Článek
V Česku musí nastoupit děti do školky v pěti letech. Poslední rok před základní školou je tak povinný. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) chce teď tuto dobu zdvojnásobit. Děti by tedy ve školce měly strávit minimálně dva roky.
„Čím dříve dítě podpoříme, tím větší má šanci uspět. Proto chceme dva roky povinného předškolního vzdělávání,“ představil svůj záměr Plaga.
Je to návrh, se kterým se pojí dva protichůdné argumenty odborníků a lidí z praxe. Na jedné straně platí pohled, který razí ministr Plaga – děti, a zvlášť ty z méně podnětného prostředí, je potřeba do školky dostat co nejdříve, protože takové vzdělávání má největší smysl.
Na straně druhé ale stojí argument, že dřívější začátek povinné předškolní docházky nebude mít žádný zásadní efekt, protože děti, kterým by pomohl nejvíce, už dnes neplní ani jeden povinný rok. A zbytek populace stejně děti do školky posílá dříve už dnes, nebo je naučí vše potřebné doma.
Ano, ale u nás rodiče neplatí
Například do školy v Obrnicích na Mostecku chodí velká část dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí. Právě třeba na místní rodiny Plagův návrh míří.
„Vede se kolem toho velká diskuze a samozřejmě slyšíme, že podle některých je to zbytečný krok. Ale v sociálně vyloučených lokalitách, tedy v oblasti, kde působíme i my, to určitě význam má,“ říká ředitelka zdejší základní a mateřské školy Vladimíra Pechanová.
Dřívější nástup do školky pomáhá dětem, ale i rodinám jako takovým. Děti získávají cenné sociální vazby a návyky, rodiče pak navazují dříve vztah se školou a menší problém je tak do budoucna i se školní docházkou.
„Musím ale zdůraznit, že to jde tam, kde funguje spolupráce se zřizovatelem a dalšími místními organizacemi, u nás třeba takto s Obrnickým centrem sociálních služeb. Když děti zameškávají docházku, tak to všichni hned společně řešíme. Často se jedná o materiální a finanční záležitosti. Proto u nás máme nulovou úplatu za předškolní vzdělávání,“ dodává Pechanová.
Finanční hledisko zmiňuje rovněž poslankyně ODS Renáta Zajíčková. Případné rozšíření povinné předškolní docházky by znamenalo, že školky přijdou za tyto děti o školkovné. Výpadek z příjmů by pak patrně musel vykrývat zřizovatel.
„Řada školek se bude potýkat s existenčními problémy už kvůli úbytku dětí a teď jim přibudou ještě finanční potíže. Přitom rozšíření povinné předškolní docházky na dva roky kýžený efekt nepřinese, protože děti z rodin, o které nám nejvíce jde, se budou docházce vyhýbat úplně stejně, jako se to děje dnes v posledním předškolním roce,“ je přesvědčená Zajíčková.
Stát nevymáhá docházku
Když se podíváme na další zkušenost se školní docházkou a přesuneme se z Obrnic na druhou stranu republiky do moravskoslezského Krnova, i tady by prodloužení předškolní docházky ocenili.
„Dětem ze sociálně slabších rodin a tam, kde není zajištěn adekvátní rozvoj dětí, by pomohlo, kdyby byly v institucionální péči dřív. Problém je, že stát neumí vymáhat, aby děti do školy také fakticky chodily,“ říká Karel Handlíř, ředitel Základní školy Janáčkovo náměstí, kde mají mnohaleté zkušenosti s překonáváním sociálně svízelných situací ve škole.
K problémům ale dochází nejen ze strany rodin. V některých případech je komplikované, aby rodiny vůbec mohly děti do školky umístit.
„I když máme už dnes předškolní docházku povinnou, tak se často setkáváme s dětmi, které mají nastoupit, ale do školky se přesto nedostanou. Podmínkou je totiž trvalý pobyt, a pokud žijí v azylovém domě nebo na ubytovně, tak jsou často hlášené jinde. Když jsou školky přeplněné, jako u nás v Chrudimi, tak na ně místo nezbyde,“ vysvětluje Aleš Jirásek z chrudimského Centra pro předškoláky Amálka, kde má současný systém mezery.
Ministerstvo školství si tyto překážky uvědomuje, přesto trvá na tom, že změna bude pro děti i české školy prospěšná.
„Dává smysl dát dva povinné roky předškolního vzdělávání a připravit děti na základní školu. Samozřejmě s dovětkem, že je potřeba řešit i tu povinnost, to znamená, aby děti do školky skutečně chodily,“ dodává ministr Plaga.
Jako Rumunsko nebo Francie
Někteří odborníci ale upozorňují, že tento krok zaprvé nemusí pomoci a zadruhé, že se tím zařadíme mezi menšinu zemí v Evropě, která takto postupuje. Ze západních zemí má stejně nastavenou předškolní docházku jen Francie a Lucembursko, jinak ještě Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko a Řecko.
„Efektivnější by bylo hledat spíš individuální cesty podpory konkrétních dětí, aby do školky vůbec chodily, než rozšiřovat dobu povinné předškolní docházky, což víme, že zase tak dobře nefunguje,“ odkazuje se Daniel Hůle z organizace Člověk v tísni na to, že děti z méně podnětného prostředí budou mít vysoké absence stejně jako dnes.
Lepší by podle něj bylo, kdyby Česko přemýšlelo o rozšíření povinné školní docházky směrem nahoru, tedy na úroveň středních škol, aby mladí lidé ze vzdělávání nevypadávali předčasně, s čímž má Česko poměrně velký problém.
Prodloužení povinné předškolní docházky naopak vítá EDUin. Upozorňuje ale na stejný problém jako Hůle. Tedy, že je ve spolupráci s oblastmi zdravotnických a sociálních služeb potřeba vyvážit, aby prodloužení povinné školní docházky opravdu vedlo ke zvýšenému zapojení dětí ze sociálně slabších rodin.
„Kvalitní předškolní výuka prokazatelně zvyšuje šance na následné dosažení vyššího vzdělání a napomáhá zejména znevýhodněným skupinám dětí, což dokládá i řada rozsáhlých a dlouhodobých zahraničních výzkumů,“ míní Jan Vöröš Mušuta, programový ředitel EDUinu.
Stejně tak některé opoziční strany tento krok podporují. Starostové měli prodloužení povinné předškolní docházky také ve svém programu.
„V mateřské škole potřebujeme co nejdříve rozpoznat, jestli dítě potřebuje nějakou formu podpory, a také mu ji poskytnout, aby mohlo nastoupit do základní školy co nejlépe připravené,“ vysvětluje místopředseda školského sněmovního výboru Jan Berki (STAN), že tato změna je zásadní kvůli odkladové novele.
Ta do budoucna v podstatě zamezí, aby děti dostávaly odklad povinné školní docházky z jiných než zdravotních nebo velmi závažných důvodů. A proto je podle něj potřeba, aby bylo více času na práci s každým dítětem už v mateřské škole. STAN proto připravuje vlastní návrh na prodloužení předškolní docházky.
Ministerstvo školství mezitím pracuje na vlastní novele, podrobnosti chce ministr Plaga zveřejnit v září. Plán je následně takový, že během roku 2027 se má o návrhu jednat, aby mohl vejít v účinnost buď v roce 2028, nebo 2029.
