Článek
Muž rozklepne vajíčko na rozpálenou zídku nebo okraj chodníku a ve chvilce má hotové volské oko. Taková videa proběhla v minulých dnech světem. Dokumentovala, jak se města v horku mění téměř v rozpálenou pec.
Každý, kdo v těch dnech chodil Prahou, musel vnímat gigantický rozdíl, jaký byl mezi ulicí se stromy a bez zeleně. V té první se dalo pohybovat a žít, v té druhé, rozpálené, to bylo na hranici života.
Horká léta se v Evropě stávají normou a je třeba s nimi počítat. Hlavně ale je třeba s nimi něco dělat, výheň ve městech už není jen otázkou komfortu, ale přežití. V Paříži zemřelo doma v nejteplejší den vlny veder 109 lidí, přičemž průměr bývá devět. A v tom nejsou zahrnuty nemocnice ani domovy pro seniory. Čísla za Prahu nejsou k dispozici, pro celou ČR se odhaduje ročně 200-400 nadúmrtí kvůli extrémnímu horku oproti dřívějšku.
Nedávno jsem byl v Paříži a zarazilo mě, jak se to město z hlediska zeleně za posledních pár let změnilo. Radikálně. V ulicích, kde dříve nikdy nebyly, najednou narazíte na vzrostlé stromy a někde ještě i pásy lučních rostlin mezi nimi. Člověk má najednou dojem, že ve městě je kus přírody.
Tak třeba pařížská radnice. Býval před ní po staletí velký vydlážděný plac, jak se podle představ 19. i 20. století na takovou úřední budovu slušelo. A dnes? Uprostřed ho kus nechali, aby se tam mohla konat menší shromáždění, z obou stran ale vysadili vysoké stromy, mezi ně keře, traviny, lavičky.
Zkrátka vytvořili uprostřed města park, kde se dá sedět ve stínu. V Paříži je pod tím placem stanice metra, jsou tam jistě různé kabely, a přitom udělat nad nimi park šlo. Je vidět, že technicky se taková věc uprostřed města dá zvládnout.
Nový život socialistické architektuře
Podobné překvapení mi před pár dny připravila Varšava. Ta vzhledem k jinému pojetí urbanismu než má Praha - danému mimo jiné válečnou destrukcí - disponovala vždy větším množstvím městské zeleně a parků.
Teď jsem ale na mnoha ulicích v centru, donedávna jen vydlážděných, viděl řady vysokých stromů a mezi nimi různé traviny, lavičky, fontánky. Kde by člověk čekal posekaný trávník, je vzrostlá tráva a luční květiny, což je důležité pro hmyz a organismy v půdě - a ten úlevný dojem, jaký z toho člověk má!
Z křižovatky se tím udělal parčík se stromy a sezením, čímž se celý kus zklidnil a vrátil obyvatelům. To je podstatné, protože do čistě průjezdných ulic vrátili život a stín. Stalinistické architektuře tím vdechli italský život.
Podle statistik takto v centru vysadilo město Varšava loni několik stovek nových stromů. Jak je na tom Praha? Stromy jsou tam, kam je kdysi zasadili naši předci. Kam je nedali, tam až na pár výjimek nejsou.
Parky na periferii, ale co centrum?
Pražský magistrát před lety rozhodl, že od r. 2019 do r. 2026 vysadí milion stromů a teď už jsou prý na 870 tisících. Zní to úžasně, až neuvěřitelně. Studenou sprchou ovšem je, že naprostá většina z nich je v okrajových částech města (Letňany, Dubeč, Vinoř, Jinonice…) nebo v parcích, nikoli primárně v ulicích v centru.
Tam se jich objevily jen desítky či stovky ročně. Na portálu Zastromuj Prahu se lze dočíst, že Technická správa komunikací, která má na starosti hlavní ulice, vysázela v roce 2022 stromy ve dvou ulicích, rok poté v jedné, v roce následujícím opět ve dvou. K tomu přidejme, co vysázejí městské části v menších ulicích, jsou to ale stále nevelká čísla.
Navíc se v podstatě jen nahradily stromy, které město pokácelo. Všechny tepny Prahy, výpadovky jako Sokolovská, Vysočanská, Poděbradská, Kolbenova a další, jsou pořád prašné a rozpálené - dá se jimi jen projet, rychle něco nakoupit a honem pryč.
Nenapadne Prahu, že by měla přijít s opravdu radikálním programem vysadit stromy tam, kde nejsou, to jest v ulicích centra? Zeleň ve Vinoři je hezká věc, ale lidem na Žižkově nebo Novém Městě to v horkých dnech moc nepomůže.
Nejde to. Opravdu?
Od odborníků slyším, že to je komplikované, protože Praha prý nemá přesnou mapu toho, kde jsou položeny jaké sítě pod chodníky, takže by se musely kvůli stromům přesouvat, což by přišlo draho.
No dobře, a proč ne? Když Paříž i Varšava dokázaly vytvořit parky nad metrem nebo sázet stromy kolem domů, kde jistě nějaké sítě jsou, uměla by to i Praha. Magistrát má údajně pod matrací rezervy ve výši 170 miliard korun. Proč je nedat také do stromů?
Překážkou jsou i památkáři, kteří údajně brání vysadit stromy tam, kde dosud nebyly. To už je ale staromilství, které se míjí se zdravým rozumem. Města se samozřejmě vyvíjejí podle potřeb jejich obyvatel a teď je vzhledem k vedrům, s nimiž za Rakousko-Uherska nikdo nepočítal, jasné, že lidi stromy do ulic potřebují.
Ani nově zrekonstruované náměstí Jiřího z Poděbrad, které stálo půl miliardy, bohužel nevypadá, že by to byla druhá Stromovka. Pár desítek nových stromů v přesných řadách, krátká tráva, pokácené sakury, které tu stály léta. Žádná louka, žádné brodítko pro děti, kde by se mohly vyřádit a zchladit, jen nepřístupná fontána rozšířená pro forma o pár miniaturních vodotrysků a nepatrné brouzdaliště pro několik mrňat.
Tropická vedra tu budou nejspíš každé léto, a město by se o svoje obyvatele mělo postarat. Praha potřebuje radikální změnu myšlení a vpád stromů do ulic centra.
