Online: Celý den byli každý zvlášť, Pavel a Babiš seděli odděleně i na večeři

Na neformální večeři na summitu Severoatlantické aliance seděl český prezident Petr Pavel u stolu s albánským premiérem Edim Ramou, estonským premiérem Kristenem Michalem, chorvatským prezidentem Zoranem Milanovićem a belgickým premiérem Bartem De Weverem. Vzhledem k obsazení stolu se diskuse soustředila především na situaci na Balkáně a v Pobaltí. Novinářům to večer sdělil Daniel Drake z odboru komunikace Kanceláře prezidenta republiky.

Před samotnou večeří Pavel absolvoval bilaterální setkání s finským prezidentem Alexandrem Stubbem, rumunským prezidentem Nicušorem Danem, dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou, nizozemským premiérem Robem Jettenem, islandskou premiérkou Kristrún Frostadóttir a belgickým premiérem De Weverem.

Babiš se vyjádří k dnešní neformální večeři ve středu ráno při příchodu na jednání Severoatlantické rady, sdělil dnes večer novinářům z premiérova doprovodu šéf odboru komunikace Úřadu vlády Martin Vodička.

Británie a Nizozemsko podepsaly dohodu o námořním partnerství v hodnotě 2,4 miliardy liber (zhruba 68 miliard Kč), na jejímž základě vznikne nová generace obojživelných transportních lodí pro ozbrojené síly obou zemí. O dohodě, kterou dnes na summitu NATO v Ankaře podepsali premiéři Keir Starmer a Rob Jetten, informovala britská vláda v tiskové zprávě. Obě země chtějí rovněž společně chránit kritickou podmořskou infrastrukturu a odrazovat hrozby v severním Atlantiku a v oblasti Arktidy.

„Smyslem tohoto partnerství není pouze stavba lodí, ale také zajištění dlouhodobé bezpečnosti jak pro Spojené království, tak pro Nizozemsko, a tím i toho, že budeme schopni udržet si náskok před hrozbami budoucnosti,“ prohlásil britský premiér Starmer.

Plavidla budou postavena podle nizozemského návrhu v britských loděnicích za účasti nizozemského průmyslu. Mají se zároveň stát páteří posílených britsko-nizozemských obojživelných sil, přičemž každá země bude provozovat čtyři plavidla. Lodě o délce 160 metrů a výtlaku 15 000 tun budou moci přepravovat vojáky, techniku i bezpilotní letouny. Letové paluby budou uzpůsobeny pro drony a autonomní raketové systémy.

Premiéři a prezidenti členských zemí NATO přijeli do prezidentského komplexu v Ankaře, kde se koná neformální večeře. Je to jedna z hlavních akcí dvoudenního summitu Aliance, který dnes začal v turecké metropoli. Podle záběrů z místa turecký prezident Recep Tayyip Erdogan přivítal osobně například amerického prezidenta Donalda Trumpa a také českého prezidenta Petra Pavla i premiéra Andreje Babiše s manželkou. Očekává se, že hlavy států a vlád 32 členských států NATO budou jednat například o vývoji obranných výdajů, vzájemných vztazích či další podpoře Ukrajiny.

Na večeři dostali pozvání i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jihokorejský prezident I Če-mjong, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a šéf Evropské rady António Costa. Právě pomoc Ukrajině, která se od roku 2022 brání ruské ozbrojené agresi, je jedním z dalších hlavních témat summitu.

Česko, které loni vynaložilo na obranu 1,86 procenta HDP podle odhadů NATO letos splní cíl a vynaloží 2,01 procenta HDP, zároveň pět členských států NATO by již letos mělo podle odhadu splnit nový cíl Aliance vynakládat na obranu 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle agentury Reuters to vyplývá z aktualizovaných údajů Severoatlantické aliance zveřejněných dnes před aliančním summitem v Ankaře. Nový cíl pro polovinu příští dekády si určilo NATO vloni, podle odhadů mají hranici již letos překročit pobaltské státy, Polsko a Řecko.

Loni státy NATO podpořily na summitu v Haagu deklaraci, v níž se zavázaly dosáhnout do roku 2035 výdajů na obranu ve výši 3,5 procenta HDP.

Premiér Andrej Babiš a prezident Petr Pavel dnes večer odjeli na neformální večeři na summitu Severoatlantické aliance ze stejného hotelu, ale v separátních kolonách. V takovém duchu se ostatně nesl celý dnešní den v Ankaře, kde se delegace českého premiéra a prezidenta míjely.

Premiér a prezident se také zúčastnili fóra obranného průmyslu NATO, kde členské státy ohlašovaly nové závazky na pořízení vojenského vybavení, přítomni ale byli v odlišných časech.

Pavel novinářům řekl, že s největší pravděpodobností se poprvé na summitu s českým premiérem potká až právě při večeři. „Doufám tedy, že se nebudou stranit a že se budeme moci domluvit,“ dodal. Pavel také zamýšlel s Babišem probrat navzájem jejich bilaterální schůzky, aby se například nestalo, že by měli setkání se stejnými protějšky.

„Je to skvělá zpráva, budeme mít nejsilnější delegaci,“ poznamenal před odjezdem z hotelu před novináři s nadsázkou premiér Babiš. Na večeři jej doprovází manželka Monika. Oba české politiky přivítal při příjezdu do prezidentského komplexu krátce po sobě turecký prezident Recep Tayyip Erdogan s chotí.

Na dotazy novinářů, jak hodnotí českou situaci spojenci, prezident poznamenal, že většina českých partnerů z Aliance je natolik korektní, že se na podobné věci neptají. Dnes večer Pavel na síti X uvedl, že v delegaci, ve které je prezident i premiér, nevidí nic špatného. „Budeme mít dvakrát tolik možností se bavit s našimi protějšky,“ uvedl Pavel. Vládní představitelé odůvodňovali účast premiéra tím, že chce vysvětlit postoje a priority nové vlády spojencům v NATO i názorovými rozdíly mezi kabinetem a prezidentem.

Amerického prezidenta Donalda Trumpa vítal osobně jeho turecký protějšek Recep Tayyip Erdoğan, v centru Ankary se protestuje a evropští lídři se znovu setkávají. V galerii níže najdete snímky, které shrnují dění okolo summitu NATO v turecké metropoli.

Ukrajině docházejí střely pro systémy Patriot, které jsou klíčové pro obranu proti ruským balistickým raketám. Poslední rozsáhlý útok na Kyjev a jeho okolí podle dostupných informací ukázal, že ukrajinská protivzdušná obrana nedokázala zachytit ani jednu z 29 balistických střel.

Podle ukrajinského velvyslance v Česku Vasyla Zvaryče je situace „mimořádně vážná“ a každé zdržení při dodávkách znamená další civilní oběti.

Nedostatek interceptorů bude jedním z hlavních témat jednání ukrajinského prezidenta Volodymyr Zelenskyj na summitu NATO, kde chce se spojenci řešit posílení protivzdušné obrany.

Na úvod summitu NATO v Ankaře připomněl americký prezident Donald Trump své přesvědčení, že by Spojené státy měly mít kontrolu nad Grónskem. Od ledna, kdy podobné výroky vyvolaly uvnitř aliance krizi, se od tohoto tématu Trump ve větší míře odmlčel.

Američtí představitelé dříve nevyloučili ani použití vojenské síly pro převzetí kontroly nad ostrovem.

Grónsko přitom patří k dalšímu členovi aliance - Dánsku - a místní představitelé se vůči dřívějším výrokům ostře vymezovali. Premiérka Mette Frederiksenová poznamenala, že by taková situace znamenala faktický konec NATO. Stejně tak se ale proti americké kontrole vymezují i samotní Gróňané.

Šéf Bílého domu sám během úterního jednání uznal, že by takovým krokem poškodil své vazby v Severoatlantické alianci, píše server CNN.

„Myslím si, že je v národním zájmu České republiky, aby ten kartáč česká delegace dostala. Že to je skutečně něco, co potřebujeme. Je to potřeba pro to, aby nějaká autorita donutila naši politickou reprezentaci brát investice do obrany skutečně vážně,“ říká v Ptám se já bezpečnostní analytik CEVRO Univerzity, bývalý vrchní ředitel sekce obranné politiky a strategie ministerstva obrany Jan Jireš.

Prezident Petr Pavel označil za pozitivní, že se Česko chce zapojit do mechanismu PURL, v jehož rámci evropské země financují americké zbraně určené pro Ukrajinu. Dnes před odletem do Ankary české zapojení do programu oznámil ministr zahraničních věcí Petr Macinka.

„Měl jsem možnost se krátce potkat s Volodymyrem Zelenským po jeho vystoupení na byznysovém fóru, pozdravit se s generálním tajemníkem Markem Ruttem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Ale nenazval bych to bilaterálními jednáními, byla to spíše krátká pozdravení,“ popsal prezident zatím svůj den v Ankaře.

Americký prezident Donald Trump po příletu do Ankary znovu kritizoval evropské spojence. Prohlásil, že Spojené státy by mohly stáhnout všechny své vojáky z Evropy, a zopakoval také svůj názor, že Grónsko by mělo být pod kontrolou USA.

Trump uvedl, že Evropa se za posledních dvacet let výrazně změnila kvůli migraci a energetické politice. „Pokud si na tyto dvě věci nedají pozor, žádná Evropa už nebude,“ řekl.

Vyjádřil se také ke vztahům s italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou. Označil ji za „milého člověka“, zároveň ale uvedl, že se jejich vztahy „trochu zhoršily“ poté, co Itálie odmítla pomoci Spojeným státům v souvislosti s Íránem.

„Myslím, že udělala chybu. Nebyla na naší straně a nebyl jsem z toho nadšený,“ uvedl.

Před středečním jednáním s ukrajinským prezidentem Volodymyr Zelenskyy Trump také prohlásil, že jak Zelenskyj, tak ruský prezident Vladimir Putin podle něj chtějí uzavřít dohodu o ukončení války. „Myslím, že oba chtějí uzavřít dohodu. Doufám, že se to podaří brzy,“ řekl.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan přivítal na letišti v Ankaře amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Ten už dříve řekl, že na summit Severoatlantické aliance dorazil zejména kvůli jeho vztahům s tureckým lídrem. Představitelé Bílého domu ale připouštějí, že by se pravděpodobně stejně zúčastnil.

Oba muže spojuje nedůvěra k evropskému liberalismu, opovržení institucionálními procesy a přesvědčení, že svět se poddává těm, kteří jsou ochotni jednat, napsal server Politico.

Trump se večer zúčastní neformální večeře, kde bude také premiér Andrej Babiš a prezident Petr Pavel.

České armádě chybí výzbroj za stovky miliard a při současných výdajích bude dál zaostávat za většinou evropských států. Nároky přitom ještě porostou. Peníze na obranu šly desetiletí především na platy, technika stárla bez náhrady.

Jak vypadají v českém kontextu investice dvou procent HDP na obranu v praxi, popisuje ve své analýze Matouš Lázňovský:

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) během briefingu pro novináře na summitu NATO opět zopakoval, že řadu kroků pana prezidenta nechápe a myslí si, že byly zbytečné.

„Panu prezidentovi držíme palce, ať si to užije, ať se tam setká se svými přáteli a přiveze si spoustu fotografií domů,“ prohlásil Macinka.

Předeslal, že se dnes večer zúčastní pracovní večeře s ministry zahraničí, kde bude hlavním tématem Ukrajina. Dodal také, že obsah summitu je podle něj jasný. Českou delegaci vede Babiš, který také přednese národní projev, jeho obsah nechtěl ministr zahraničí nijak přibližovat.

Během otázek popsal také roli Česka v NATO. „Jsme důležitou geografickou křižovatkou, která počítá s tím, že v případě nějaké krize by se přes naše území přesouvala technika a vojska na východní křídlo,“ řekl premiér s tím, že výdaje Česka by měly jít právě i do této oblasti.

„Je to zcela jistě událost, která vzbuzuje velký zájem, včetně našeho. Budeme samozřejmě sledovat všechny zprávy a informace přicházející z Ankary,“ řekl mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Na dotazy novinářů také odpověděl, že ani žádné další dodávky zbraní Kyjevu ze Západu nezastaví ruskou vojenskou operaci na Ukrajině, informovala agentura TASS.

Hlavními tématy summitu NATO, který se dnes a ve středu koná v Ankaře, je zvyšování výdajů členských zemí na obranu a válka na Ukrajině.

Peskov také uvedl, že doufá v úspěch snahy Spojených států o mírové urovnání rusko-ukrajinského konfliktu. Americký prezident Donald Trump také v pondělí řekl, že měl velmi dobrý telefonát se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, který podle něj cítí, že je pod tlakem. „Jednáme a uvidíme, zda to dokážeme ukončit,“ uvedl v pondělí americký prezident.

Málokterý summit Severoatlantické aliance doprovázela taková nejistota. Americký prezident Donald Trump za uplynulý rok a půl proměnil podobu NATO k nepoznání. Opakovaně fungování Aliance kritizuje a vyhrožuje i vystoupením z ní.

V mapě přehledně shrnujeme, jak Trump proměnil vztahy s jednotlivými členskými státy Severoatlantické aliance. Detaily získáte po kliknutí na jednotlivé země.

Je potřeba více investovat do obrany a lidé si začínají uvědomovat, že je to investice i do jejich budoucnosti, řekl prezident Petr Pavel po příletu na summit NATO.

První bod programu prezidenta byla účast na debatě Mnichovské bezpečnostní konference, reportuje z místa redaktorka Kateřina Gruntová.

„Především si myslím, že jsme obětí své největší výhody - a tou je, že jsme obklopeni přáteli a spojenci. To vytváří falešný pocit bezpečí. Jsme uprostřed NATO i Evropské unie. Mnoho lidí v České republice necítí tlak bezpečnostních hrozeb,“ řekl prezident.

Dnes po půl šesté začíná v prezidentském areálu v Ankaře recepce, kterou hostí Erdogan. Petr Pavel dnes ráno před odletem do turecké metropole řekl novinářům, že rovněž dostal pozvánku na večeři. Původně měl pozvání jen premiér Andrej Babiš.

Do Ankary po poledni SELČ dorazil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Ten v pondělí - po masivním ruském útoku, který si vyžádal 26 mrtvých - apeloval na spojence, aby Kyjevu zajistili dodávky antiraket.

Z Kremlu v úterý zaznělo, že Moskva summit sleduje. Dodávky zbraní vojenskou operaci Ruska nezastaví, uvedl mluvčí Dmitrij Peskov.

Z deseti států východního křídla NATO dává s přehledem nejvíc na obranu Polsko. Na jednu stranu je to logické – disponuje největší ekonomikou. Varšava ale zbrojí nejvíc z celé Aliance i v relativních číslech. S výdaji na obranu přes čtyři procenta HDP překonala i tradičního lídra Spojené státy.