Článek
Spojené státy provedly v noci na pátek další vlnu vzdušných úderů na Írán. Při útoku v oblasti města Ahváz zahynuli čtyři lidé a pět dalších bylo zraněno. Podle agentury AFP to uvedl guvernér jihozápadní provincie Chúzestán, kde se město nachází. USA tvrdí, že cílem pravidelných úderů je zničit vojenské kapacity Íránu, které mohou ohrožovat plavbu v Hormuzském průlivu. Teherán v reakci zaútočil na americké základny v Jordánsku a Bahrajnu.
Oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM) uvedlo, že vlna úderů začala zhruba v 00:45 SELČ. „Je to 13. noc úderů za sebou,“ uvedla americká armáda. Po zhruba dvou hodinách oznámila, že vlna úderů skončila. Údery zasáhly podle velitelství „íránská vojenská velitelská střediska, komunikační sítě, objekty pro kontrolu pobřeží a námořní kapacity“.
Podle agentury Reuters íránská média v noci na pátek informovala o několika explozích na jihu a západě země. Výbuchy byly hlášeny také z ostrova Kešm v Hormuzském průlivu. Podle médií nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana.
Íránská armáda oznámila, že v noci v reakci na americké údery zaútočila na vojenské základny Al-Azrak v Jordánsku a Šajch Ísá v Bahrajnu.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí v pátek podle agentury AFP uvedl, že Teherán považuje za spoluodpovědné všechny státy, které se podílejí na amerických útocích či jim napomáhají.
Zmrazené íránské prostředky jako úhrada škod
Americký prezident Donald Trump zároveň chce, aby íránské prostředky zmrazené ve Spojených státech pokryly škody, které způsobí Írán na obchodních lodích svými útoky. Napsal to v noci na pátek na své síti Truth Social. Média odhadují, že Spojené státy přímo zmrazily zhruba dvě miliardy dolarů (42,5 miliardy korun) íránských prostředků.
„Od tohoto okamžiku budou veškeré škody způsobené lodím, nákladu nebo čemukoli s tím souvisejícímu hrazeny z íránských peněz, které drží Spojené státy a mají nad nimi kontrolu,“ uvedl Trump. Podle něj se jedná o spravedlivé řešení. Není ale jasné, zda americké úřady již začaly pracovat na provedení tohoto Trumpova záměru.
Trumpův návrh odmítl íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. „Zabavit majetek jiného národa k uhrazení nesouvisejících budoucích požadavků je buřičský precedens,“ uvedl ministr na síti X. Podle něj by takový krok vyvolal chaos. „Až vlády učiní z konfiskace normální stav, tak žádný majetek nebude v bezpečí,“ dodal Arakčí.
Kvůli novému napětí mezi Íránem a Spojenými státy se námořní provoz v Hormuzském průlivu dostal ve čtvrtek na nejnižší úroveň od 7. května, uvedla agentura Reuters s odkazem na údaje společnosti Kpler, která pohyby nákladních lodí v oblasti sleduje. Přes Hormuzský průliv ve čtvrtek odplul z Perského zálivu jeden tanker s iráckou ropou směřující do Číny. Opačným směrem neplula žádná nákladní loď, uvedla společnost Kpler ohledně čtvrtka. Americká armáda přitom v pátek ráno tvrdila, že obchodní lodě průlivem volně proplouvají.
Uvolňování prostředků zmrazených kvůli mezinárodním sankcím bylo jedním z témat předchozích jednání mezi Spojenými státy a Íránem. Podle deníku The Wall Street Journal má Írán zmrazené v zahraničí desítky miliard dolarů prostředků. Jen dvě miliardy dolarů jsou přímo ve Spojených státech. Další země prostředky zadržují z obavy, že by porušení amerických sankcí mohlo vést k odvetným krokům ze strany USA.
Konflikt mezi Washingtonem a Teheránem, který začal americko-izraelskými údery na Írán koncem února, v minulých měsících utlumilo příměří a následně i podepsané memorandum o porozumění. Sporným bodem nicméně zůstávala otázka správy Hormuzského průlivu, který je klíčovou námořní trasou pro přepravu ropy a plynu. Tento měsíc se občasné vojenské střety opět proměnily v každodenní útoky, kdy USA provádějí údery především na jihu Íránu a Teherán v odvetě útočí na arabské spojence Spojených států v regionu.
