Falešný Babiš v článcích, co nikdy nevyšly. Podvod na statisíce Čechů bobtná

Andrej Babiš prohlásil: „Od dnešního dne už žádný Čech nebude trpět nedostatkem peněz. Každý občan může vydělávat minimálně 25 000 Kč denně. Nastal čas skutečně velkých změn.“ „Vláda oficiálně potvrzuje své partnerství s platformou QuantumAI. Každý občan České republiky získá garantovaný příjem ve výši 35 000 CZK denně.“

Tyto články na webu vypadají jako texty Seznam Zpráv, serverů Novinky.cz či Prima CNN. Stránky mají loga těchto médií, jejich design a dokonce deklarují autory, mezi nimiž jsou třeba i skuteční reportéři Seznam Zpráv. Háček ale je, že weby jsou falešné a jde o součást rozsáhlých podvodných kampaní, které v posledních měsících bombardují Čechy.

Experti Centra pro výzkum online rizik nyní odkryli dosud netušený rozsah podvodných operací - jen v systémech korporace Meta, která zahrnuje Facebook či Instagram, od ledna identifikovali na 45 tisíc reklam od inzerentů, kteří systematicky dělají podvodné kampaně. A tyto reklamy dosáhly na 141 milionů zhlédnutí. Každému uživateli internetu v Česku se tak zobrazily v průměru více než osmnáctkrát.

Seznam Zprávy zkoumaly systém, který chod rozsáhlých podvodů umožňuje. Pro nachytané to obvykle začne právě zhlédnutím reklamy na sociálních sítích - ta obsahuje videa nebo fotografie, které jsou vytvořené za pomoci umělé inteligence.

V jednom z videí například takzvaný deepfake premiéra Andrej Babiše (ANO) sledující přesvědčuje, že díky jeho nové investiční platformě všichni zbohatnou. V dalším je zase vyfabrikovaná fotografie, jak guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl po „šokujícím odhalení“ prchl z televizní debaty.

„Vidím dvě hlavní schémata. Jedno láká na šokující titulek (hádka dvou osobností, odvoz do nemocnice, zatčení policií), druhé vábí na skandální odhalení ohledně nedávno zesnulé osobnosti. První případ se týká například Guvernéra ČNB Aleše Michla, ale nejen jeho, podobné reklamy se objevují s Filipem Turkem nebo Karlem Janečkem,“ řekla analytička Centra pro výzkum online rizik Vendula Prokůpková.

Obrana osobností nebo firem, jejichž jména útočníci zneužívají, je přitom jen velmi obtížná. Falešné novinářské články, ke kterým vede cesta z reklam, jsou často umístěny na internetových doménách, na něž české právo nedosáhne a navíc se neustále střídají. Reportéři nalezli stovky samostatných domén, na nichž se obsah průběžně mění. Mnohé vznikají a další zanikají.

Domény jsou přitom registrované za pomocí služeb, které chrání identitu vlastníka. Seznam Zprávy některé z nich dostopovaly například do Reykjavíku na Islandu, který není v EU a má jedny z nejpřísnějších zákonů na ochranu soukromí na světě.

Právě tím, že se uživatel podívá, na jaké doméně zdánlivý novinový článek visí, ale může podvod rychle odhalit. Útočníci ovšem spoléhají na to, že to většina lidí nekontroluje a podlehne tomu, že stránka vypadá jako zpravodajský internetový portál, který běžně navštěvuje.

Podvodníci k šíření svých kampaní používají reklamní systémy sociálních sítí, které umožňují zaplatit za šíření obsahu takřka komukoliv. A útočníci nasazují techniky, jak se vyhnout odhalení, že inzeráty, které zadávají, jsou falešné a porušují tak podmínky provozovatele.

Například společnost Meta provozuje knihovnu reklam, která má za cíl transparentně zachycovat, kdo a co například na Facebooku inzeruje. Podvodníci ale umějí mechanismus obejít, a proto zatímco v knihovně se ukazují reklamy, které zachycují například labutě, uživatelům sociální sítě se ve skutečnosti zobrazují falešné fotografie. Třeba s policejním zákrokem proti celebritám nebo premiér, který „řekl pravdu“ o tom, jak si vydělat. Experti této technice říkají chameleoní reklama.

Například společnost Seznam se tak o zneužití jmen svých webů dozvídá až od uživatelů, na které vyskočí. „Máme edukované uživatele, kteří nám je velmi často nahlašují, protože poznají, že se jedná o podvod. Takové webové stránky naši kolegové vždy nahlásí správci se žádostí o blokaci,“ uvedla mluvčí Seznam.cz Aneta Kapuciánová.

Podvodné operace se ale i v případě, že by někdo chtěl napadeným firmám, úřadům či policii přeposlat přímo odkaz na konečnou podvodnou stránku, brání odhalení.

Jak analyzoval nezávislý bezpečnostní výzkumník Pavel Uhrin, součástí útoku bývá pokročilý kód, který zkoumá, zda návštěvníkovi s odkazem podvod skutečně zobrazit. Dokáže například podle pohybových senzorů telefonu poznat, zda stránku někdo otevírá na mobilu, nebo v umělém prostředí, které používají bezpečnostní výzkumníci.

Pokud kód pohánějící systém nazná, že návštěvník je podezřelý, zobrazí mu neškodnou stránku bez podvodu. Třeba i web skutečného zpravodajského média.

„Největší sílu této infrastruktury nepředstavuje samotná podvodná stránka. Tu lze během několika minut vyměnit. Skutečným produktem je cloakovací vrstva, která rozhoduje, kdo uvidí podvod, kdo dostane neškodnou stránku a kdo bude zcela odfiltrován. Nad stejnými vnitřnostmi pak mohou běžet různé kampaně s odlišným obsahem, značkami i veřejně známými osobnostmi,“ uvedl Uhrin.

Ve zdrojovém kódu některých stránek, na kterých jsou podvodné články umístěny, přitom Uhrin našel ruské komentáře. Kdo přesně za podvody stojí, je ale kvůli vysoké anonymizaci celého podvodného systému těžké říci. Oslovení experti pracují s tím, že jde o více skupin, které si mohou nástroje pronajímat od jednoho dodavatele.

Cílem je, aby nachytaní vyplnili formulář a předali na sebe skupině podvodníků kontakt. Pak se už „načatých“ cílů ujímá podvodné callcentrum, která má za úkol vymámit z lidí peníze.

Jediný, kdo může podvody účinně zkomplikovat, jsou velké internetové firmy, přes jejichž inzerci se šíří. Ty ale zároveň právě na inzerci vydělávají. K tomu, aby zavedly účinnější opatření, se je pokouší přimět Evropská komise.

V souladu s novým evropským Aktem o digitálních službách (DSA) bezpečnostní experti z Centra pro výzkum online rizik nahlásili konkrétní podvodné reklamy už v polovině června Českému telekomunikačnímu úřadu, který má dle nových paragrafů v Česku sítě na starosti. Konkrétně instituci zaslali detailní výpis inzerentů, kteří zneužívají jména guvernéra Michla, ale i dalších guvernérů centrálních bank po celé Evropě.

Úřad je následně informoval o „postoupení podnětu Evropské komisi jakožto důvodné podezření na systematické porušování nařízení DSA způsobem, který má závažný dopad na příjemce v České republice“.

Efekt to ale zatím příliš nemělo. Další tisíce reklam vznikají. A to i přesto, že už na začátku roku jednal s Metou i premiér Andrej Babiš. „Zástupci společnosti Meta nás ujišťovali, že proti tomu bojují, z mého pohledu ale určitě nedostatečně,“ napsal nyní Seznam Zprávám Babiš.

Česko přitom stále nepřijalo ani prováděcí zákon evropského aktu, který by národním úřadům dal silnější pravomoci - například zavedl v Česku takzvané důvěryhodné oznamovatele, tedy nezávislé organizace, které by mohly efektivněji dosáhnout smazání podvodného obsahu. Přijetí legislativy blokuje zejména šéf koaliční SPD Tomio Okamura, který akt označuje za cenzurní zásah EU.

„Tyto největší platformy řeší přímo Evropská komise, takže přijetí českého adaptačního zákona k DSA v tomto případě nepřinese žádný převratný nový nástroj, kterým by tato podvodná videa z internetu zmizela,“ podotkl ale Babiš.

Evropská komise ovšem už Česko za nepřijetí zákona žaluje a hrozí mu až miliardová pokuta.

Firma Meta tvrdí, že proti podvodům zasahuje: „Agresivně bojujeme proti podvodům a podvodným praktikám, protože lidé na našich platformách tento obsah nechtějí, legitimní inzerenti ho nechtějí a my ho také nechceme. Podvodníci jsou vytrvalí zločinci, jejichž snahy, často poháněné bezohlednými přeshraničními zločineckými sítěmi působícími v globálním měřítku, jsou stále sofistikovanější a komplexnější. Jak se podvodná činnost stává vytrvalejší a sofistikovanější, tak se zvyšuje i naše úsilí,“ uvedla už dříve.