Článek
Co byla výjezdní doložka? V jistém smyslu esence komunismu. Pro mladší ročníky: o občanově cestě do buržoazní ciziny za předchozího režimu rozhodovali policisté, někdy StB, vždy škola nebo zaměstnavatel. Kritéria? Kladný, či alespoň odevzdaný postoj k reálně socialistickému zřízení. Komplikaci představovali příbuzní v kapitalistickém zahraničí. Co kdyby se československý poddaný rozhodl za dráty zůstat?
Stačil nepřejícný pedagog, otcův škraloup… a bylo po výletě. Ne nadarmo patřila svoboda vyrazit do světa ke klíčovým požadavkům demonstrací z roku 1989.
Píše se rok 2026. Rusové se bojí návratu sovětské obdoby výjezdní doložky, která je přestala otravovat v roce 1991. Zkraje července zveřejnil opoziční kanál „Možem objasnit“ s odvoláním na vlastní zdroj zprávu, podle které Moskva hodlá dozorovat návštěvy svých obyvatel v zemích NATO.
Putinovi krajané by směli alianční nepřátele navštěvovat výhradně ve skupinách, které by po sovětském zvyku provázel přiznaný agent. V podobném formátu vyjížděli i z rudého Československa okamžitě vyprodané turistické zájezdy, respektive sportovci a umělci.
Zde je vhodné dodat, že k 32 členům aliance patří rovněž Turecko s Černou Horou, tedy destinace, které Rusové milují a hojně navštěvují.
„Nesmysl,“ reagovala na šířící se zvěst mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Podvratné řeči nepřátel Kremlu, dodala. Samotný fakt, že o doložce promluvila, ovšem svědčí o vyvolaném zděšení. Snad jde o nedorozumění, možná vypuštěný balonek testující reakci ruské společnosti. Nicméně již teď vybrané profese musejí žádat o povolení opustit zemi. Typicky ty s přístupem k tajným informacím, které jsou Kremlem definovány široce a vágně. Bez souhlasu nesmějí pryč ani aktivní vojáci, stejně jako muži, kteří obdrželi armádní obsílku.
Problém je v tom, že informovanější část Rusů prostě Kremlu nevěří. I proto se hrůza z doložky šířila tak rychle. Není divu.
Když Putin před více než čtyřmi roky zahajoval tzv. speciální vojenskou operaci proti Ukrajině, počítal s vítězstvím v řádu několika dní. Nyní se veřejnost dozvěděla, že je ve válce. A rovnou s celým Západem.
Kyjevské drony dennodenně nahlodávají společenskou smlouvu, kterou kremelský lídr s lidem uzavřel - nabídl ekonomickou stabilitu a bezpečnost výměnou za politickou poslušnost. Bezpilotní kamikadze ničí ropnou infrastrukturu ve všech koutech říše, nervóznímu Rusku chybí benzin, čerpací stanice jsou dějištěm hádek, ba rvaček. Vzpomínky na sovětskou agónii z počátku 90. let jsou zpátky. A co je nejdůležitější: útoků se bojí už i města daleko od ukrajinské fronty.
Ukrajinci navíc cíleně (a chytře) udeřili na logistiku obřího internetového tržiště Wildberries. Důvod? Slouží i jako distribuční uzel vojenského materiálu. Především pro mladší Rusy z bohatých měst je přitom svoboda utrácet jednou z mála, které jim zůstaly.
Má to logiku: uteklo zhruba čtvrt století od doby, kdy sovětský člověk uvěřil, že objednávkové katalogy (typu Neckermann) jsou skutečné. Zní to jako anekdota, ale předtím se mnohý budovatel komunismu domníval, že vznikly coby diverzní nástroj západních služeb k podvracení jejich morálky.
Představa, že si v tlustém časopise vyberete libovolné zboží a pošta vám jej opravdu doručí, byla mimo dobové ruské chápání. Konzum proto je - či donedávna byl - v Putinově panství povolenou rozkoší.
Více k útoku na Wildberries
Ve vzduchu visí i mobilizace. Právě kvůli ní se hranice zavírají, ševelí sociální sítě. Jde o další krajně nepopulární krok, který Vladimir Putin podle insiderů oddaluje, seč může. Dobře si totiž pamatuje, jak zbytečná smrt ruských mládenců v afghánské válce (1979 až 1989) přispěla k rozpadu rudého molocha.
Odvody se prý chystají po zářijových parlamentních volbách, jakkoli ty nic na povaze režimu nezmění. Nástup čerstvé krve do ukrajinské řeže personálně oslabí ekonomiku, která se - znovu po sovětském vzoru - stále více centralizuje poté, co se zaměřila na vojenskou výrobu. V módě jsou opět hospodářské plány - vždyť je přece válka, do které tržní chaos nepatří!
Na jiné zvyky z bolševické epochy si Rusové už zvykli. Cenzura řádí, média jsou nesvobodná, přiškrcená k udušení. Kritici Putinova ukrajinského dobrodružství rutinně fasují drakonické tresty, reálná opozice se ukryla v podzemí či exilu. Sovětská nostalgie nabývá perverzních forem v oficiální kultuře, na školách, ve veřejném prostoru. Oslavy starého vítězství ve druhé světové válce sotva zastírají fakt, že Rusko od té doby důvod k hrdosti nenašlo.
Starého psa novým kouskům nenaučíš. Vladimir Putin dělá jen to, co ho naučili v kágébáckých školách. Je sovětským člověkem v pravém slova smyslu. Spoléhá na tajné služby. Vyznává moc, řád a sílu, demokracii považuje za nebezpečný zmatek. Rusko se noří do sovětského stínu.
