Článek
Češi v posledních letech zažili několik výkyvů na energetickém trhu. Po zvýšení cen kvůli útoku Ruska na Ukrajinu sice trh s elektřinou a plynem začal klesat, ale příznivý trend nevydržel dlouho – obrátil se kvůli krizi v Perském zálivu, kterou způsobily americké a izraelské údery na Írán. Do cen energií se tak promítá zejména geopolitická situace ve světě.
Nyní se v ceně plynu odráží především situace na Blízkém východě. Region je významným producentem zemního plynu, z nějž v tankerech putoval přes Hormuzský průliv dál do Asie i Evropy.
„Ohledně vývoje cen plynu na velkoobchodním trhu v následujících měsících bude záležet na různých faktorech, jako je situace v rámci Hormuzského průlivu, dostatek plynu pro plnění zásobníků na zimní sezonu, poptávka Číny a dalších států z této oblasti po LNG apod.,“ popisuje mluvčí Pražské plynárenské Miroslav Vránek.
Cena plynu se od začátku blízkovýchodního konfliktu drží stále na vyšší úrovni než před ní. Téměř všichni obchodníci to už zohlednili ve svých cenících pro koncové zákazníky, zatím pro nové zákazníky, kteří si chtěli cenu zafixovat.
„Situaci na velkoobchodním trhu samozřejmě sledujeme. Tím, že komodity nakupujeme a zajišťujeme pro zákazníky dopředu a s předstihem, jsou do určité míry eliminovány krátkodobé cenové výkyvy, jako je tento současný, kdy v posledních dnech pozorujeme citelný nárůst velkoobchodních cen elektřiny i plynu na burze,“ říká mluvčí PRE Karel Hanzelka.
Nestálá geopolitická situace může s energetickými trhy zamíchat i v příštích letech – kdyby válka skončila, ceny se uklidní, pokud bude pokračovat, zůstanou volatilní.
V dlouhodobém horizontu bude klíčové hlavně to, z čeho se elektřina bude vyrábět. Kvůli nákladům na emisní povolenky bude spalování uhlí v elektrárnách stále dražší, což se promítne i do cen proudu. Většina Evropy nyní počítá s plynovými elektrárnami, obnovitelnými zdroji a jádrem.
Nové plynové elektrárny už buduje Německo, Polsko či Maďarsko, Česko se k tomu také chystá. Pro tyto zdroje bude klíčová cena zemního plynu, který se musí do Evropy dovážet.
Průměrná cena silové elektřiny v Německu byla loni o osm eur nižší než v Česku a tento rozdíl může do budoucna dál růst.
Státy se také chtějí soustředit na budování nízkoemisních zdrojů energie – uhelných elektráren bude v energetickém mixu ubývat, naopak obnovitelných a plynových zdrojů bude více.
„V dlouhodobém výhledu se obecně počítá s tím, že budou ceny elektřiny s větším podílem obnovitelných zdrojů klesat. Zdroje jako solární nebo větrné elektrárny totiž nepotřebují palivo a zároveň na rozdíl od emisních zdrojů nejsou zatíženy platbou za povolenku. Díky tomu vyrábí levněji, což se propisuje i do výsledné ceny na trzích,“ říká mluvčí ČEZ Ondřej Svoboda.
Už nyní je cenový rozdíl vidět například při porovnání velkoobchodních cen v Německu a tuzemsku. Německé ceny tvoří zejména vysoký podíl obnovitelných zdrojů v energetickém mixu. „Průměrná cena silové elektřiny tam byla loni o osm eur nižší než v Česku a tento rozdíl může do budoucna dál růst,“ popisuje Svoboda.
Podle předpokladů ČEZ by průměrná cena elektřiny v Česku mohla letos odpovídat 94 eurům za MWh. Také podle ČEZ bude při zohlednění vlivu současné situace na velkoobchodním trhu s plynem, který do ceny elektřiny promlouvá kvůli výrobě v plynových elektrárnách, elektřina v Česku oproti Německu o čtyři až pět eur dražší právě kvůli skladbě zdejšího energetického mixu. I kdyby byl konflikt na Blízkém východě jen krátkodobý, ceny se budou lišit o pět až sedm eur na MWh.
Německý trh výhledově ukazuje dlouhodobě klesající velkoobchodní ceny elektřiny. Hlavním důvodem jsou klesající ceny zemního plynu a rostoucí objem výroby z obnovitelných zdrojů, jejichž výrobní náklady jsou oproti ostatním zdrojům daleko nižší. Tyto faktory jsou silnější než cena povolenky, která se navíc díky nižšímu průměrnému emisnímu faktoru bude do cen promítat stále méně.
„Zatímco Polsko a Maďarsko během jedné dekády svůj elektroenergetický mix výrazně proměnily, Česko zůstává v rozvoji výroby obnovitelné energie jednou z nejpomalejších zemí regionu,“ popisuje Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.
Pokud však bude tuzemsko v rozšiřování obnovitelných zdrojů za Německem a ostatními státy, včetně Polska, dále zaostávat, bude rozdíl mezi cenou na evropských trzích a v Česku růst. „Roli vedle geopolitiky samozřejmě hrají i další faktory, jako je poptávka, počasí, ceny emisních povolenek či odstávky jaderných elektráren,“ doplňuje Hanzelka.
Co čeká zákazníky letos?
Obchodníci s energiemi, kteří zdražení kvůli krizi na Blízkém východě již promítli do cen, zatím další změny v cenících pro domácnosti nechystají. „Určitě ale v tuto chvíli neplánujeme ceny jakkoli zvyšovat,“ uvedl Hanzelka. PRE měnila ceníky v květnu, přičemž cena pro nové zákazníky vzrostla u elektřiny v průměru o pět procent, u plynu o devět procent.
Vývoj v následujících měsících lze dle dodavatelů těžko odhadovat. „Velkoobchodní ceny se pořád drží na vyšších úrovních než před začátkem války a v posledních dnech – po americkém vypovězení dohody – opět začaly narůstat. Vývoj v následujících měsících lze tak jen těžko odhadnout,“ popisuje Svoboda.
Pražská plynárenská však už nyní připravuje doplnění své stávající nabídky o nové produkty. „Postupně je představíme během podzimu,“ dodal Vránek. Ceny elektřiny v produktech na dobu neurčitou se však u velkých dodavatelů v průběhu roku zatím nezměnily.
