Článek
Po srpnovém růstu ceny zlata na bezmála 4 700 dolarů za trojskou unci přišel obrat. Ve čtvrtek ráno se kov obchodoval kolem 4 400 dolarů za unci, v posledních dnech přitom zlevnil až ke 4 300 dolarům.
Hrozba inflace
Proč se kovu nedaří? Na první pohled je to trochu paradox. Geopolitické napětí na Blízkém východě znovu sílí, což by za obvyklých okolností mělo podporovat poptávku po takzvaných bezpečných tržních přístavech, tedy investicích, kde jsou peníze v době ekonomických nebo politických turbulencí dobře „schované“. Tedy i po zlatě.
Jenže tentokrát funguje jiný mechanismus, podobně jako na jaře, když byla válka v Íránu ve své dosud nejvíce horké fázi. Ropa kvůli geopolitickému napětí znovu zdražuje, což trhy vede ke spekulacím o možném dalším vzestupu míry inflace. Investoři proto více sázejí na vyšší americké sazby a rostou i výnosy vládních dluhopisů.
„Nové americké údery v Íránu vyhnaly cenu ropy Brent nad 95 dolarů za barel a výnosy amerických dluhopisů výše,“ napsal k úternímu vývoji makléř Michal Vacek z J&T Banky. Jinými slovy, geopolitika zlatu pomáhá jen do chvíle, kdy skrze vyšší ceny ropy začne zvyšovat pravděpodobnost přísnější měnové politiky.
Cena zlata začala výrazně klesat po projevu předsedy Fedu Kevina Warshe v Jackson Hole.
Na to upozorňuje také analytik Ondrej Greguš z XTB. „Na jestřábí postoj předsedy americké centrální banky Kevina Warshe v Jackson Hole minulý pátek trhy výrazně reagovaly. Prudce narostlo očekávání zvýšení úroků již na zářijovém zasedání Fedu, protože banka může chtít dát trhu najevo, že boj s inflací bere vážně,“ uvedl.
Dluhopisy jako konkurence
Vyšší sazby a s nimi také vyšší dluhopisové výnosy jsou přitom pro zlato přímou konkurencí. Úroky z dluhů nejen Spojených států, ale i řady dalších velkých ekonomik, přitom v posledních týdnech rostou v reakci na hluboké rozpočtové deficity. Jako zmíněný bezpečný přístav tak v současnosti funguje spíše americký dolar, což dále tlačí níž cenu zlata právě v dolarech.
Ani pohled na cenový graf optikou technické analýzy nevyznívá pro zlato nejlépe. „Výhled je opatrný, byť ne nutně dlouhodobě pesimistický. Cenová oblast okolo 4 000 dolarů za unci během léta fungovala jako velice silná podpora, současný pokles přitom považuji pouze za přirozenou korekci po rychlém srpnovém růstu téměř k 4 700 dolarům. Dlouhodobý trend je podle mě dál růstový, ve výhledu ale pracujeme s horizontem dvou až čtyř let, ne pouze několika nejbližších týdnů,“ zmínil ve svém komentáři Jan Železník ze společnosti Zlaté rezervy.
Pro českého investora je přitom důležitější cena zlata v korunách než ta dolarová. „Právě v korunách se cena zlata dostává do zajímavé oblasti. V grafu vidíme dva 45denní klouzavé průměry – jednoduchý (SMA, fialová křivka) a exponenciální (EMA, černá křivka). V průběhu růstových trendů se právě oblast okolo 45denního průměru opakovaně osvědčuje jako vhodná nákupní technická zóna. Případný zpětný pohyb ceny právě k této oblasti stojí za pozornost, přičemž 1. září trh této úrovně dosáhl,“ dodal Železník.
Cena zlata v českých korunách.
Zlato samo o sobě negeneruje žádný pravidelný výnos. Při růstu výnosů dluhopisů a posilování dolaru tak čelí přirozenému tlaku, protože v konkurenci vyšších takzvaně bezrizikových sazeb (americké dluhopisy jsou nadále globálním symbolem bezpečné investice) mají investoři motivaci kupovat právě aktiva, která nabízejí pravidelný a aktuálně rostoucí výnos.
Zájem centrálních bank a čekání na údaje z ekonomiky
„Je tu navíc strukturální faktor v podobě nákupů centrálních bank. Ty v červnu koupily zhruba sto tun zlata oproti 66 tunám v květnu. To je důvod, proč současnou korekci automaticky nepovažuji za změnu dlouhodobého trendu,“ dodal Martin Lembák z Lembros Commodity Advisors.
Domácí i zahraniční analytici se přitom veskrze shodují, že pro výhled vývoje americké měnové politiky i tržních sazeb budou v nejbližších dnech vedle vývoje cen ropy podstatná některá americká makrodata. Do konce týdne bude v tomto směru nejdůležitější páteční zpráva o tvorbě pracovních míst v USA, kde se po červencovém poklesu čeká obnovení růstu na zhruba 60 tisíc nových pracovních pozic.
Obrázek kondice americké ekonomiky budou dokreslovat také indexy nákupních manažerů nebo obchodní bilance. „Slabší trh práce a obecně horší údaje z ekonomiky by mohly vrátit do hry pokles sazeb a zlato podpořit, silná data by naopak mohla korekci na trhu se zlatem prohloubit,“ napsala Daria Efanova ze společnosti Sucden Financial.
Krátkodobě se tedy trh se zlatem musí potýkat se silnějším dolarem, vyššími výnosy vládních dluhopisů a dražší ropou. Dlouhodobě se naopak může opřít o poptávku centrálních bank.
Tradiční klidný tržní přístav pro období geopolitické nejistoty kvůli specifickému ohnisku té současné nefunguje, konflikt v Íránu totiž ohrožuje globální dodávky ropy a působí výrazně proinflačně. Čím méně příznivé jsou geopolitické novinky, tím silnější bývá poptávka po žlutém kovu. Pokud ale zároveň zdražuje ropa a rostou dluhopisové výnosy, stejné zprávy mohou být pro trh se zlatem brzdou. Tento paradox přitom minimálně v nejbližších dnech může pokračovat.
