Ve sporu s Macinkou vede Pavel. Ministra podporuje jen polovina vládních voličů

Účast prezidenta Petra Pavla na summitu NATO v Ankaře se stala ohniskem sporu mezi Hradem a vládou. Na rozhodnutí kabinetu, že hlava státu součástí delegace nebude, Pavel reagoval kompetenční žalobou u Ústavního soudu. Ten předběžným opatřením určil, že vláda má Pavlovu účast zajistit.

Tím však spor neskončil. Ačkoliv premiér Andrej Babiš (ANO) i ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) uvedli, že budou rozhodnutí soudu respektovat, s Hradem se neshodli na tom, kdo má v čele delegace stát. Vedoucím výpravy i přes nesouhlas prezidenta zůstává premiér, který se zúčastní obou hlavních akcí summitu – neformální večeře i formálního jednání. Jakou roli bude mít prezident, zůstává nejasné.

V průzkumu, který pro Seznam Zprávy exkluzivně připravila výzkumná agentura STEM/MARK, se ukázalo, že téměř polovina všech dotázaných napříč politickým spektrem stojí v konfliktu za prezidentem. „U této otázky je silně znatelné, jestli daný respondent patří k vládní nebo opoziční straně,“ komentoval výsledky analytik společnosti STEM/MARK Jan Burianec.

Podle dat, která STEM/MARK nasbíral v období před podáním kompetenční žaloby, je na straně prezidenta drtivá většina voličů opozice. Naopak téměř polovina vládních voličů dává za pravdu ministrovi zahraničí. „Někde mezi pak stojí voliči stran mimo Poslaneckou sněmovnu,“ doplnil Burianec.

Téměř čtvrtina všech dotázaných uvádí, že se nepřiklání ani k jedné straně konfliktu. Silná skupina nerozhodných se objevuje také mezi voliči vládních stran, z nichž žádnou ze stran nepreferuje třetina. Podle dat STEM/MARK jde z velké části o voliče hnutí ANO, kteří neutrálně hodnotí celkové působení Pavla i opozice.

„Voliči ANO jsou celkově trošku umírněnější. Nemusí souhlasit se všemi vládními kroky, ale stále jim toto hnutí na podzim přišlo jako nejlepší volba,“ vysvětlil Burianec, proč jsou voliči nejsilnějšího uskupení ve Sněmovně v otázce konfliktu zdrženlivější. Na straně ministra zahraničí se pak výrazně více drží lidé, kteří svůj hlas dali Motoristům nebo SPD.

Právě voliči SPD se k Macinkovi přiklánějí dokonce častěji než voliči jeho strany. „Voličská skupina Motoristů je daleko rozmanitější než u SPD. Proto některým může konflikt s prezidentem vadit a jsou ke svým představitelům kritičtější,“ uvedl Burianec. Větší neutralitu, či dokonce příklon k prezidentovi u motoristických voličů podle něj ukázaly i další průzkumy jiných agentur.

Oproti datům, která STEM/MARK přinesl v lednu, mírně klesla celková důvěra v Babišův kabinet. Zatímco na začátku roku byl u otázky, kde měli respondenti hodnotit úspěšnost vlády na škále od 0 do 100 procent, průměr 50 procent, nyní se podpora dostala na 46 procent.

Ztrátu devíti procentních bodů pak vláda zaznamenala u vlastních voličů, kteří její úspěšnost po půl roce průměrně hodnotí 64 procenty. Nedůvěra se projevuje také u voličů stran mimo Sněmovnu, kde kabinet zaznamenal podobný pokles. U voličů opozice došlo naopak k mírnějšímu nárůstu, vládě v průměru přidělili 26procentní úspěšnost.

„Vždycky když nastupuje nová vláda, ať už je jakákoliv, je tam daleko větší míra optimismu. Voliči si myslí, že naplní své sliby, a mají někdy až přehnaná očekávání. Zhruba půl roku po volbách tak logicky dochází k nějakému vystřízlivění,“ popsal Burianec.

U voličů hnutí ANO lze podle Buriance v podpoře vlády sledovat pouze zanedbatelný pokles, méně spokojení jsou však lidé, kteří svůj hlas dali Motoristům či SPD. „U SPD může kritika plynout z toho, že ve vládě hnutí prezentují odborníci, zatímco její čelní zástupci, jako jsou Tomio Okamura nebo Radim Fiala, nejsou pro voliče tolik vidět,“ dodal Burianec.

Napříč voličským spektrem se změnily také názory přímo na premiéra Andreje Babiše. Za silného vůdce ho považuje 57 procent dotázaných, v lednových datech toto číslo činilo 64 procent. O devět procentních bodů z lednových 47 klesla také důvěra v tvrzení, že premiér zlepšuje ekonomickou situaci země. V hodnocení předsedy vlády je zřetelná velká polarizace mezi vládními a opozičními voliči. Zatímco první skupina ho hodnotí ve všech atributech kladně, druhá mu uděluje téměř vždy silně negativní hodnocení.

Vládní voliči však zůstávají optimističtí. Více než třetina z nich nemá ohledně činnosti kabinetu žádné obavy, očekávají od něj, že bude snižovat životní náklady a ceny. Nejčastějším přáním voličů opozice je změna složení či rozpad vlády, což by potěšilo 37 procent dotázaných z této skupiny. Úplnou rezignaci chce 27 procent dotázaných. „Je zřetelné, že jsou opoziční voliči v čase kritičtější kvůli aktuálnímu dění ve vládě a ohledně vyjadřování některých vládních představitelů,“ říká Burianec.

I přes veškeré vládní kauzy a trvající spor o summit klesá u dotázaných také spokojenost s opozičními stranami. Činnost Spolu, STAN a Pirátů hodnotí jako spíše nebo velmi špatnou téměř polovina všech voličů, za velmi či spíše dobrou považuje práci opozice necelá pětina. Velkého úspěchu se nedočkali ani u svých voličů, z nichž je stupněm velmi nebo spíše dobrý hodnotilo pouze 36 procent, v lednu toto číslo činilo 44 procent.

„Může to být tím, že současná opozice působila za své vlády více jednotně. Nyní se více rozdrobila a každý si tak trochu leští vlastní značku, a proto nemusí být tak výrazní,“ uvedl Burianec. Nejednotně mohou opoziční strany působit jak v důležitých otázkách, jako jsou výdaje na obranu či situace kolem veřejnoprávních médií, tak i v kritice vládních kroků.

S opozicí jsou z jejích voličů nejvíce spokojeni podporovatelé koalice Spolu, z nichž její práci hodnotí jako velmi nebo spíše dobrou 44 procent. Naopak z voličů Pirátů je spokojeno jen 27 procent. „Pirátští voliči jsou mladší, mohou se více zajímat o aktuální dění, mají jiné představy například o obraně demokracie, a proto jsou zřejmě i k opozici kritičtější,“ uvedl Burianec.

Vliv může mít také stoupající počet lidí, kteří by změnili své volební rozhodnutí. Téměř třetina voličů opozičních stran uvedla, že se v příštích volbách zřejmě rozhodne jinak. Jako hlavní důvody uvádějí změny osobní preference či zklamání z minulého působení své strany. Z vládních voličů o změně přemýšlí jen 17 procent.

O změně u dalších voleb pak nejvíce uvažují lidé, jejichž hlas na podzim připadl straně, která se do Sněmovny neprobojovala. Jinak by hlasovalo 46 procent z nich. „Mezi voličskými tábory vlády a opozice příliš nedochází k přesunům, ale voliči mimo sněmovní strany nám však říkají, že se momentálně spíš přiklánějí k vládním stranám,“ popsal Burianec. Doplnil, že sleduje mírný pokles v ochotě účastnit se dalších voleb a menší část voličů současné opozice může putovat k novému hnutí Martina Kuby Naše Česko.

V průzkumu, který probíhal v květnu a červnu, se oproti lednu příliš nezměnila podpora prezidenta. Společnost v názorech na něj zůstává dále polarizovaná: 47 procent dotázaných hodnotí činnost prezidenta stupněm výborně nebo chvalitebně, 41 procent naopak známkami dostatečně a nedostatečně.

Největší podpory se prezident těší u voličů opozičních stran. Drtivá většina (89 procent) ho oznámkovala dvěma nejvyššími stupni. Voliči vládních stran jsou k hlavě státu výrazně kritičtější, 69 procent z nich zvolilo k jeho práci naopak dvě nejnižší známky.

Jak se do pohledu voličů na prezidenta propíše podání kompetenční žaloby a rozhodnutí Ústavního soudu, ukážou až další výzkumy. Podle Buriance bude kromě rozhodnutí soudu mít vliv také to, jak proběhne summit v Ankaře. „Pokud nenastane nějaký zlom, například smíření mezi ministrem zahraničí a prezidentem, předpokládám, že společnost zůstane kolem prezidenta rozdělená,“ uvedl.