Článek
Zatímco spor s Hradem o to, kdo bude šéfem české delegace na summitu v Ankaře, se dál vyostřuje, vláda přijala zásady, se kterými na jednání špiček NATO pojede. Na summitu se má například zasadit o to, že Česko vydá ještě v tomto roce dvě procenta na přímé obranné výdaje, jak stojí v dokumentu, který má redakce Seznam Zpráv k dispozici.
Premiér Andrej Babiš nejprve na začátku května na jednání Evropského politického společenství v Jerevanu řekl, že udělá „vše pro to“, aby Česko minimálně dvě procenta splnilo v letošním roce, což následně potvrdil v rozhovoru pro Seznam Zprávy i ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).
Záhy ale Babiš informaci popřel s tím, že neví, „kde to novináři vzali“. Že Česko letos na minimální laťku dvou procent nedosáhne, pak premiér zopakoval znovu minulý týden. Řekl ale, že plnění závazku v dalších letech předpokládá.
Mandát, se kterým má premiér jet spolu se šéfem diplomacie Petrem Macinkou (Motoristé) a ministrem obrany Zůnou (za SPD) do Ankary, však obsahuje tezi, že se „Česko zasadí o to, aby v roce 2026 vynaložilo na přímé obranné účely dvě procenta HDP“.
Z této částky chce pak vyčlenit přes dvacet procent na investice do hlavních druhů techniky.
Následně chce Česko směřovat k vyššímu podílu výdajů na obranu. V dokumentu totiž stojí, že Česko vytyčí trajektorii nárůstu výdajů na přímé obranné účely tak, aby v roce 2035 dosahovaly podílu tři a půl procenta HDP, a to po schválení nové Koncepce výstavby Armády České republiky 2040 a také s ohledem na přijetí Dlouhodobého výhledu pro obranu.
Všechny státy NATO včetně Česka (tehdy ještě vládl kabinet Petra Fialy, pozn. red.) loni na summitu v Haagu odsouhlasily nové navýšení výdajů, které udává, že cílem už nejsou dvě procenta HDP na obranu, ale pět procent nejpozději do roku 2035. Z toho právě tři a půl procenta mají jít na financování ozbrojených sil a zbývající částka na související výdaje - například na infrastrukturu nebo kybernetickou bezpečnost.
S podílem na související výdaje se počítá i v závazcích, které hodlá česká delegace přednést v Ankaře. „Počínaje rokem 2027 budou výdaje související s obranou a bezpečností stabilně překračovat 1,5 procenta HDP,“ stojí v dokumentu.
Podle vládního zmocněnce pro plnění závazků vůči NATO Jakuba Landovského je plnění dvou procent přímých výdajů na obranu téměř jisté v roce 2027. „Bude konec června, změna rozpočtu i summit v Ankaře dají odpověď na to, kam se přiblížíme,“ řekl ve čtvrtek na debatě Centra veřejných financí Univerzity Karlovy.
Česko letos závazek vydat na obranu ani dvě procenta hrubého domácího produktu nesplní rovněž podle odhadu Severoatlantické aliance. V instrukcích pro českou delegaci na summit je zohledněno, že si je Česká republika vědoma, že naplnění závazků vůči NATO není bez adekvátního financování realizovatelné. „Prioritou je vybudovat profesionální, technologicky vyspělou a dobře řízenou armádu, která bude schopna účinně chránit naše území, obyvatele i spojence,“ píše se v mandátu na summit.
O mandátu a složení delegace na summitu NATO v Ankaře vláda rozhodla v pondělí. Tehdy ústy premiéra oznámila, že zemi bude reprezentovat vládní delegace složená z předsedy vlády, ministra obrany a ministra zahraničních věcí a součástí nebude prezident. Do tohoto rozhodnutí však kabinetu zasáhl středeční verdikt Ústavního soudu, který nařídil vládě, že musí umožnit cestu na summit i prezidentovi.
Přesun odpovědnosti na Evropu
Zároveň se česká delegace na jednání špiček NATO chystá držet tvrzení, že Česko přijímá fakt, že váhu konvenční obrany Evropy musejí nést především sami Evropané. „Tato skutečnost však nijak neoslabuje ústřední význam NATO z hlediska odstrašení, politické koordinace, ale i vojenského plánování, velení a řízení. Přímou vojenskou hrozbu Česka přitom představuje zejména možné ohrožení vzdušného prostoru ze strany Ruska,“ stojí v dokumentu.
V dokumentu, kterým se má česká vláda na summitu řídit, se pak také píše, že jednání proběhne v době složité bezpečnostní situace, kdy euroatlantický prostor již čtvrtým rokem ohrožuje válka Ruska proti Ukrajině. „Zatímco předchozí summity potvrdily potřebu vyrovnanějšího podílu na zajištění bezpečnosti mezi USA a zbylými spojenci, v tuto chvíli je již na místě hovořit o přesunu odpovědnosti za bezpečnost a obranu Evropy, jakož i za pomoc Ukrajině od USA směrem k evropským spojencům,“ stojí v mandátu české delegace.
Česko se také zavazuje k pokračování koordinace a implementace muniční iniciativy. „Ta byla v loňském roce odpovědná za přibližně polovinu celkově dodané munice na Ukrajinu, v roce 2026 se její význam ještě zvýšil – jiné státy a jiné mechanismy nejsou schopny munici v potřebných objemech na Ukrajinu dodat. Muniční iniciativa tedy nyní nemá alternativu a státy podporující Ukrajinu, NATO a EU na ni proto spoléhají,“ stojí v dokumentu.
Na summitu je pak podle Česka očekávána „nějaká forma iniciativy k zajištění dlouhodobé a udržitelné podpory Ukrajiny“.
Na úrovni hlav států a šéfů vlád je podle zmíněného dokumentu plánováno pouze jedno formální jednání spojenců. Předcházet mu bude společenská večeře pro prezidenty a premiéry nebo třeba setkání ministrů zahraničí se zeměmi Istanbulské iniciativy.
