Nejstarší psí hřbitov ve střední Evropě je u nás. Jezevčík Lux tu odpočívá už 136 let

Kunštátský zámek dokáže zabavit na celý letní den. Několik prohlídkových okruhů vás zavede do slavnostních salonků i do středověké kuchyně, mají tady nejstarší barokní parkety v Evropě. Od hradeb můžete obdivovat výhled na Vysočinu, park je rozsáhlý a okrasná zámecká zahrada s jezírkem vybízí k pikniku.

A navíc tady narazíte na skutečný unikát: zachovalý, zrestaurovaný a nejstarší psí hřbitov ve střední Evropě. Založil ho na konci devatenáctého století jeden z posledních šlechticů Cuno Honrichs.

„V té době bylo poměrně běžné, že šlechtické rody zakládaly psí hřbitovy, ten náš se ale jako jediný zachoval v takovém rozsahu. Leží tu šestnáct psů, z toho dvanáct má svůj čitelný náhrobek,“ popisuje kastelán Radim Štěpán.

Další čtyři náhrobky jsou nečitelné, byly totiž vytesány do pískovce nebo opuky, což není tak stabilní materiál jako mramor. Hřbitov je na první pohled maličký – na to, že kastelán mluví o jeho rozsahu –, takový počet šlechtických psů ale nikde jinde neleží.

Honrichsové vystavěli u zámku i psinec, v němž chovali desítky loveckých psů. Tady ale pochovávali jen své domácí mazlíčky. „Jejich vztah k loveckým psům byl jiný než k těm domácím, nejstarší pochovaný Lux, jehož náhrobek nese letopočet úmrtí 1890, byl prokazatelně jezevčík,“ vysvětluje kastelán.

Víme to i proto, že se dochovala fotografie místního hajného s Luxem. Cuno Honrichs měl kromě Luxe ještě psa Hexe, i on je tu zřejmě pohřbený, ale právě jeho náhrobek patří pravděpodobně k těm, jejichž nápisy smyl čas – a počasí.

A další psi? Zuppi, Mopsi, Flott, Perle nebo Caesar. Jediné české psí jméno stojí na nejmladším náhrobku z roku 1921 a zní Žolička. „To byl pes hraběnky Tekly Coudenhove-Honrichs,“ dodává Štěpán.

Hraběnka Tekla zemřela v roce 1933 a nedožila se tak pohnutého osudu svého panství. Její dcera Františka se stala řeholnicí a odkázala kunštátský zámek spolu se všemi pozemky církvi. Po druhé světové válce a nástupu komunistů k moci tak byl zámek zestátněn a poté postupně zdevastován.

Dnes má zámek v péči Národní památkový ústav (NPÚ) a s jeho obnovou se činí. Kromě dvou základních a dvou výběrových okruhů pro návštěvníky každoročně pořádá speciální akce.

Letos na 22. srpna chystá v rámci projektu NPÚ Po stopách šlechtických rodů dvě večerní prohlídky zaměřené na cestování šlechty v patnáctém století, které budou sledovat cesty poselstva krále Jiřího z Poděbrad. Totiž krále Jiřího z Kunštátu a Poděbrad. Jiří totiž pocházel z Kunštátu a na své rodové panství se rád a často vracel. Ostatně v parku před zámkem najdete i jeho pomník a kunštátské náměstí se po něm jmenuje.

Psí hřbitov je, na rozdíl od placených okruhů, volně přístupný po celý rok, najdete ho z jižní strany nad zámeckou oborou. „Když ještě v Kunštátě na náměstí žil spisovatel Ludvík Kundera, bratranec slavnějšího Milana, přinesl mi jednou na ukázku anglicky napsaný bedekr, který vyšel v Londýně. Zmiňoval i jižní Moravu a z okolí Blanska vypíchl jedinou věc – právě náš psí hřbitov,“ uzavírá kastelán Štěpán.