Článek
Desítky agresivních pitbulů se úředníci i veterináři marně snaží zabrat brněnskému chovateli. Za jejich týrání byl přitom před dvěma lety pravomocně odsouzen a tři roky je nesmí chovat. Vlastník zvířat se na konci června znovu odvolal proti jejich zabrání.
Je to jeden z mnoha aktuálních případů, kdy se státním úřadům špatnou situaci zvířat nedaří řešit. Pokud se je přece jen podaří dostat z nelegálních množíren nebo od problematických majitelů do útulku, často tam zůstávají i roky. Podle vedoucích těchto zařízení i kvůli mezerám v zákonech.
Šestice útulků se nyní spojila v iniciativě s peticí Pusť je domů. Chtějí upozornit na zdlouhavou adopci odebraných zvířat a podporují změnu zákonů, která má odebrání zanedbaných domácích zvířat urychlit. „Lidé často netuší, jak končí zvířata z různých množíren. Pes, který může mít díky adopci lepší život, by neměl trávit roky a někdy i zemřít v právním vakuu,“ uvedla pro Seznam Zprávy Michaela Zemánková z útulku Dogpoint, který za iniciativou stojí.
Než je zásah v množírnách či problematických chovech pravomocně uzavřen úředníky či policií, zvíře většinou formálně zůstává původnímu majiteli. Ti však za péči o zvířata v útulku zaplatí jen výjimečně nebo pošlou pouze symbolickou částku.
Psi nebo kočky tak přechodně žijí v útulcích měsíce i roky, někdy až do smrti. Za odebraná zvířata platí náklady stát prostřednictvím útulku. „Chceme, aby musel původní majitel při odebrání zaplatit peněžní zálohu. A pokud ji nezaplatí, bude možné i právně rychleji zvíře zabrat, aby se mohlo dostat k novému majiteli,“ popsala Zemánková.
Podle ní jsou útulky často v začarovaném kruhu. „Náklady u většího počtu zabavených zvířat často vyrostou do milionů korun a od původního majitele už je nikdo nevymůže,“ dodala. Účty tak platí obce s rozšířenou působností, při vyšší finanční zátěži ministerstvo zemědělství.
Zástupci tohoto resortu namítají, že současné zákony už teď dovolují umístit zvíře do náhradní péče i bez pravomocného rozhodnutí soudu či úřadu. „Pokud osoba, jejíž zvíře bylo umístěno do náhradní péče podle zákona na ochranu zvířat, neuhradí náklady spojené s touto péčí do tří měsíců ode dne oznámení rozhodnutí o nákladech a zvíře je vlastnictvím této osoby, může obecní úřad obce s rozšířenou působností rozhodnout, že se zvíře stává vlastnictvím státu,“ reagoval mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.
Podle zástupců útulků je ale realita často jiná. V případě necelé třicítky pitbulů z brněnského Komína policisté s veterináři už od února majitele prověřovali a zjistili, že porušuje soudní zákaz chovu. Jak už Seznam Zprávy popsaly, majitel tam v zanedbané zahrádkářské kolonii roky choval vyšší desítky pitbulů. Úředníci už rozhodli o zabrání necelé třicítky psů, přesto stále pravomocné rozhodnutí nepadlo.
„Chovatel využil svého práva a podal proti rozhodnutí o zabrání zvířat odvolání,“ uvedl tajemník radnice městské části Brno-Komín Jiří Sodomka. Případ tak řeší úředníci brněnského magistrátu.
Podle Michaely Zemánkové z Dogpointu je situace nejvíc alarmující právě u týraných zvířat. „V trestním řízení dotýkajícím se týraných zvířat úplně chybí analogie toho správního. Policisté nemají garanta, který by platil náhradní péči jako u toho správního řízení. Musí se čekat, jak dopadne soud, což někdy trvá roky,“ doplnila.
Novela zákona ve Sněmovně
Také ministerstvo zemědělství uvítá změny, které pomoc týraným zvířatům zefektivní. Ve Sněmovně je v prvním čtení poslanecká novela zákona na ochranu zvířat. Ta by zavedla předběžný zákaz chovu, který mohou úředníci uložit ještě před pravomocným rozhodnutím soudu. Zvyšuje také pokuty za přestupky až na 20 tisíc korun. „Dosavadní sazby neplní odrazující funkci,“ shodují se autoři iniciativy útulků.
Návrh také počítá se zrychlením rozhodování obcí s rozšířenou působností o náhradní péči i s možností, že zvíře automaticky přejde do majetku státu, když majitel neplatí zálohy na náhradní péči. Pokud novela projde v současném znění, policisté by při důvodném podezření na týrání zvířat mohli vstupovat do obydlí majitelů.
Nové karanténní centrum
Také kvůli zdlouhavým adopcím bývají útulky přeplněné. Útulek Dogpoint z Kostelce nad Černými lesy ve středních Čechách chce v regionu v budoucnu vybudovat karanténní centrum pro psy, které by problémy s kapacitou částečně řešilo.
„Úřady často najdou množírnu, kde je třeba 160 psů. Vzniká problém, kam s nimi. Karanténní centrum, které plánujeme vybudovat, může sloužit jako součást potřebné infrastruktury pro celou republiku,“ uvedla Zemánková.
Takové místo podle ní může nárazově poskytnout péči většímu množství odebraných zvířat. „Pokud by se proces adopce dokázal legislativně zkrátit, zvířata by mohla rovnou z karanténního centra mířit k novým majitelům,“ dodala Zemánková. Pro plánované centrum už mají k dispozici potřebný pozemek. Projekt podle ní vyjde na desítky milionů korun. Spolek teď řeší, z jakých zdrojů jej zaplatí.
