V Avignonu měly premiéru Havlova zapomenutá hra i novinka Národního divadla

Součástí připomínkového večera, který se konal u příležitosti nadcházejícího říjnového výročí 90 let od Havlova narození, bylo i udělení mezinárodní Ceny Václava Havla. Získal ji ukrajinský herec a dramatik Viktor Kyrylov. Národní divadlo v Praze také na přehlídce uvedlo světovou premiéru nové inscenace Perpetuum Havel, kterou čeští diváci uvidí teprve na podzim.

Nedokončená jednoaktová hra Šeřík, kterou Václav Havel ve svých poznámkách zmiňoval také jako Varování, byla takřka 40 let ukryta. Nalézt se ji podařilo v pozůstalosti spisovatele a signatáře Charty 77 Zdeňka Urbánka. „Je vlastně dárkem, který nám ke svým devadesátým narozeninám Václav Havel věnoval,“ míní objevitel rukopisu a Urbánkův vnuk David Dušek, který je momentálně předsedou správní rady Knihovny Václava Havla.

Hru dokončil dramatik, herec a režisér Jiří Havelka, když dopsal asi 20 procent textu. Text tento čtvrtek v podobě scénického čtení představili někdejší studenti 73. ročníku francouzské vysoké divadelní školy École Nationale Supérieure des Arts et Techniques du Théâtre, který v letech 2011 až 2014 nesl Havlovo jméno na počest jeho odkazu. Text uvedený pod uměleckým vedením francouzského režiséra Frédérika Potyho přeložila Katia Hala, která už dříve převedla Havlovo dílo do francouzštiny.

Hra, ve které vystupuje Havlovo alter ego Ferdinand Vaněk, podle prohlášení Českého centra v Paříži přináší „dialog kočky s myší, tedy příslušníka tajné bezpečnosti s disidentským spisovatelem“, vedený „přesně v havlovských intencích“. Jméno Šeřík nese právě zmíněný příslušník tajné policie, který přišel Vaňka navštívit.

Čtvrteční večer v Avignonu přinesl rovněž prvního nositele Ceny Václava Havla. Ocenění udělily divadlo La Manufacture a České centrum v Paříži ve spolupráci s Národním divadlem v Praze a Nadací Dagmar a Václava Havlových. Osmičlenná mezinárodní porota vedená šéfem divadla Janem Burianem vybírala z pěti finalistů.

Těmi byli vedle herce a dramatika Viktora Kyrylova brazilská režisérka Christiane Jatahy, palestinská básnířka i dramatička Hind Džúda, francouzský spisovatel Édouard Louis a francouzsko-íránská autorka Delphine Minoui.

Porota rozhodovala „v širokém spektru bolavých témat z celého světa“, říká Burian. „Přes různé žánry i přes různé zkušenosti jednotlivých autorů ukazovala většina z nich odvahu zobrazovat svět pravdivě bez ohledu na to, jak je to komu příjemné. Z toho by měl Václav Havel jistě radost,“ věří ředitel Národního divadla.

Jako vítěze a prvního nositele Ceny Václava Havla porotci nakonec vybrali Kyrylova. Jeho hra Maintenant je n'écris plus qu'en français (Teď už píšu jen francouzsky) ukazuje otřes jeho divadelního snu v Moskvě, který se vinou ruské invaze na Ukrajinu mění ve zradu.

„Z mnoha zajímavých a kvalitních kandidátů vybrala porota Viktora Kyrylova, jehož tvorba v sobě spojuje uměleckou kvalitu s osobními bolestivými zkušenostmi ze současného světa, ve kterém se z bývalých přátel stávají změnou společenských okolností nepřátelé,“ uvedl Burian. Kyrylovovu hru aktuálně uvádí Festival Off Avignon.

Kyrylov při přebírání ceny prohlásil, že ho Havlův příběh hluboce inspiroval. Dodal mu přesvědčení, že umělecká profese může sloužit něčemu většímu a že právě z malých sálů, jen z poloviny plných, se daří svrhávat diktatury.

O Havlovi jako zdroji inspirace hovořili ve čtvrtek i ostatní finalisté. „Havel je člověk, který odmítl mlčet tváří v tvář násilí systému,“ prohlásil Édouard Louis, jehož tvorbu mohou Češi znát z překladů knih i jejich inscenací v českých divadlech. Louis poznamenal, že Havel jako dramatik a disident proměnil psaní ve zbraň proti státním lžím a útlaku.

Na avignonském festivalu letos poprvé uvedlo premiéru také Národní divadlo. Laterna magika představila v rámci zdejšího takzvaného off-programu nonverbální inscenaci Perpetuum Havel, kterou mohli diváci zhlédnout osmkrát od 4. do 20. července na jedné ze scén divadla La Manufacture.

Perpetuum Havel vzniklo podle Havlova méně známého libreta Perpetuum mobile, které dramatik napsal roku 1989 během svého věznění. Text zaujal uměleckého šéfa Laterny magiky Radima Vizváryho, jenž k režii oslovil Petra Boháče. Ten s performerem Romanem Zotovem-Mikshinem připravil inscenaci vyprávějící příběh bezejmenného vězně svědomí. Společně se inspirovali mimo jiné osudy současných vězňů svědomí od Běloruska přes Rusko po Čínu.

Francouzská kritika inscenaci přijala s uznáním. Server sceneweb.fr vyzdvihuje mimořádný výkon performera Romana Zotova-Mikshina, který podle redaktora „s mimořádnou přesností plní náročnou pohybovou partituru, jež diváka strhává do chaosu nervózního neklidu a prostřednictvím své role sugestivně zprostředkovává obrazy obětí totalitních režimů i jejich postupnou ztrátu lidskosti“.

Recenzent serveru lebruitduoff.com zase označuje Perpetuum Havel za „neobvyklou, náročnou a bohužel stále hluboce aktuální inscenaci, která výrazně přesahuje samotnou postavu Václava Havla a klade otázky po našem vztahu ke svobodě v dnešních, stále stejně chaotických časech“.

České premiéry bude mít Perpetuum Havel 10. a 11. září v Paláci Akropolis.