Společnost se láme kolem prezidenta. Ve sporu o Turka má však většina jasno

Na čtyřech stovkách náměstí měst a obcí v Česku se o víkendu sešli lidé, aby vyjádřili podporu prezidentovi Petru Pavlovi. Akce navázaly na demonstraci v Praze. Desetitisíce lidí, hesla na transparentech, emoce na obou názorových stranách. Zatímco demonstranti skandují podporu prezidentovi, jeho odpůrci zatvrzují pozice.

Průzkum mezi voliči pro Seznam Zprávy odhaluje, že se společnost stále více vyhraňuje a aktivizuje. Vztah k prezidentovi se láme do ostřejších hran takzvané „U-křivky“, neutrální střed se vyprazdňuje, jedničky a pětky školního známkování vytlačují vlažné trojky, kterou by dalo hlavě státu už jen 12 procent voličů.

Dynamiku postojům veřejnosti dodala nejprve neústupnost hlavy státu k obsazení postu ministra životního prostředí Filipem Turkem, posléze i vyhrocený vztah s předsedou Motoristů Petrem Macinkou.

„Zdá se, že vzhledem k událostem posledních dvou měsíců se vztah k prezidentovi dostal více do krajních poloh. Má nyní více přímých zastánců i více přímých odpůrců,“ zdůrazňuje analytik STEM/MARK Jan Burianec.

Kladné hodnocení prezidenta nicméně převládá, 47 procent voličů hodnotí prezidenta kladně - čili výborně či chvalitebně -, 39 procent negativně. V případě lidí, kteří volili nynější opoziční strany, by Petru Pavlovi dalo za dosavadní působení jedničku nebo dvojku 87 procent z nich, mezi voliči vládních stran je to jen 15 procent.

Exkluzivní výzkum agentury STEM/MARK se zaměřil výhradně na voliče z říjnových voleb do Poslanecké sněmovny. Sběr dat proběhl v druhé polovině ledna 2026 na vzorku více než 1600 respondentů.

Nejlépe si podle respondentů prezident vede v tom, jak vystupuje. „Nejlepší hodnocení jsou na způsobu vystupování prezidenta ne veřejnosti. Lidé obecně oceňují, že dobře vypadá, dobře působí, hezky se vyjadřuje. Také cení jeho reprezentaci směrem k zahraničí - umí dobře anglicky či dokáže vznášet naše požadavky v Evropské unii,“ upřesňuje Burianec.

Právě zahraniční politika je jedním z klíčů k pochopení jeho podpory. Podle průzkumu se nemění základní geopolitická orientace země. „Nenarůstá podíl těch, kteří by se přikláněli k Východu, těch máme stále minimum, je to v řádech jednotek procent. Prezident je pro voliče symbolem Západu,“ shrnuje Burianec.

Zároveň ale přibývá výhrad k jeho domácí roli. Rezerva či horší hodnocení respondentů je patrné u řešení sporů na české politické scéně, kdy někteří vládní voliči mají pocit, že prezident už není pouhým mediátorem, ale aktivně vstupuje do politického dění. V tomto případě k jejich nelibosti. Voliči nynější opozice naopak tuto aktivitu oceňují.

Sociolog Jan Herzmann popisuje vývoj jako přechod k takzvanému U rozdělení. „Pokud jde o pana prezidenta, tak mám pocit, že nyní jsme svědky toho, že skutečně je tam takové U rozdělení. To se prohlubuje v tom smyslu, že neutrálních názorů ubývá a lidé se přidávají na tu či onu stranu. Je to odraz celkové polarizace názorového klimatu ve společnosti,“ poznamenává Herzmann pro Seznam Zprávy.

Přesto podle něho zůstává prezident v relativně silné pozici. „V poslední době se to trochu vyostřilo, ty kraje nabobtnaly, přibylo krajních postojů. Nicméně stále je to pořád tak, že prezident má většinovou důvěru,“ dodává.

Prezident je podle Herzmanna stále pro veřejné mínění klíčovou pozitivní osobností, i když má mnoho odpůrců. „Odpůrci se zatvrzují v odporu, zatímco jeho podporovatelé, zdá se, aktivizují v podpoře. To vidíme na demonstracích, které jsou vnějším projevem tohoto procesu, projevem, jak se aktivizuje část veřejnosti. A do určité míry to lze považovat za zahájení volební kampaně,“ doplňuje.

Současně ale poznamenává, že demonstrace, které po republice organizuje spolek Milion chvilek, nemusí být pro prezidenta nutně jen výhodou. „Jak platí ve fyzice, každá akce vyvolává reakci opačně orientovanou. Ve společenských vědách nicméně neplatí, že musí být stejně velká. A zatím to vypadá, že negativní odezva na demonstrace není tak velká, není tak intenzivní ani tak protipavlovská,“ shrnuje sociolog Herzmann.

Demonstrace navíc nejsou výhradně jen na podporu Petra Pavla, ale jsou to spíš protivládní demonstrace, objevují se hesla proti Andreji Babišovi či proti Motoristům a SPD. „Tedy odpor, který to vyvolává u lidí, již buď aktuálně, nebo potenciálně jsou spíše negativně naladěni vůči prezidentovi, tak není tak silný, že by mu to výrazně neprospívalo,“ podotýká Herzmann.

Zatím největší demonstrací z této „série“ byla akce, kterou Milion chvilek svolal na Staroměstské náměstí do Prahy první únorovou neděli. V centru metropole se sešlo na devadesát tisíc lidí. „Aby nám vládl někdo, kdo vyhrožuje prezidentovi, to je pro nás nepřijatelné. Prezident se chová noblesně,“ komentovaly na místě redaktorce Seznam Zpráv studentky, které do Prahy přijely demonstrovat z Pardubic.

Desítky tisíc lidí se sešly také tuto neděli na demonstracích po celé republice. „Naposledy jsem byl na demonstraci 27. listopadu 1989. Od té doby nikdy. Toto je ale absolutní vrchol, nic takového tady od revoluce nebylo. To je vrchol nekultury, už bylo dost chování pana Macinky a nějakého pana Turka, který si myslí, že když byl úspěšný youtuber, tak může být i politik,“ popsal Seznam Zprávám účastník shromáždění v Ostravě Jiří.

Vrcholem demonstrací by měla být akce 21. března na pražské Letné. Pod názvem Nenecháme si ukrást budoucnost, kterou opět svolává Milion chvilek.

Jedním z momentů, které atmosféru vyostřily, bylo právě prezidentovo odmítnutí jmenovat Filipa Turka ministrem životního prostředí. S postojem Petra Pavla souhlasí 54 procent voličů, nesouhlasí 39 procent. Rozdíl mezi tábory je přitom propastný: U opozičních voličů souhlas dosahuje 91 procent.

Podle sociologa Jana Herzmanna kauza „zostřila ono rozdělení“, ale nepřesunula masově lidi mezi tábory. Sociolog Martin Buchtík ze STEM upozorňuje, že význam jednotlivých epizod nelze přeceňovat. „Nenadhodnocoval bych význam těchto jednotlivých aktuálních situací. Ale samozřejmě to byl důležitý impulz demonstrace svolat,“ připouští.

Na druhou stranu Buchtík nevnímá, že by byla pozice prezidenta vyhrocená jen na pomyslné jedničky a pětky. „Samozřejmě top politici jsou nějakým způsobem polarizující, ale že by neexistovali lidé někde ve středu, kterým je to trochu jedno nebo mají slabou nedůvěru nebo slabší důvěru, to u prezidenta nevidím. Naopak bych řekl, že je to relativně rovnoměrně rozložené,“ vysvětluje.

Připomíná zároveň, že od té doby, co je přímá volba, má prezident silný mandát. Varuje nicméně před tím, aby se z hlavy státu dělal nějaký až svatý obrázek či ikona. „To není vhodné ani pro něj, ani pro zemi. Dlouhodobě si prezident image buduje jiným způsobem.“

Shodně se sociologem Herzmannem se pak Buchtík staví opatrně k hodnocení dopadu demonstrací na prezidentovu popularitu. „Je to dvousečná zbraň. Vždy, když se dají události do pohybu, tak se mohou obrátit pro vás i proti vám,“ upozorňuje.

Politolog Aleš Michal z Fakulty sociálních věd UK vidí v prezidentově aktivitě spíše přínos. „Prezident je jedna z nejvýraznějších politických postav, je přirozené, že v období polarizace do určité míry rozděluje společnost. Vstupuje do debat tak živě, že asi málokoho nechává chladným, což je ale v politice podle mého názoru spíš pozitivní hodnota,“ poznamenává pro Seznam Zprávy.

Podle něj je klíčové, že si hlava státu udržuje nadstranickou pozici: „Prezident je nadstranický, v celé debatě dokáže vyniknout klidem a rozvahou, nepouští se do každodenních politických půtek.“ Zároveň upozorňuje právě na symbolickou rovinu úřadu, před níž sociolog Buchtík varuje. „Prezident sídlí na Hradě, vytváří se kolem něj až svatá a nedotknutelná aura, což pro část společnosti také hraje roli.“

Politolog Josef Mlejnek dodává, že prezident hýbe společností hlavně kritickým postojem k vládě Andreje Babiše. „Logicky ho tak pozitivně vnímají hlavně voliči současné opozice a logicky se tak polarizuje struktura jeho podpory,“ uvádí. Důsledky pro jeho případné znovuzvolení lze podle Mlejnka nyní těžko předvídat, protože nevíme, kdo bude kandidovat proti němu.

Ostatně jasné „ano“ své další prezidentské kandidatuře Petr Pavel ještě neřekl, náznaky ale už vysílá. „Vnitřně bych nechtěl, ale beru to jako službu. Pokud bude poptávka a bude mi sloužit zdraví, velice silně to zvážím,“ řekl v úterý o své kandidatuře během debaty s žáky jedné pražské základní školy.