Článek
Jen den zbývá do výročí takzvané krvavé neděle, vrcholu volyňských masakrů. Právě 11. července 1943 oddíly Ukrajinské povstalecké armády (UPA) během koordinovaných útoků přepadly na západě dnešní Ukrajiny desítky polských obcí.
Zatímco se v Polsku chystají pietní akce i demonstrace, spor o jednu z nejbolestivějších kapitol společných dějin se mezitím přenesl i do evropské politiky. Nově o něm hlasoval Evropský parlament.
Napětí přitom nepolevilo ani po osobním setkání polského prezidenta Karola Nawrockého s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským na okraj summitu NATO v Ankaře.
Oba prezidenti se shodli, že hlavní bezpečnostní hrozbou zůstává Rusko a že budou pokračovat v dialogu. Rozdíly ve vnímání minulosti ale přetrvávají.
„O otázce UPA a symbolů UPA se za mě nedá vyjednávat,“ prohlásil po jednání Nawrocki. Přiznal zároveň, že historické spory se vyřešit nepodařilo. „Ani jsme nepřijížděli s očekáváním, že všechny otázky vyřešíme,“ upozornil.
Zelenskyj naopak zdůraznil potřebu zachovat vzájemné vztahy. „Měli bychom být konstruktivní a citliví, abychom nezničili důležité přátelské a sousedské vztahy mezi Ukrajinou a Polskem,“ řekl v týdnu ukrajinský prezident. Připomněl také, že obě země mají společného nepřítele v Rusku.
Proč se hádají Polsko a Ukrajina
Aktuální krizi ve vztazích odstartoval nedávný dekret prezidenta Volodymyra Zelenského, který jedné z jednotek ukrajinských speciálních sil na její žádost udělil čestný název „Hrdinové UPA“.
Na Ukrajině je UPA, tedy Ukrajinská povstalecká armáda, často vnímána jako symbol boje za nezávislost. V Polsku je ale spojována především s volyňskými masakry z let 1943 až 1944, při nichž příslušníci UPA zavraždili desítky tisíc polských civilistů.
Ve stejnou dobu se téma Volyně dostalo i na půdu Evropského parlamentu. Ten ve středu schválil rezoluci hodnotící pokrok Ukrajiny na cestě do Evropské unie.
Dokument je vůči Kyjevu celkově vstřícný a podporuje pokračování přístupových jednání. Europoslanci do něj ale zároveň vložili pasáž, která kritizuje nedávné rozhodnutí Volodymyra Zelenského pojmenovat elitní jednotku ukrajinských ozbrojených sil po „Hrdinech UPA“.
Europoslanci označili tento krok za „zbytečnou a nevyprovokovanou eskalaci“.
Parlament tím vyjádřil i politování nad tím, že ukrajinské vedení podle něj podcenilo citlivost otázky Volyně pro polskou společnost a „poškodilo tím snahy o skutečné smíření mezi oběma zeměmi“.
Důležitější než samotná kritika je přitom to, odkud přišla.
Pozměňovací návrh nepředložili europoslanci polské opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS), kteří už delší dobu prosazují tvrdší postup vůči Ukrajině, ale ani polská krajní pravice.
Autorem byla Evropská lidová strana (EPP), nejsilnější frakce Evropského parlamentu, do níž patří také Občanská koalice premiéra Donalda Tuska i Polská lidová strana (PSL).
Ještě ostřejší návrh konzervativní frakce ECR, v níž zasedají europoslanci PiS, naopak podporu nezískal. Konzervativci chtěli, aby Evropský parlament vyzval k pozastavení otevírání dalších kapitol přístupových jednání, dokud Ukrajina neuzná zločiny UPA vůči Polákům a Židům, neodsoudí její ideologii a neumožní exhumace všech obětí.
Že se podobný spor dostal až na evropskou úroveň, není v historii EU poprvé. Například při vstupu Chorvatska se opakovaně vedly debaty o tom, jak se země vyrovnává s odkazem ustašovského režimu a s politikou historické paměti.
Napětí mezi Varšavou a Kyjevem
Od konce května, kdy Zelenskyj rozhodl o pojmenování vojenské jednotky po „Hrdinech UPA“, se spor o historii postupně rozšiřuje.
Polský prezident Karol Nawrocki odebral Zelenskému Řád bílého orla, nejvyšší polské státní vyznamenání. Ukrajinský prezident jej obratem poslal zpět do Varšavy.
Následovala ostrá vyjádření politiků na obou stranách, včetně nedávných výroků bývalého šéfa ukrajinské vojenské rozvědky Kyryla Budanova, který teď vede Zelenského prezidentskou kancelář. „Polsko připravuje celou sérii nezralých eskalačních kroků ve vztazích s Ukrajinou,“ prohlásil Budanov v úterním rozhovoru pro server RBC-Ukrajina.
„Posledním subjektem, který se nám pokusil dávat ultimáta, byla Ruská federace, která je, bez urážky Polska, přece jen o něco silnější,“ dodal Budanov s tím, že Kyjev nepřijme žádná ultimáta.
Na výroky reagoval polský ministr zahraničí Radosław Sikorski. Vyzval, aby Kyjev „tlumil emoce“, protože právě Ukrajina potřebuje podporu Západu.
Kreml o neonacismu
Před další eskalací teď varuje bývalý polský prezident Aleksander Kwaśniewski. Podle něj oba prezidenti čelí domácím politickým tlakům.
„Zelenskyj myslí na příští volby a snaží se mobilizovat válečné veterány nacionalistickými a vlasteneckými hesly. Polská pravice zase mobilizuje vlastní voliče. Krátkodobě to může přinést politické body, dlouhodobě to ale slouží Rusku,“ řekl v rozhovoru pro deník Rzeczpospolita.
Má za to, že právě Moskva může z pokračujícího historického sporu těžit nejvíce. Rozdělení Polska a Ukrajiny by totiž oslabilo dva státy, které od začátku ruské invaze patří k nejbližším partnerům.
Ostatně spor už Moskva komentuje. Mluvčí ministerstva zahraničních věcí Marija Zacharovová v propagandistickém médiu Sputnik uvedla, že „Moskva Polsko před vším od začátku varovala“.
Polskou pomocí Ukrajině chtěla Varšava podle Zacharovové naplnit své mocenské ambice, to se ale nepovedlo. Mluvčí ruské diplomacie spor využila k osočení Polska, že „podporovalo neonacistický režim na Ukrajině“.
V sobotu si Polsko připomene 83. výročí krvavé neděle. Vedle státních pietních akcí se očekávají také demonstrace krajní pravice a další emotivní debata.
Na jednom z varšavských pietních míst se ale objeví i jiný obraz.
Skupina Ukrajinců žijících v Polsku chce společně s Poláky položit věnec v barvách obou zemí k pomníku obětí Volyně. Organizátoři zdůrazňují, že nejde o politickou akci, ale o připomínku civilních obětí.
„UPA není naším hrdinou. Bez uctění zavražděných nedojde ke skutečnému polsko-ukrajinskému smíření,“ vzkazují organizátoři. Zároveň upozorňují, že mezi oběťmi UPA byli též Ukrajinci.
Nacionalistická organizace má na svědomí také životy několika stovek volyňských Čechů.
