Článek
Pouhý den po podpisu průlomové dohody o spolupráci Spojených států se Saúdskou Arábií v jaderné energetice už bylo všechno jinak. Americký prezident Donald Trump zmínil novou podmínku, jejíž splnění je podle něj podmínkou k realizaci smlouvy.
„Dohoda o civilním jaderném programu (Nebude žádné obohacování materiálu!)… která se týká výhradně vojenského využití… bude schválena, je však zcela podmíněna tím, že se Saúdská Arábie přidá k respektovaným a úspěšným Abrahámovským dohodám,“ napsal šéf Bílého domu v pátek na své síti Truth Social.
Abrahámovské dohody jsou systémem smluv, kterými Izrael za zprostředkování USA navazuje a normalizuje vztahy s arabskými státy. Když Washington ve středu jadernou dohodu s Rijádem oznámil, o sblížení Saúdů se židovským státem nikdo nemluvil. Text ujednání ale není veřejný.
Rijád teď nechce uznat Izrael
Když se reportéři dotazovali mluvčí Bílého domu Karoline Leavittové, proč o této podmínce ve středu nepadlo ani slovo, podle listu The New York Times (NYT) řekla, že prezident je „konečným tvůrcem dohody“, a dodala, že o nutnosti uzavření saúdsko-izraelské smlouvy se mluvilo „při četných příležitostech“.
Saúdská Arábie ale dává dlouhodobě najevo, že nehodlá navázat diplomatické vztahy s Izraelem, dokud nebude uznán nezávislý palestinský stát. A k tomu židovský stát přistoupit nehodlá. Pokud by americko-saúdská dohoda měla platit, někdo by tedy musel ustoupit.
Abrahámovské dohody
- Bilaterální dohody o normalizaci vzájemných vztahů podepsal Izrael spolu s Bahrajnem a Spojenými arabskými emiráty v září 2020. Obě arabské země uznaly Izrael a navázaly s ním diplomatické vztahy.
- O měsíc později oznámil Súdán, že se k Abrahámovským dohodám rovněž přidá, k ratifikaci ale dosud nedošlo kvůli občanské válce, která v zemi zuří. USA za to vyškrtly Súdán ze seznamu zemí podporujících terorismus a poskytly mu půjčku ve výši 1,2 miliardy dolarů.
- V prosinci 2020 podepsal Izrael obdobnou dohodu s Marokem. USA odměnily Maroko uznáním jeho suverenity nad Západní Saharou.
„Po 7. říjnu a po brutální izraelské reakci v Gaze a jinde ale přestala být normalizace pro Saúdskou Arábii reálnou možností. Hodně se mluví o tom, že Saúdská Arábie dnes vnímá Izrael jako poměrně silně destabilizujícího aktéra na Blízkém východě,“ podotkl už před Trumpovým upřesněním v rozhovoru pro Seznam Zprávy expert na region Jan Daniel.
„Určitá míra spolupráce, především v bezpečnostní oblasti, sice stále existuje, ale stále častěji slyšíme i kritiku,“ dodal analytik z Katedry Blízkého východu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
Saúdská Arábie na Trumpův nový komentář zatím nereagovala, ale Izrael ho přivítal. „Jak řekl prezident Trump, připojení Saúdské Arábie k Abrahámovským dohodám by byl historický skok směrem k míru na Blízkém východě,“ uvedl izraelský premiér Benjamin Netanjahu v prohlášení.
Otázka obohacování uranu
Jak vyplývá z příspěvku citovaného v úvodu, Trump také tvrdí, že dohoda neumožní Saúdům obohacovat uran. Američtí představitelé, na něž se odkazují NYT i další americká média, ale mluvili jinak.
Podle nich podmínky ujednání možnost budoucího obohacování jaderného paliva umožňují. Spojené státy tento postup sice mohou několik let blokovat, ale ne trvale.
Obohacený uran se používá k výrobě jaderných zbraní, kterými dosud Rijád nedisponuje. Právě proto nová dohoda vyvolala obavy, že by mohla vést k další eskalaci konfliktu na Blízkém východě.
„Dlouhodobě se upozorňuje, že pokud by Saúdská Arábie nastoupila cestu vývoje jaderné zbraně, vedlo by to nejspíše nejen k možné eskalaci ze strany Íránu, ale i k tomu, že další regionální mocnosti by se ji nejspíše snažily získat také,“ upozornil Daniel.
Celý rozhovor s Janem Danielem:
Saúdská Arábie by zároveň podle dostupných informací nepodléhala kontrole Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). Právě to je problém v případě Íránu a jeho jaderného programu, což byl jeden z důvodů, proč proti němu letos zahájily Spojené státy a Izrael válku.
O americko-saúdské dohodě se vyjednávalo roky i za předchozích vlád v USA. Jejímu uzavření vždy bránily zejména výhrady Washingtonu, Rijád o ni měl zájem dlouhodobě.
„Hlavní motivací ze strany Saúdské Arábie je podle oficiálních vyjádření možnost získat alternativní zdroj produkce elektřiny. A díky tomu možnost produkovat více ropy pro globální trh,“ vysvětlil expert na Blízký východ.
Zároveň ale korunní princ a faktický vládce Saúdské Arábie Muhammad bin Salmán už v minulosti prohlásil, že pokud bude mít jadernou zbraň Írán, bude si ji muset pořídit i jeho země.
Právě konflikt s Íránem podle Daniela mohl přispět k tomu, že teď Spojené státy změnily k celé věci postoj. Odveta Teheránu za americko-izraelskou válku mířila a míří i na americké spojence v Perském zálivu, včetně Saúdské Arábie. A Spojené státy je nedokážou uchránit.
„Podle mě hraje roli i to, že jsme ze strany států Zálivu slyšeli hodně kritiky Spojených států kvůli tomu, že pro ně nedělají dost. Takže se může ukázat, že právě to je motivace, proč Spojené státy Saúdům v tomto ustupují,“ naznačil analytik z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
