Rozložená opozice, voliči jsou zklamaní

„Opozice je v tuto chvíli rozložená, voliči jsou zklamaní. Není schopná žádné výraznější akce,“ komentuje dění na opoziční scéně ředitel agentury Median Přemysl Čech.

Opoziční strany, které by jinak mohly těžit z vládních „přešlapů“, u voličů neposilují. Téměř polovina totiž vnímá jejich práci jako velmi špatnou, nebo spíše špatnou, jak ukazují data agentury STEM/MARK z průzkumu zpracovaného pro Seznam Zprávy.

Jen 18 % voličů hodnotí ve výzkumu působení opozičních stran ve Sněmovně jako velmi dobré, či spíše dobré. Z opozičních stran jsou to voliči stran koalice Spolu, kteří práci opozice hodnotí relativně lépe, obecně však pozitivní odezva oproti lednu poklesla.

Za půl roku fungování kabinetu Andreje Babiše už přitom vyšlo najevo několik přešlapů a kauz spojených s vládou či politiky koaličních stran, které mohla opozice využít. Podle expertů se jí to ale příliš nedaří.

Připomeňme skandály tehdejšího nominanta do vlády za Motoristy Filipa Turka, trafiky pro spřízněné lidi na ministerstvech, návrh rozpočtu opředený kritikou za vysoký schodek i rozvolňování pravidel, debakl ministra kultury Oty Klempíře (Motoristé) s původním plánem mediálního zákona, nedávný souboj s Hradem o cestu na summit NATO či bytovou kauzu Ondřeje Prokopa, která ho stála místo v čele pražské kandidátky ANO.

Přešlapy vládních stran však podle Přemysla Čecha z Medianu opozice neumí zužitkovat. „Nevyužívá příležitosti, jak se sama zviditelnit, nebo vést reálný opoziční boj. Když si vezmeme zápas o média veřejné služby, opoziční strany sice podaly legislativní protinávrhy, ale ten, kdo pak reálně svolával viditelnou protiakci, byl spolek Milion chvilek pro demokracii,“ připomíná sociolog demonstraci vyzývající ke stažení Klempířova zákona.

Podobně podle Čecha mohla opozice využít i problematiku zadlužování státu i konflikt kolem zastupování Česka na summitu NATO. „Do toho narůstá riziko ze strany Ruska. Všechno by mohli dávat do srozumitelné komunikace, což nedělají,“ hodnotí. Politická scéna se tak podle něj ocitá v paradoxní situaci, kdy vláda v řadě ohledů neplní předvolební sliby, lidé na to ale buď zapomněli, nebo rezignovali – a opozice to přesto není schopná využít ve svůj prospěch.

Navíc jí chybí silný lídr, jak se shoduje vícero expertů. „Přispívá to k chabému výkonu, protože lídr by opoziční snaze dával jednotný směr. Pak se to projevuje tak, že je hlavou opozice některými vládními subjekty nazýván prezident, který o to nestojí,“ říká Čech.

Jako „zvláštní“ hodnotí situaci na opoziční scéně i sociolog Jan Herzmann. „Je sice na jedné straně v některých bodech schopná spolupracovat například při navrhování zákonů, ale na druhé straně u ní probíhá ostrý boj o lídra mezi Vítem Rakušanem, Martinem Kupkou a Zdeňkem Hřibem. A právě souboj tří pánů celkové působení opozice paradoxně oslabuje,“ míní Herzmann.

Expremiér a bývalý šéf ODS Petr Fiala sice podle něj nebyl nejsilnějším lídrem, alespoň ho však všechny strany tehdejšího bloku akceptovaly jako hlavní tvář. Z vyjádření lídrů opozičních stran nicméně vyplývá, že se do stejné role zatím žádný z nich nemá tendenci stavět.

„Já, Martin Kupka a Zdeněk Hřib působíme každý svým způsobem na určité voliče. Spíš je dobré, abychom všichni nastavili vývoj našich stran tak, aby nám šly v součtu preference nahoru, než se mezi sebou přetahovat o procenta a definici opozičního lídra,“ řekl šéf STAN Vít Rakušan.

Budování jednotlivých značek a nejednotné vystupování však – jak Rakušan přiznává – může být i na škodu. „Jako předsedové stran jsme v jisté bublině, máme pocit, že je vzájemných konzultací hodně a že informace z nich vynášíme ven dostatečně,“ připouští.

Poslankyně Julie Smejkalová za STAN pak míní, že opozice ve Sněmovně spolupracuje dobře: „Mám ale pocit, že by jako celek měla víc spojeně komunikovat navenek, jinak se obávám, že společné preference neporostou.“

Na problémy u společných dohod si naopak stěžuje poslankyně Pirátů Andrea Hoffmannová. Projevilo se to podle ní viditelně například u snah Pirátů zamezit prosazení vládních mediálních zákonů. „Opozice nevystupuje jednotně a to je chyba. Ukázalo se to například u volby do mediálních rad, kdy nakonec ODS nebo i STAN vyměnily kandidáty do rady za svoje funkce,“ říká. „Ostatní kolegové často jen mluví, ale není za tím nic v praxi.“

Neaktivita a další faktory podle analytiků způsobují, že opozice v průzkumech neroste. Příčinou však zároveň je i do jisté míry neměnné rozdělení voličů vlády a opozice do neprostupných bloků.

Podle analytika agentury STEM/MARK Jana Buriance v těchto dvou skupinách nedochází k výrazným přesunům. „Podle mých propočtů a součtů od konkurenčních výzkumných agentur, které zveřejňují voličské preference pravidelně, to aktuálně vychází zhruba na 41 až 45 % pro vládní blok a 30 až 35 % pro blok opoziční,“ avizuje.

Situace se navíc podle něj oproti době před loňskými sněmovními volbami příliš nezměnila. Největším posunem je podle dat nadále se etablující hnutí jihočeského hejtmana Martina Kuby. V průzkumu STEM se sice nedostává nad pětiprocentní hranici, přesto mírně oslabuje oba bloky, přičemž největší část Kubových voličů (asi polovina) přišla od někdejších voličů stran koalice Spolu.

Vzhledem ke stagnaci opozičních sil se nabízí otázka, jestli mají její strany vůbec kde brát příznivce. Podle Jana Buriance leží největší potenciál u nerozhodnutých voličů.

„V táboře zklamaných příznivců vládní koalice by také byla možnost, ale mezi dvěma bloky se to příliš nepřesouvá. V neprospěch opozice pak hraje fakt, že zklamaných voličů vlády zatím moc není. Je to dané tím, že hlavní vládní strana hnutí ANO má dlouhodobě velmi silnou základnu loajálních voličů, které jen tak něco nerozhází,“ říká analytik.

Potenciál mají opoziční subjekty podle analytika také u zhruba 15 až 20 % obvyklých nevoličů, kteří někdy k volbám jdou a jindy ne. „Opozice by pak mohla ještě sbírat přízeň u mladých prvovoličů a populace větších měst,“ míní Burianec.

O část nevoličů mimochodem některé opoziční strany přišly. „Naše data za květen a červen ukazují, že lidí, kteří loni volili koalici Spolu a nyní by k volbám nešli, je zhruba 10 % z voličů koalice. Pro kontext je ale nutné uvést, že také podobné procento voličů hnutí ANO z loňských sněmovních voleb by nyní hnutí ANO znovu nevolilo,“ vysvětluje Přemysl Čech z agentury Median.

Že se opozice nedokáže viditelně prosadit v důležitých tématech, se projevilo například začátkem července. Zatímco se ve Sněmovně řešil spor vlády a Hradu o delegaci na summit NATO a nedodržení aliančního závazku dávat na obranu 2 % HDP, navrhovali poslanci KDU-ČSL změnu otevírací doby velkých obchodů během svátků.

I lidovci uznávají, že načasování návrhu mohlo na voliče působit zvláštně. „Opravdu to není zásadní téma. Myslím, že bychom se měli obecně více soustředit na národohospodářská témata,“ připustil poslanec a první místopředseda strany Benjamin Činčila. Čísla v průzkumech, v nichž strana získává kolem 2,5 %, podle Činčily souvisí s naštváním voličů na předchozí vládu.

Podobného názoru je i Rakušan. „Pokud jsme jako bývalé vládní strany v něčem opravdu selhali, tak v tom, že jsme na rozdíl od Babiše nedali lidem žádný obrázek země, jakou ji chceme za deset let,“ domnívá se.

Že se jim nedaří, přiznávají i poslanci dalších stran. „Ta čísla vidíme a nemáme z nich nikterak radost. Znamenají, že nepochybně neprospíváme, ale zároveň se nehroutíme,“ komentoval výsledky ODS v průzkumech její poslanec a místopředseda Karel Haas. „V lednu byl kongres a stínová vláda byla sestavena 9. března. Myslím, že se nemusela tak prožívat, aby se sestavovala téměř dva měsíce.“

Šéf ODS Martin Kupka je o něco pozitivnější. Podle něj se výsledky opoziční práce teprve dostaví. „Jsem přesvědčen, že když lidé uvidí, že ODS přichází s konkrétními řešeními, novými osobnostmi i větší otevřeností, projeví se to postupně i v průzkumech. Takové změny ale potřebují čas,“ prohlásil.

Další politici však důvody ke stagnujícím preferencím vidí jinde. „Lidé by si přáli, aby se neděly ty šílené věci, co Andrej Babiš dělá. Vidí, že je ohrožena dlouhodobá budoucnost demokracie, a proto je jejich nálada ve vztahu k politice negativní. Lidé se víc bojí, ať už jsou to voliči Pirátů, nebo jiných opozičních stran,“ domnívá se šéfka poslanců Pirátů Olga Richterová.

Konkrétně Piráti však vyšli ve zmíněném výzkumu STEM/MARK z přelomu května a června nejhůře z celé opozice – a to v měření, kde je měli respondenti oznámkovat. Jedničku nebo dvojku jim dalo jen 36 % jejich voličů, čtyřkou či pětkou je ohodnotilo 19 % voličů.

Například konkurenční Starostové jako jediní v opozici od ledna vyrostli, voliči hnutí hodnotí známkou výborně či chvalitebně ve 45 %, přičemž ještě v lednu to bylo 40 %.

„Voliči Pirátů jsou spíše mladší lidé liberálnějšího myšlení, častěji z větších měst. A právě to jsou také voliči, kteří jsou těkaví, hodně reagují na aktuální společenskou situaci a pravděpodobně mají dojem, že představitelé Pirátů by mohli být v nabízení řešení nebo kritice vlády o něco aktivnější,“ říká Burianec.

Že je prostor některé věci dělat lépe, přiznává šéf Pirátů Zdeněk Hřib. „Zabereme více, máme připravené projekty,“ říká. Piráti se chtějí v následující kampani věnovat hlavně nedostupnému bydlení a dalším problémům mladší generace. V té souvislosti příští týden spustí projekt Mladá vláda jako platformu mladých političek a politiků.

Někteří opoziční poslanci pak říkají, že je současné výsledky netrápí a důležité pro ně budou průzkumy před volbami. A věří, že se jim nakonec zadaří i u podporovatelů vlády. „Chceme oslovit voliče hnutí ANO a říkáme zcela veřejně, že o ně máme zájem,“ říká lidovecký poslanec a bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík.