Článek
Alianční stratégové jsou přesvědčení, že pro odrazení ruského útoku je zásadní blesková reakce ještě předtím, než se konflikt rozhoří.
„Naše plány jsou postavené na odstrašení,“ souhlasí s nimi šéf velitelství pro operace české armády generál Václav Vlček.
Tyto alianční obranné plány čítají stovky stránek, kde je detailně rozepsáno, kdo, co, kde a jak rychle má dělat, například v situaci, kdy by Rusko začalo přesouvat svoje vojáky k více než dva tisíce kilometrů dlouhé hranici, kterou s Aliancí sdílí.
Samotné odstrašení má několik stupňů. Už nyní je na východním okraji NATO osm mnohonárodních bojových brigád, které jsou v případě problémů první „na ráně“. Česko má své vojáky ve třech z nich: v Lotyšsku, Litvě a na Slovensku.
A právě posílení „slovenské brigády“ teď česká armáda společně s dalšími zeměmi, které do ní přispívají, testuje v rámci cvičení Strong Lineage. Uskuteční se na Slovensku a v Maďarsku a zapojí se do něj téměř tři tisíce aliančních vojáků.
V úterý a ve středu tak ze základny v Táboře vyjelo několik vojenských kolon směr východ. Celkem se mají do vojenského újezdu poblíž města Lešť ve středním Slovensku, kde brigáda sídlí, přesunout asi tři stovky českých vojáků ze 42. mechanizovaného praporu. S sebou berou i obrněné kolové transportéry Pandur.
„Jádro brigády je na místě, na Slovensku. Za Česko je tam jedna rota, zbytek praporu je připravený tady v Česku a v případě potřeby dojede na Slovensko v řádu několika dnů,“ objasňuje Vlček. Právě aktivace těchto jednotek „na zavolání“ se teď prověřuje.
Kromě českých vojáků se na Slovensko a do Maďarska přesouvají i jednotky dalších zemí, třeba ze Španělska nebo Portugalska. Ty pak do střední Evropy cestují částečně po moři.
Připraveni k boji
Samotným přesunem ale cvičení nekončí. Poté, co všichni dorazí na místo, se musí spojit s ostatními a připravit se na potenciální boj. K tomu by došlo, pokud by ani takový masivní manévr na posílení brigád na východním křídle Moskvu neodradil od agrese.
„To je podstatné, musí být připraveni na úkol, který mají plnit, to znamená, že musí být vycvičení, certifikovaní a mít k dispozici všechnu techniku, materiál a zásoby,“ vysvětluje Vlček.
„Jedná se o prověrku závazku České republiky, který spočívá v tom, že vyčleníme dvě brigádní uskupení (pro kolektivní obranu) a budeme procvičovat schopnost nasazení praporu. Takže prokážeme vůči NATO schopnost přesunout se na Slovensko v reálném čase,“ dodává.
Revoluční plány
Aktuální obranné plány NATO schválili prezidenti a premiéři členských zemí před třemi lety na summitu ve Vilniusu. Náčelník generálního štábu Karel Řehka je označil za „revoluční“.
„Takto rozpracované obranné plány Aliance od konce 90. let neměla. Nové plány jsou velký revoluční skok a pro Alianci obrovský posun. (…) jsou opravdu realističtější, jsou chystané na obranu celého teritoria Aliance, a to od první vteřiny,“ řekl tehdy v rozhovoru pro iROZHLAS.cz.
Zásadní novinkou oproti staré verzi je, že každá členská země NATO nyní ví, které jednotky by v krizi vyslala, kam by jely, co by tam dělaly a s kým by spolupracovaly.
S plány souvisí taky úkoly, které si mezi sebe země rozdělily. Alianční plánovači totiž propočítali, co by bylo potřeba k ochraně území NATO, tedy kolik vojáků a s jakou technikou. Co kdo pro společnou obranu dodá, si mezi sebe nově přerozdělily členské země loni na summitu v Haagu.
Česko - kromě toho, že by jeho vojáci odjeli bojovat tak, jak procvičují nyní ve cvičení Strong Lineage - by se díky své poloze stalo hlavně tranzitní zemí pro ostatní spojence.
„Naším hlavním úkolem by nebylo přímé vedení bojů na vlastním území, ale zajištění bezproblémového přesunu statisíců spojeneckých vojáků a těžké techniky ze západní a jižní Evropy směrem na polskou nebo slovenskou hranici,“ říká k tomu bezpečnostní analytik z Masarykovy univerzity v Brně Josef Kraus.
„Přesuny by probíhaly primárně po železnici, pro těžkou techniku, jako jsou tanky a dělostřelectvo, a v koordinovaných silničních konvojích po dálnicích D1, D2, D5 a D11. Tento pohyb by byl striktně řízen Vojenskou policií a civilními složkami, aby nedošlo k totálnímu kolapsu dopravní sítě,“ doplňuje Kraus obraz, jak by to v praxi vypadalo.
Česko taky loni v Haagu přijalo závazek, že posílí svou protivzdušnou obranu, další požadavky Aliance na Česko jsou tajné.
Šéf armády Řehka v souvislosti s tím ale už řekl, že bude potřeba nabrat víc vojáků. Aktuálně platný cíl je 30 tisíc mužů a žen v uniformě do roku 2030, nově by se měla laťka zvednout na 37,5 tisíce. Jaké změny bude potřeba v armádě udělat, ukáže její nová koncepce. Tu má ministr obrany Jaromír Zůna (SPD) představit premiérovi Andreji Babišovi (ANO) ve středu.
