Politické drama v Polsku. Kaczyńského strana se rozpadá, posilují radikálové

Cedule s popraskaným polepem loga Práva a spravedlnosti (PiS) jako by odrážela stav nejsilnější polské opoziční strany. Nad vchodem do centrály, kde sídlí předseda Jarosław Kaczyński, byla svědkem mnoha klíčových okamžiků polské politiky.

Právě odsud z varšavské Nowogrodzké ulice Kaczyński mezi lety 2015 až 2023 rozšiřoval svou politickou moc nad Polskem. Do stranického sídla tehdy mířili na audience premiéři, ministři, soudci či šéfové státních podniků i provládních médií.

Doba, kdy byl Kaczyński se svou národně-konzervativní partají na vrcholu, je ale pryč.

Strana PiS se letos propadla do nejhlubší vnitřní krize za mnoho let. Průzkumy dlouhodobě ukazují odliv voličů ke krajní pravici a stranou zmítají spory, které se jejímu předsedovi nedaří uhasit.

Krize, která v PiS doutnala celé měsíce, tento týden vyústila v rozkol. PiS kvůli němu ztratí zhruba čtyřicet ze svých 186 poslanců, kteří odcházejí s bývalým premiérem Mateuszem Morawieckým.

Do centrály PiS ve čtvrtek odpoledne dorazil bývalý premiér Mateusz Morawiecki, aby s Kaczyńským jednal o budoucnosti své frakce. Záběry z Nowogrodzké ulice po celé odpoledne živě vysílaly všechny velké polské televize. Diváci sledovali i okamžik, kdy Morawiecki po zhruba třech hodinách jednání beze slova nastoupil do limuzíny a odjel.

Na první pohled se spor točí kolem vnitrostranické platformy Rozvoj Plus (Rozwój Plus), kterou Morawiecki letos založil. Ve skutečnosti jde ale o střet dvou představ o budoucnosti PiS i mocenský boj o nástupnictví po sedmasedmdesátiletém Kaczyńském.

Na jedné straně stojí Morawiecki a jeho spojenci, kteří chtějí oslovit širší středopravicové publikum a vrátit straně část umírněnějších voličů.

Proti nim se vymezilo radikálnější křídlo kolem exministra školství Przemysława Czarnka a politiků spojených s ultrakonzervativní stranou Solidární Polsko, kterou PiS „spolkl“.

Táboru se v zákulisí PiS přezdívá „máslaři“ podle aféry, kdy jeden z jejích politiků kritizoval, že polské aerolinky LOT za vlády Donalda Tuska servírují cestujícím německá máslíčka.

Obě stranické frakce se pouštěly do veřejných přestřelek na síti X. Výměny byly tak ostré, že se je několikrát snažil zastavit i Kaczyński.

Významným mezníkem se stal letošní březen, kdy Kaczyński oznámil, že kandidátem PiS na premiéra pro volby v roce 2027 bude právě bývalý ministr školství Przemysław Czarnek.

V Morawieckého táboře to vnímali jako vítězství radikálnějšího křídla, které prosazovalo ostřejší kurz vůči Evropské unii, migraci a zejména Ukrajině.

Jenže očekávaný efekt v průzkumech nepřišel. PiS dál ztrácí voliče ve prospěch krajní pravice a Czarnek se navíc „utrhl ze řetězu“. Když nedávno vyzval k zastavení evropské vojenské pomoci Ukrajině, Kaczyński jeho výroky veřejně korigoval a zdůraznil, že vojenská podpora Kyjeva zůstává v zájmu Polska.

Morawiecki mezitím vsadil na jinou strategii. V dubnu založil platformu Rozvoj Plus. Cílem má být programová debata, pluralita ve straně a rozšiřování středopravicového tábora.

Vedení PiS ale v projektu vidí paralelní stranickou strukturu. Kaczyński proto vyhlásil zákaz členství politiků PiS v paralelních organizacích s politickými ambicemi a dal jim týden na to, aby ze spolku vystoupili nebo podepsali prohlášení loajality k PiS.

Morawiecki i jeho spojenci to odmítli jako ponižující požadavek.

Tím se příběh vrací do čtvrtečního odpoledne, jen pár hodin před konec ultimáta: do sídla PiS v Nowogrodzké ulici na tříhodinové čtvrteční jednání. Ani to totiž průlom nepřineslo.

Podle mluvčího PiS Rafała Bochenka Kaczyński ustoupil ze svého původního požadavku na zrušení Rozvoje Plus a nabídl kompromis. Spolek měl pouze zmrazit činnost do parlamentních voleb na podzim 2027 a své aktivity přesunout pod hlavičku PiS.

„Předseda Jarosław Kaczyński předložil řadu dalekosáhlých kompromisních návrhů. Přesto nebyly přijaty,“ uvedl po jednání Bochenek. Podle něj Morawiecki usiloval o zvláštní podmínky fungování uvnitř strany.

Podobně vystoupil i bývalý ministr obrany a šéf poslaneckého klubu Mariusz Błaszczak, který konflikt označil za důsledek osobních ambicí.

„Ambice jsou potřebné. Když se ale promění v posedlost, doplatí na to všichni,“ napsal na síti X. Morawieckého spolupracovníky zároveň vyzval, aby se vrátili do PiS a důvěřovali Kaczyńskému.

Morawieckého tábor ale trval na tom, že ustoupit nemůže. Blízký spolupracovník expremiéra Piotr Müller uvedl, že vedení PiS předložili 21 návrhů na uklidnění situace, ale všechny byly odmítnuty.

„Chceme dohodu, ne ponížení. Chceme silné Právo a spravedlnost, nikoli stále menší a uzavřenější stranu,“ napsal Müller. Zároveň zopakoval, že jeho skupina nepodepíše požadovanou deklaraci loajality.

O několik hodin později už bylo jasné, že kompromis nenastane.

Kaczyński v pátek po poledni oznámil, že zhruba tři desítky poslanců PiS odmítly podepsat deklaraci loajality, a tím pádem ve straně končí. Politický výbor PiS jejich odchod formálně vezme na vědomí na úterním zasedání.

Podle Morawiecké zůstalo v Rozvoji plus 40 poslanců, jeden senátor a tři europoslanci.

„Všichni věděli, co mají podepsat, a všichni věděli, jaké budou důsledky, pokud to nepodepíší. Přijali takové rozhodnutí, jaké přijali,“ řekl Kaczyński.

Předseda PiS obvinil Morawieckého tábor, že připravoval rozdělení strany už několik týdnů a spolek Rozvoj Plus byl podle něj součástí tohoto plánu. „Nemohli jsme se na něj dívat jinak než jako na součást plánu rozdělit naši stranu,“ prohlásil.

Morawiecki ještě v pátek ráno vyjadřoval naději, že se rozkol podaří odvrátit. „Doufám, že nás nevyšoupnou. Vždycky je možné zastavit se těsně před propastí. Jsou ale někteří, kteří tu srážku se zdí ještě urychlují,“ řekl novinářům.

O několik hodin později už Kaczyński oznámil odchod jeho skupiny ze strany. Největší opoziční strana v Polsku se tak poprvé od roku 2011 rozštěpila.