Článek
Uzavřený svět pro elity, kde se popíjí pravé šampaňské a uzavírají zákulisní obchody. V těchto barvách se obvykle líčí francouzská politika, ve které jako by stále přežíval duch monarchistické nadřazenosti.
Tady, u stanice pařížského metra Télégraphe, se ale politika přesunula z nablýskaných kuloárů do ušmudlaných bister. Z jednoho z nich právě vyráží skupinka dobrovolníků. Obcházejí stolečky v ostatních podnicích, kde se právě usazují Pařížané na svou první sklenku po práci. Do oficiálního konce kampaně zbývají jenom dvě hodiny a Macronovi stoupenci je chtějí využít.
Jedno je na téhle akci zvlášť nápadné. Francouzské dobrovolníky řídí Američan. Lex Paulson už má za sebou jeden slušný marketingový úspěch. V roce 2008 se podílel na kampani, která se sloganem „Yes we can“ udělala z Baracka Obamy mezinárodní hvězdu ještě před tím, než mohl cokoliv ze svých kvalit dokázat v prezidentském úřadu. Teď jako by se historie opakovala – Emmanuel Macron se stává symbolem ještě před svým zvolením.
Paulson a další Macronovi poradci toho docílili metodami, které se ve francouzské politice dosud příliš nepoužívali. Především mohutnou mobilizací bezmála čtvrt milionu dobrovolníků, kteří po americku obcházejí vedle kaváren a bister také domácnosti. Právě pocit, že s Macronem přichází zlom v zakonzervovaných podmínkách elitářské francouzské politiky, přispěl ke zrodu jeho fenoménu. I bez ohledu na to, že sám Macron byl celý život příslušníkem těch nejprivilegovanějších vrstev. Lex Paulson ale přiznává – vzbudili jsme taková očekávání, že bude obtížné vyhnout se masové deziluzi.
Co dalšího řekl Lex Paulson Seznam Zprávám, se podívejte v rozhovoru nad článkem.
