Článek
Prezident Petr Pavel vetoval vládní návrh na změny rozpočtových pravidel. Hrad to oznámil na svých webových stránkách.
„Zákon podstatně mění způsob, jakým stát bude hospodařit s veřejnými penězi,“ uvedl prezident. O tom, že prezident veto zvažuje, informovaly Seznam Zprávy na začátku tohoto týdne.
Premiér Andrej Babiš (ANO) označil veto za „nezodpovědné, nepromyšlené a aktivistické.“ Ministryně financí Alena Schillerová obratem sdělila, že vláda veto přehlasuje.
Návrh kabinetu rozvolňuje pravidla rozpočtové odpovědnosti. Nově by vláda mohla překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent v případě zhoršení bezpečnostní situace. Část výdajů by se nově nemusela počítat do schodku.
Podle kritiků to umožní masivní nárůst zadlužení. Obavy o dlouhodobou udržitelnost veřejných financí uvedl jako důvod pro své veto i prezident. „Vláda získá větší prostor pro financování výdajů prostřednictvím dluhu. Přitom už teď náš dluh roste tempem, které dlouhodobě neufinancujeme,“ uvedl Pavel.
Dodal, že stát si bude muset půjčovat za stále horší úroky. A v budoucnu buď budou muset následovat škrty, nebo zvyšování daní. „Konečný účet za tato rozhodnutí poneseme v budoucnu my všichni. Pravidla musí být nastavena tak, aby ochránila nejen současné, ale i budoucí generace,“ dodal Pavel.
Podle ministryně financí Aleny Schillerové jsou změny pravidel potřeba, aby vláda mohla investovat. „Cílem novely je umožnit strategické investice, které podpoří hospodářský růst. Jeho zaškrcení není cestou ke zdravým financím,“ reagovala na prezidentovy výtky.
„Vzhledem k tomu, že bez předloženého zákona by Česká republika musela v příštím roce hospodařit se schodkem 150 miliard korun, a to by fakticky vedlo k devastaci naší ekonomiky a obranyschopnosti, prezidentské veto přehlasujeme,“ dodala.
Jako druhý důvod prezident uvedl fakt, že navržené změny omezují kontrolní moc Parlamentu nad rozpočtem. „Rozšiřuje prostor vlády navyšovat výdaje, aniž by k tomu potřebovala souhlas Sněmovny,“ uvedl prezident.
Podle Schillerové jsou ale změny nutné, aby vláda mohla reagovat na nenadálá bezpečnostní zhoršení.
Větší pravomoci Schillerové
Pavlovi se nelíbí ani fakt, že se mají zvýšit pravomoci ministerstva financí nad rozpočty nezávislých institucí, jako je například Ústavní soud.
„Nepodezírám vládu, že jí jde o další zásah do působení Ústavního soudu, veřejného ochránce práv, kanceláře prezidenta republiky, Nejvyššího kontrolního úřadu nebo Národní rozpočtové rady,“ uvedl prezident. Instituce ale podle něj budou proti ministerstvu financí ve slabším postavení.
Předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťána Malá uvedla, že ji prezidentovo rozhodnutí nepřekvapuje. „Čekala jsem, že pan prezident bude vládě dělat problémy. Je škoda, že mu nedochází, že veta jsou spíše problém pro lidi, kterým zkomplikuje život. Pro naši koalici samozřejmě nebude problém jeho veto na konci léta přehlasovat,“ uvedla Malá pro Seznam Zprávy.
K přehlasování prezidentského veta vláda potřebuje 101 hlasů. Sněmovna má momentálně prázdniny, čas ji ale netlačí - stačí, když předseda Sněmovny zákon předloží na nejbližší schůzi.
Prezidentské veto přichází ve chvíli, kdy jsou vztahy mezi Hradem a vládou napjaté. Vzájemné spory vyvrcholily kvůli summitu NATO v Ankaře minulý týden. Prezident se ve věci dokonce obrátil na Ústavní soud, domnívá se totiž, že kabinet se snaží omezovat jeho kompetence.
Vláda naopak obviňuje prezidenta, že si hraje na lídra opozice a dělá si předvolební kampaň. Petr Pavel několikrát vyzval premiéra Andreje Babiše ke společným jednáním, ten to ale odmítá. Prezident posléze naznačil, že má nástroje, jak vládě v případě nekomunikace „znepříjemňovat život“.
Jako jeden z nich zmínil právě prezidentské veto. „Pokud některý zákon bude opravdu špatný anebo směřující spíše ke zhoršení situace než k jejímu zlepšení, pak mně asi nezbyde než třeba takový zákon vetovat,“ uvedl prezident minulý týden. V reakci na to ho premiér označil za loutku svých poradců.
Zákon vrátili i senátoři
Prezident není jediný, kdo má ke změně rozpočtových pravidel výhrady. Z obav o výši schodku už novelu vrátili senátoři, vládní koalice je ale přehlasovala. Opozice se kvůli předloze chce obrátit na Ústavní soud. A kritikou nešetřila ani Národní rozpočtová rada.
Opozice momentální prezidentovo rozhodnutí uvítala. „Prezident správně zarazil vládní účetní podvod na občanech. Alena Schillerová a vláda si chtěla otevřít cestu k obcházení dluhových pravidel a dát si prakticky bianco šek na další zadlužování země. Prostě by stovky miliard jednoduše přestali počítat a dál nás zadlužovali,“ uvedl předseda Pirátů Zdeněk Hřib.
Podle Jana Jakoba z TOP 09 šlo o nebezpečný návrh, který by umožnil další zadlužování. „Zodpovědnost k penězům daňových poplatníků musí být na prvním místě,“ uvedl pak předseda ODS Martin Kupka.
Pavel zatím vrátil Parlamentu zákon jen dvakrát - v obou případech šlo ještě o minulý kabinet Petra Fialy. V roce 2024 se ohradil proti plánu na omezení laických přísedících u některých soudů. V roce 2025 zase rozporoval změny v platech soudců. Obě veta Sněmovna přehlasovala.
V minulosti zvažoval Pavel využití veta i u dvou státních rozpočtů. Poprvé šlo o rozpočet na rok 2025 z pera ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS), kde prezidentovi vadily podstřelené výdaje a přestřelené příjmy.
Vetovat mu tehdy radila i řada poradců. Kritický byl Pavel i k letošnímu rozpočtu Aleny Schillerové, kterému vytkl nízké výdaje na obranu.
V obou případech ale Pavel nakonec rozpočet podepsal s odůvodněním, že rozpočet jako takový je v kompetenci vlády. Podle informací Seznam Zpráv se u pravidel rozpočtové odpovědnosti rozhodl opačně proto, že jde o obecná nadčasová pravidla, nikoli o konkrétní čísla.
Článek jsme rozšířili o stanovisko prezidenta a reakci vládních i opozičních politiků.
