Článek
Vláda se zabývala novelou zákona o střetu zájmů, která má podle opozice a některých odborníků za cíl osvobodit předsedu vlády Andreje Babiše (ANO) od střetu zájmů. „Poslanecký návrh jsme posoudili, dali jsme tam asi deset doporučení, jak by měl být zákon upraven,“ uvedl stanovisko vlády ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Premiér střet zájmů odmítl jakkoliv komentovat.
Pasážím, které kritici zákona považují za problematické, se ve svém stanovisku vláda věnovala jen na několika řádcích a navíc obecně. Pouze zmínila, že by se jimi měli zákonodárci a odborníci nadále zabývat v dalších parlamentních diskuzích. K samotné novele zákona pak vláda zaujala neutrální postoj.
Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) přitom byla k návrhu mnohem kritičtější. V připomínkovém řízení vytkla legislativnímu návrhu hned několik pasáží. U některých bodů například uvedla, že by mohly působit spíše jako snaha se transparentnímu řešení střetu zájmů vyhnout. V jedné části dokonce hovořila o „pokusu o usnadnění podvodů a korupce“.
Změnu zákona o střetu zájmů podala do Sněmovny čtveřice zákonodárců Radek Vondráček (ANO), David Pražák (ANO), Marie Pošarová (SPD) a Filip Turek (za Motoristy). Podle některých odborníků je návrh vytvořen na míru Andreji Babišovi.
„Hlavním cílem je bezpochyby upravit zákon tak, aby vyhovoval současnému premiérovi Babišovi. Sledujeme další kapitolu takzvaného state capture v Česku, tedy ovládnutí státu skrze ohýbání zákonů tak, aby vyhovovaly vládnoucím politikům,“ popsal pro Seznam Zprávy navrhovanou změnu například ředitel české pobočky organizace Transparency International David Kotora.
Více k novele zákona:
Z pondělního stanoviska vlády rovněž vyplynulo, že novelou zákona o střetu zájmů se nyní aktivně zabývá také Evropská komise. „Posuzuje možné dopady předloženého poslaneckého návrhu na plnění Národního plánu obnovy a Česká republika s Komisí v této věci aktivně komunikuje,“ stojí ve vyjádření vlády.
Kabinet Andreje Babiše (ANO) proto doporučil poslancům, již zákon navrhli, aby vyhodnotili možné dopady na plnění závazků, které pro Českou republiku vyplývají z Národního plánu obnovy, konkrétně z pasáže o oblasti kontrol a auditů.
„V případě, že by Evropská komise vyhodnotila navrhovanou změnu jako oslabení či faktické zvrácení již přijaté reformy, mohlo by dojít k závěru o nesplnění příslušného milníku,“ napsala vláda. Že by k tomu mělo dojít, podle kabinetu zatím nic nenaznačuje.
Změna vyvolává pochybnosti
Pokud by novela prošla, byli by na rozdíl od současného stavu ve střetu zájmů pouze ti ministři, kteří podnikají v oblasti svého resortu. Jelikož je Babiš předsedou vlády, a nikoliv ministrem zemědělství či zdravotnictví, byl by jeho rozpor se zákonem o střetu zájmů fakticky vyřešen.
Vláda u této konkrétní změny pouze vyzvala k další diskuzi na půdě Parlamentu. Jestli se změnou souhlasí, nebo ne, ve stanovisku už neuvedla.
Naopak Mrázová byla ve svém vyjádření o něco přísnější a napsala, že i když někdo nevede konkrétní ministerstvo, může mít na jím poskytované dotace zásadní vliv, například skrze hlasování o obecných podmínkách zisku dotace. Její ministerstvo proto požaduje, aby tuto pasáž poslanci ze zákona vypustili.
„Takový veřejný funkcionář (ministr, pozn. red.) může mít osobní, finanční, rodinný nebo jiný zájem, který může ovlivnit výkon jeho funkce,“ upřesnila ve stanovisku ministryně.
Mimo to podle Mrázové stále není jasné, jestli premiérovo řešení střetu zájmů bude nejen z hlediska české, ale také evropské legislativy stačit. V kontextu toho by tak podle ní „mohla být navrhovaná změna vnímána jako snaha o vyhnutí se transparentnímu řešení a mohla by vyvolat další otázky a pochybnosti“.
„Usnadnění podvodů a korupce“
Ze zákona o střetu zájmů dále poslanci v čele s Vondráčkem zamýšlí vyjmout nárokové zemědělské dotace, tedy zásadní část příjmů holdingu Agrofert. Zároveň chtějí snížit lhůtu, po které bude možné dotace vymáhat, z deseti let na čtyři. Vymahatelné už by tak nebyly ani peníze, které obdržel Agrofert na dotacích v období první Babišovy vlády v období 2017–2021.
Ministryně Mrázová ostatně ve svém vyjádření píše, že by úprava ztížila vymahatelnost práva ze strany státních orgánů. „A naopak by znamenala usnadnění podvodů a korupce a jako taková by směřovala proti zájmu na ochranu státního a evropského rozpočtu,“ vytkla ministryně.
Kabinet Andreje Babiše byl ve svém vyjádření velmi opatrný. „Vláda doporučuje ještě vést odbornou debatu nad stanovením lhůt pro vrácení dotace,“ stojí v pondělní reakci vlády. Nic dalšího k této konkrétní úpravě však ve stanovisku nedodal.
Jelikož jde o poslaneckou novelu, a nikoliv o vládní, nevztahuje se na ni standardní proces připomínkového řízení. Jednotlivé resorty a instituce tak svůj názor na právní změnu sice mohou vyjádřit, navrhovatelé zákona se s tím však nemusí nutně vypořádat.
Předseda vlády odmítl, že by za změnou legislativy stál. Babiš podle svých slov neví, proč zákon vznikl. „Já jsem s nimi nemluvil. Vůbec to neznám ani neřeším,“ komentoval ve vysílání CNN Prima News. Premiér se nadále domnívá, že svůj střet zájmů vyřešil uspokojivě.
