Článek
„Rusové nás neustále testují, aby zjistili, kam až můžou zajít. Dnes bych nevylučoval žádný scénář,“ řekl deníku Rzeczpospolita šéf polské civilní rozvědky Paweł Szota.
V prvním rozsáhlém rozhovoru tak reagoval na dotaz týkající se možné ruské operace s takzvanými zelenými mužíčky nebo vagnerovci.
Moskva podle něj bude pokračovat v posouvání „červených linií“, protože vidí, že NATO na podobné incidenty reaguje především politicky, nikoli vojensky.
Šéf civilní zahraniční zpravodajské služby AW (Agencja Wywiadu), tedy polské obdoby českého Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI), zároveň odhaduje, že Rusko může vést válku proti Ukrajině ještě několik let.
„Putin je rukojmím situace“
Tvrdí, že ruské tajné služby na začátku invaze Vladimira Putina dezinformovaly a přesvědčily ho, že válka skončí rychlým vítězstvím. Kreml prý zároveň nepočítal s rozsahem západní pomoci Ukrajině, zejména ze strany Polska.
„Putin je rukojmím této situace. Války se nevzdá, protože se musí doma prezentovat jako vítěz,“ uvedl Szota.
Soudí, že ruský diktátor má stále méně možností, jak z konfliktu vycouvat a zachovat si tvář, což ho vede k „čím dál riskantnějším a nepředvídatelnějším rozhodnutím“.
Szota řekl, že Kreml je připraven obětovat ekonomiku i životní úroveň obyvatel, pokud to zvýší šanci konflikt ukončit způsobem, který bude možné označit za ruský úspěch.
V rozhovoru ozřejmil, že polská rozvědka udržuje přímé komunikační kanály s běloruskými tajnými službami.
Právě tyto vazby pomohly při vyjednávání o propuštění novináře a představitele polské menšiny v Bělorusku Andrzeje Poczobuta, jehož režim Alexandra Lukašenka věznil od února 2023 do dubna 2026.
„Je lepší s představiteli Lukašenkova režimu prostřednictvím tajných služeb jednat a získávat pro Polsko výhody, než nečinně přihlížet pohlcování Běloruska Ruskem,“ řekl.
Šéf rozvědky naznačil, že Polsko disponuje i vlastními ofenzivními schopnostmi. Na otázku, zda je schopné odpovědět Rusku nebo Bělorusku také v kyberprostoru, reagoval stručně: „Jsme.“
Rozhovor zapadá do širší změny v komunikaci polských tajných služeb.
Už začátkem června poskytl první rozsáhlý rozhovor od nástupu do funkce také šéf civilní kontrarozvědky ABW Rafał Syrysko.
Varoval v něm, že Rusko přechází od verbování takzvaných nízkonákladových agentů k profesionálněji připravovaným operacím, které mohou způsobit skutečné škody i oběti.
Po deseti letech navíc ABW zveřejnila i výroční zprávu. Uvádí v ní, že v posledních dvou letech byly cílem ruských operací v Polsku vojenské objekty, železnice, kritická infrastruktura i civilní budovy.
Služba také varovala před radikalizací mladých lidí. Za hlavní motor označuje sociální sítě, anonymní online komunity a násilný obsah na internetu. Podle polské kontrarozvědky část mladých lidí nevede k extremismu konkrétní ideologie, ale fascinace násilím, masovými vrahy a terorismem.
Zpráva mluví i o rostoucí polarizaci společnosti, šíření dezinformací a krizi důvěry v demokracii. Takové nálady podle ABW využívají ruské a běloruské vlivové operace.
Veřejná vystoupení šéfů obou civilních zpravodajských služeb jsou v Polsku stále poměrně neobvyklá a naznačují snahu bezpečnostních institucí otevřeněji komunikovat o hrozbách spojených s Ruskem.
