Zašel příliš daleko. Kaczyński kvůli Ukrajině brzdí vlastního koně

Když jeho jméno oznámil stranický lídr Jarosław Kaczyński jako kandidáta na premiéra, byl to signál, že v polské opoziční straně Právo a spravedlnost (PiS) převládlo radikálně pravicové křídlo.

Exministr školství Przemysław Czarnek, který má být volebním lídrem pro kampaň před volbami na podzim 2027, je totiž symbolem konzervativních „kulturních válek“.

Jako ministr na sebe upozornil tažením proti domnělé „LGBT ideologii“, snahou posílit kontrolu státu nad školami i výroky, které mu vysloužily obvinění z homofobie a mizogynie.

Úvaha Kaczyńského z jara 2026 tedy byla zřejmá: Sílící krajní pravici bude PiS vzdorovat podobnou nabídkou.

Czarnek se okamžitě začal ve své rétorice přibližovat radikálnější konkurenci. Hned na úvod dlouhé předvolební kampaně například označil obnovitelné zdroje energie za „eko šméčko“ a za nespolehlivý prvek „zelené ideologie“ Evropské unie.

Záhy se však ukázalo, že sám využívá fotovoltaiku na svém domě. Czarnek pak slíbil solární panely demontovat.

Czarnek po nominaci vsadil na tři hlavní pilíře: ostrou kritiku vlády Donalda Tuska, důraz na konzervativní hodnoty a kulturní témata a sliby podpory rodin, zemědělců a přísnější migrační politiky.

„Czarnekův efekt“ se ale v průzkumech nedostavil. Strana PiS se v nich dál pohybuje výrazně pod 30 procenty.

Poslední průzkum agentury Ibris přisuzuje partaji 23 procent. To je o několik procentních bodů méně, než mají v součtu dvě hlavní krajně pravicové strany: Konfederace s téměř 16 procenty a Konfederace koruny polské, kterou vede extremista Grzegorz Braun. Jeho stranu by volilo kolem deseti procent lidí.

Dosavadní průzkumy zatím nenaznačují, že by strategie oslovit krajně pravicové voliče radikálnější rétorikou PiS přinesla straně očekávaný efekt.

A to navzdory tomu, že politici PiS, včetně Czarneka, v posledních týdnech výrazně přitvrdili vůči Ukrajině. V emotivním historickém sporu, který spustilo pojmenování ukrajinské elitní jednotky po Hrdinech UPA, strana vyzvala k zastavení jednání o vstupu Ukrajiny do EU.

Przemysław Czarnek dokonce v pondělí v televizním rozhovoru volal po zastavení evropské vojenské pomoci Ukrajině.

„Musíme Evropskou unii přimět, aby teď přestala jakýmkoli způsobem financovat vyzbrojování Ukrajiny i její poválečnou obnovu. A to do té doby, než se Ukrajina vydá cestou prolidských hodnot,“ prohlásil.

O slovech polského politika pak informovala ruská státní média jako o výzvě k „radikální změně kurzu“.

A tady Czarnek narazil. Například ministr obrany a šéf koaličních lidovců Władysław Kosiniak-Kamysz vyzval politika k „rezignaci na funkci kandidáta na premiéra“.

„Pan Czarnek se sám kompromitoval a kompromituje svůj politický tábor, vede Polsko na scestí. To bylo prohlášení, které je v rozporu se strategií NATO a v rozporu s americkou strategií,“ řekl.

Premiér Donald Tusk zase o Czarnekovi napsal, že „Rusko si nemohlo přát lepšího kandidáta na premiéra, než je on“.

Zároveň oznámil, že Czarnekovými výroky se bude zabývat vedení strany.ul člověk, který ho do čela kampaně poslal. Jarosław Kaczyński se od jeho slov nečekaně distancoval.

„Strana PiS zastává a vždy zastávala pozici, že vojenská pomoc Ukrajině je bezpodmínečně potřebná. Je to klíčová otázka z hlediska polských státních zájmů a naší bezpečnosti,“ uvedl předseda PiS.

Zároveň oznámil, že Czarnkovými výroky se bude zabývat vedení strany.

V PiS tím podle polských médií rozpoutal zmatek. Ještě několik hodin předtím řada politiků Czarnekovu tvrdou linii hájila. Po zásahu stranického šéfa ale začali měnit tón nebo raději mlčet. Podle zákulisních informací serveru Wirtualna Polska si prý Kaczyński uvědomil, že výroky vlastního kandidáta mohou straně spíše uškodit.

Od Czarnekova výroku se distancoval i mluvčí prezidenta Karola Nawrockého. „Prezident nikdy neřekl, aby se zastavila pomoc Ukrajině. Ukrajině se musí pomáhat ve válce s Ruskou federací. To je stanovisko prezidenta,“ řekl serveru Super Express mluvčí.

Ani po veřejném napomenutí od Kaczyńského ale Czarnek tón nezměnil. Podle něj se nezměnila strana PiS, ale sama Ukrajina. Na dotaz, proč PiS dříve podporovala vstup Ukrajiny do EU a teď chce přístupová jednání blokovat, reagoval útokem na novináře. „Nebuďte drzý,“ odvětil.

„Nevím, v čem je problém. V tom, co napsal předseda Kaczyński, a v tom, co hlásím už roky, včetně posledních dní, není žádný rozpor,“ dodal Czarnek.

Symbolické bylo nakonec i to, kdo Kaczyńského „pokárání“ Czarneka ocenil.

Ukrajinský velvyslanec v Polsku Vasyl Bodnar šéfovi PiS veřejně poděkoval za podporu Ukrajiny. Kaczyński ale záhy přidal další prohlášení, v němž zdůraznil, že jeho kritika banderismu ani odpor vůči vstupu Ukrajiny do Evropské unie se nemění.

Dal tak najevo, že koriguje Czarnekovy výroky, nikoli vlastní kritickou linii vůči Ukrajině.

Ostré výroky na adresu Kyjeva zaznívají v Polsku v době, kdy se spor o Volyň přelévá i do atmosféry ve společnosti.

Polská média v posledních týdnech informují o přibývajících útocích na Ukrajince. Předseda polské Sněmovny Włodzimierz Czarzasty z koaliční Levice ve středu v parlamentu vyjmenoval sérii případů z Varšavy, Vratislavi, Radomi, Sosnovce nebo Lodže.

Ze spoluodpovědnosti za eskalaci nenávisti obvinil část polské pravice. „Nejdřív přijde zlé slovo, potom bití, potom nůž a smrt,“ varoval a zkritizoval politiky krajní pravice, PiS i prezidenta Karola Nawrockého.

Debatu v posledních dnech rozvířil také incident v autobuse v Bílsko-Bělé. Čtyřiapadesátiletý muž tam podle policie veřejně urážel tři ukrajinské dívky kvůli jejich národnosti a jednu z nich napadl.

Na sociálních sítích se následně začalo šířit tvrzení, že útok samy vyprovokovaly.

Městský dopravní podnik ale po zveřejnění záběrů z bezpečnostních kamer uvedl, že video takovou verzi nepotvrzuje. Dívky po upozornění okamžitě sundaly nohy ze sedadla a žádné agresivní ani provokativní chování z jejich strany záznam nezachytil.

Muž podle dopravního podniku začal vulgárně nadávat až po delší chvíli bez zjevného podnětu. Policie muže zadržela a stíhá ho.

Ukrajinský velvyslanec Vasyl Bodnar po incidentu poděkoval Polákům, kteří se ukrajinských dívek zastali, i polským úřadům za rychlý zásah. Zdůraznil, že většina společnosti na projevy nenávisti nereaguje lhostejně.

Další útok hlásila polská média z centra Lodži. Neznámý útočník tam zbil kolemjdoucího, kterého považoval za Ukrajince. Napadený muž byl ve skutečnosti Polák a se zraněními hlavy skončil v nemocnici. Policie po pachateli pátrá.