Článek
Italský soud udělil vysoké tresty v souvislosti se zřícením Morandiho mostu v Janově, při kterém v roce 2018 zahynulo 43 lidí. Z více než 50 obžalovaných jich janovský soud uznal vinnými 32, například z neúmyslného zabití, neplnění služebních a zákonných povinností či ohrožení bezpečnosti silničního provozu, píší agentury. Bývalý šéf společnosti Autostrade per l´Italia (Aspi), která most spravovala, Giovanni Castellucci, dostal nejvyšší trest - 12 let vězení.
Obžaloba žádala pro Castellucciho 18 let a šest měsíců odnětí svobody. Castellucci je již ve vězení kvůli trestu, který dostal za zřícení dalšího mostu na jihu Itálie. „Cítím se zodpovědný, ale ne vinný,“ řekl někdejší manažer před vynesením rozsudku. „Jsme si jisti, že odvolací soud napraví chybu,“ uvedl po dnešním rozhodnutí soudu Castellucciho advokát Giovanni Paolo Accinni.
Mezi odsouzenými v prvoinstančním procesu jsou i další vysocí manažeři společnosti Aspi. Například Michele Donferri Mitelli, který zodpovídal za údržbu, dostal 11 let vězení. Bývalý vysoký úředník italského ministerstva dopravy, který řídil oddělení kontroly stavu infrastruktury, Mauro Coletta, má jít do vězení na pět let. Udělené tresty jsou nižší, než žádala obžaloba.
Soud se ztotožnil s názorem obžaloby, že za zřícení mostu 14. srpna 2018 částečně mohla zanedbaná údržba a nečinnost správce, který věděl o strukturálních problémech stavby. Správci mostu tímto způsobem podle obžaloby jednali, aby snížili náklady na údržbu. Odklad nákladnějších prací výrazně přispěl k zřícení. Podle obžaloby nebyly v kontrole stavu mostu dostatečně důsledné ani úřady. Obhajoba většiny obžalovaných naopak tvrdí, že hlavní příčinou byla skrytá vada mostu, jehož zřícení nebylo možné předvídat.
„Jsme hodně spokojení,“ uvedla předsedkyně výboru příbuzných obětí zřícení Morandiho mostu Egle Possettiová. Podle ní je důležité, že byli odsouzeni manažeři soukromých firem i úředníci ministerstva dopravy.
Před soudem stanulo na šest desítek obžalovaných. Jednalo se o lidi, kteří v době neštěstí byli státními úředníky či pracovníky a manažery firem, které měly na starost provoz a údržbu mostu. Obžaloba žádala celkem na 400 let odnětí svobody, soud udělil tresty ve výši zhruba 200 let, uvádí italská média. U části obžalovaných jsou činy promlčené.
Kvůli vysokému počtu obžalovaných i poškozených se jednalo o jeden z nejnáročnějších procesů, jaké italská justice v posledních letech zažila. Vyslechnutých svědků byly asi tři stovky. Prvoinstanční řízení začalo v roce 2022. Rozsudek přichází krátce před osmým výročím katastrofy.
Mezi lidmi na mostě, kteří pád přežili, byl i český řidič kamionu Martin Kučera, který se vracel s kamionem z Francie. Utrpěl zlomeniny pěti žeber a měl pohmožděné plíce.
