vstříc, jsme všichni na jedné lodi,“ zdůrazňuje generál Petr Svoboda.