Článek
Snaha vlády o znovuzavedení elektronické evidence tržeb (EET) vzbuzuje u části opozice nelibost. Občanští demokraté kritizují zejména podobu výjimky pro malé živnostníky a prostřednictvím pozměňovacích návrhů se snaží vládní plán upravit.
Nové EET se má vztahovat na restaurace, obchodníky, služby i řemeslníky, zároveň však dává drobným podnikatelům možnost připlatit si na dani, a evidenci se tak vyhnout. Tuto výjimku nazvanou EET OFF mohou využít živnostníci s obratem do jednoho milionu korun, kteří využívají paušální daň.
K nejhlasitějším kritikům tohoto parametru patří poslanec Vojtěch Munzar (ODS). „Výjimka pro malé podnikatele tam fakticky není,“ míní. Protože koalice navrhuje výjimku do milionu korun vázanou na paušální daň, část malých podnikatelů ji podle Munzara vůbec nemůže využít.
„Paušální daň nemohou využít ti, kteří mají například živnost jako vedlejší ke svému zaměstnání. Jde o lidi, kteří prodávají po víkendech na trzích, dělníky či řemeslníky, kteří jsou ve stavební firmě a o víkendech by si mohli přivydělávat legálně na živnost, protože by se jim to započítalo pak do důchodu,“ nastiňuje Munzar.
Namísto limitu příjmů do jednoho milionu korun proto spolu s kolegy navrhuje vyjmout ze systému fyzické i právnické osoby s příjmy až do dvou milionů korun. Poslanec prosazuje, aby nejmenší podnikatelé nebyli zatěžováni další administrativou. Právě omezení byrokracie a zjednodušení principů přitom mělo podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) obnovené EET zajistit.
Schillerová: Žádné výjimky nemám v plánu
Schillerová navíc opatření pro menší živnostníky za výjimku nepovažuje. „Co se týče režimu EET OFF, nejde ani tak o výjimku, jako spíše o možnost zvláštního režimu s daňovou přirážkou pro úplně nejmenší živnostníky, co evidovat z jakéhokoliv důvodu nechtějí. Žádné výjimky rozhodně v plánu nemám,“ říká.
Zmíněná přirážka znamená, že podnikatelé se za neúčast v evidenci tržeb mohou „vykoupit“. Pro živnostníky osvobozené od povinnosti evidovat tržby se sazba paušální daně zvýší ze 100 na 1500 korun měsíčně.
Skupina poslanců ODS v čele s Munzarem doporučuje ve svém pozměňovacím návrhu čtyři varianty úprav. „Optimální varianta je udržet pásmo výjimek na obratu dva miliony pro všechny podnikatele bez ohledu na daňový režim. Vyjmout alespoň fyzické osoby s tržbami do dvou milionů by pro nás bylo optimální,“ vysvětluje Munzar.
Zmiňuje ale i kompromisnější úpravu, která by mohla být pro koalici přijatelnější. „Abychom vůbec mohli o něčem jednat, je pro nás schůdná ještě další varianta, která reaguje na politické rozhodnutí vládní koalice o výši limitu EET OFF do jednoho milionu tržeb. Chceme vyjmout fyzické osoby s tržbami do jednoho milionu bez ohledu na daňový režim,“ avizuje.
Opoziční poslanci se s vládním táborem snaží o úpravách jednat. „Jednání probíhají. My se snažíme hnutí ANO přesvědčit o tom, že některé z těch našich návrhů mají smysl,“ tvrdí Munzar. Zda však budou v úterý znovuzavedení zákona ve Sněmovně obstruovat, zatím není jisté. Šéf klubu ODS Marek Benda v pátek naznačil, že je to spíše nepravděpodobné. „Obstruovat asi nebudeme, v některých částech nesouhlasíme, ale podle mě to není na obstrukce. Ještě se budeme před jednáním radit,“ uvedl.
Závěrečné hlasování o EET koalice předpokládá na příští týden. Podle ministryně Schillerové má projekt hrát klíčovou roli v boji se šedou ekonomikou a státní pokladně přinést 14 až 15 miliard korun.
Narazí EET zase u Ústavního soudu?
Zacílení koaličního návrhu kritizují také Piráti. „Neříkáme ne EET, ale máme řadu připomínek. Máme obavu, že evidence dopadne na ty nejmenší,“ řekla na jednání Sněmovny v úterý poslankyně pirátů Vendula Svobodová.
Kromě okruhu malých podnikatelů má pak opozice výhrady i k dalším částem návrhu, například k zahrnutí bezhotovostních plateb. Jejich vyjmutí požaduje šéf poslanců TOP 09 Jan Jakob i již citovaný Vojtěch Munzar z ODS.
Vláda by podle Jakoba měla respektovat dřívější rozhodnutí Ústavního soudu. Bezhotovostní transakce jsou dohledatelné a zanechávají digitální stopu, což Ústavní soud vysvětlil v nálezu v roce 2017, na jehož základě tyto platby z první evidence tržeb vyjmul.
„Minulý nález Ústavního soudu po projednání EET byl zcela jednoznačný. Nerozumím tomu, proč tam chce bezhotovostní platby paní ministryně zatvrzele nechávat. Mám téměř jistotu, že to bude věc, kterou případně opět Ústavní soud zruší,“ míní poslanec TOP 09. Podle Munzara by cesta vedla přes evidenci bezhotovostních plateb pouze tam, kde má stát skutečně ztíženou situaci v jejich dohledání, například v případě zahraničních platebních služeb.
Podle Schillerové se však od dřívějšího rozhodnutí soudu situace změnila. „Zahrnutí bezhotovostních plateb je velmi důležité mimo jiné proto, že od roku 2016 se zásadně změnil způsob placení. Zjednodušeně lze říci, že premisa jednoduché dohledatelnosti bezhotovostních plateb, tím spíše přijímaných například na virtuální účty a peněženky, už rozhodně neplatí,“ sdělila redakci Seznam Zpráv.
Pokud by stát z evidence vyřadil všechny bezhotovostní platby, přišel by podle ní o významnou část analytických dat a oslabila by se schopnost odhalovat šedou ekonomiku. „Podrobně se tomu věnujeme například v RIA (Hodnocení dopadů regulace – RIA– je součástí legislativního procesu, pozn. red.),“ dodala Schillerová.
Za další sporný bod považuje Jan Jakob snížení DPH na nealkoholické nápoje v restauracích a osvobození spropitného v gastronomii od daní a odvodů do výše sedmi procent tržeb. „Je potřeba, aby byl daňový systém přehledný, proto nevidím důvod zavádět nové nebo obnovovat staré daňové výjimky,“ říká poslanec Jakob. V případě spropitného návrh podle něj zavádí nový daňový režim pouze pro vybraný sektor, tedy gastro. „Pro všechny ostatní sektory, které dostávají zpropitné, to neplatí. To přece není žádná náprava toho, aby pravidla platila pro všechny, jak paní ministryně tvrdí. To je pravý opak,“ kritizuje Jakob.
S přispěním Lucie Stuchlíkové.
