Článek
Rybáře na jihomoravské Dyji trápí stejně jako loni metráky uhynulých ryb. V Novomlýnských nádržích se hromadí tisíce tun fosforu ze splašků, ornice nebo mycích prostředků a voda se tam v letních měsících stále častěji mění v zelený „špenát“, který je v krajních případech toxický. „Už dneska bylo na řešení skoro pozdě,“ říká David Fína, šéf Povodí Moravy, pod nějž tok spadá.
Část odborníků volá po razantním řešení, tedy vypuštění jedné či více ze tří kaskádovitých nádrží. „Diskuzi vítám. Jen je potřeba vést ji komplexně. Nestačí říct, že nádrž vypustíme a vysadíme lužní les,“ zdůrazňuje.
Postupná řešení vidí jinde. Podle něj je nutné především tlačit na zpřísňování limitů pro čističky odpadních vod, které přehrady silně znečišťují, řešit zarybnění a další opatření v nádržích i přítocích.
Rybáři s vodohospodáři v posledních týdnech řešili masivní úhyny ryb v Dyji. Jaká je aktuální situace v řece?
Situace na Novomlýnských nádržích a pod nimi je v tuto chvíli podstatně lepší. Je to tím, že velká část biomasy odumřela a voda se částečně pročistila. Biomasa, především sinice, se s vedry ale může postupně znovu objevovat. Jde to ve vlnách. Kritické období, kdy může docházet k úhynům ryb a kdy se vytváří takzvaný „špenát“ ze sinic, trvá zpravidla jen několik týdnů. Přesto je nutné hodnotit situaci z pohledu celoročního fungování celé soustavy nádrží.
Už loni v Dyji uhynuly desítky tun ryb. Máte už vyhodnocení, jak závažná byla letošní situace ve srovnání s minulými roky?
Je potřeba rozlišit dvě věci. Úhyny ryb nebyly tak rozsáhlé jako loni. Odhaduje se, že mohou dosáhnout přibližně deseti tun, přesné číslo ale zveřejní Moravský rybářský svaz. Situace však byla z některých hledisek horší než v loňském roce, kvůli kombinaci nízkých průtoků a vysokých teplot. Letošní období bylo z tohoto pohledu ještě rizikovější. A neplatí to jen pro Nové Mlýny. Podobné problémy se letos objevily i na dalších tocích a nádržích v celé republice.
Naznačoval jste, že podobné úhyny patrně budou přicházet častěji. Proč se opakují na Novomlýnských nádržích a v řece Dyji pod hrázemi?
Je to citlivá a sledovaná lokalita, ale zároveň obecný problém. Zatížení vodních toků a nádrží fosforem a dalšími živinami je v celé České republice enormní. Letošní duben a květen patřily k nejteplejším od roku 1961. Za poslední desetiletí vzrostla průměrná teplota přibližně o dva stupně a klimatické scénáře počítají s tím, že do roku 2050 může být vyšší až o čtyři stupně. To znamená větší výpar vody a vyšší spotřebu vody krajinou. Přestože množství srážek zůstává přibližně stejné, jsou srážky během roku rozložené jinak. Výsledkem je, že z povodí Dyje odtéká přibližně polovina vody oproti dlouhodobému průměru.
Část ekologů namítá, že už vznik nádrží byl kontroverzní a vyzývají k vypuštění jedné nebo dvou nádrží. Co vy na to, vítáte debatu?
Každá debata, která může přispět ke zlepšení situace, je vítaná. Otázka vypuštění dolní nebo střední Novomlýnské nádrže je ale velmi složitá. Nejde jen o samotný krok, ale o všechny důsledky a navazující opatření. Naším cílem není říkat, že je to špatně. Naší povinností je upozornit na to, jaké funkce Novomlýnské nádrže plní, jak jsou provozované a jaké dopady by jejich vypuštění mělo nejen na ně samotné, ale i na celý navazující systém.
Odborníci říkají, že vypuštění pomůže částečně obnovit přirozenou samočisticí schopnost řeky Dyje.
Nestačilo by řešit pouze dolní nádrž. Klíčový problém je střední Novomlýnská nádrž. Právě tam přitéká většina živin z povodí Svratky, Jihlavy i Dyje. Kdyby se revitalizovala pouze dolní nádrž, efekt bude poměrně malý. V podstatě bychom jen prodloužili úsek zelené řeky o několik kilometrů, protože stejné problémy by se následně přesunuly do Bulharské zdrže. Dalším zásadním tématem je sucho.
To je častý argument, protože nádrže mimo jiné vznikly k řešení sucha.
Pokud bychom vypustili dolní nádrž, přijdeme o více než 80 milionů kubíků vody. Tento objem by v krajině chyběl právě v době, kdy je jižní Morava jednou z nejsušších oblastí republiky a už dnes se diskutuje o potřebě nových vodních zdrojů. V současnosti Novomlýnské nádrže v období sucha zvyšují průtok Dyje přibližně na 10 až 12 metrů krychlových za sekundu. Přítok přitom bývá pouze kolem šesti, v extrémním suchu i čtyři kubíky za sekundu. Bez nádrží by tedy v řece tekla zhruba polovina dnešního množství vody.
To by mělo přímý dopad na ředění odpadních vod pod nádržemi i na zásobování Zámecké Dyje, Kančí obory, Včelínku a dalších vodních systémů (velká část patří k chráněným krajinným oblastem - pozn. red.). Voda by se musela zajistit jiným způsobem – například přečerpáváním nebo převody z jiných zdrojů. Stejný problém by nastal u napájení lednických rybníků a dalších rybničních soustav.
Zdůrazňujete protipovodňovou funkci nádrží. Pomáhají také zavlažovat okolní pole a vinice, i když ne v takové míře, jak se v minulosti předpokládalo. Co říkáte na argumenty části odborníků, že nás k vypuštění nádrže či nádrží stejně dožene příroda sama?
Nevím, z čeho vycházejí závěry, že k tomu musí nevyhnutelně dojít. Rozumím argumentu, že se nádrže budou postupně zanášet sedimenty a jejich kapacita se bude snižovat. To je samozřejmě možné. Otázkou ale je, jaké technologie budeme mít za padesát nebo sto let, jaké budou tehdejší priority a jak se bude na celou problematiku nahlížet. To, že se nádrže mohou zanést, ještě neznamená, že je správné rozhodnout o jejich vypuštění už dnes. Je to podobné, jako kdyby někdo řekl: Postavil jsem dům, ale jednou stejně zchátrá, tak ho raději zbourám už teď.
Zmínil jste silné znečištění toků. Podle odhadů přiteče kvůli splaškům, hnojivům a dalším látkám do zmíněných nádrží okolo 150 tun fosforu ročně. Jak to chcete řešit?
Na tocích i nádržích v celém povodí provádíme pravidelný monitoring a zatížení fosforem je skutečně velmi vysoké. Je to jasné varování, že je nutné začít jednat. Je potřeba zaměřit se na kvalitnější čištění odpadních vod, zpřísnění limitů, budování oddílných kanalizací a další opatření. Často řešíme až důsledky, ale ne příčinu. Na tu se musíme zaměřit.
Existuje konkrétní plán, jak snížit množství fosforu, které do nádrží přitéká?
Budeme prosazovat především zpřísnění limitů pro čistírny odpadních vod v citlivých oblastech. Vypadá to, že mezi ně bude patřit prakticky celé povodí Dyje. Téma se už řeší společně s ministerstvy životního prostředí i zemědělství. Upozorňujeme na něj dlouhodobě při plánování v oblasti vod. Vedle toho pokračujeme v opatřeních, která zlepšují stav vodních toků. Jedná se především o jejich revitalizace. Obnovujeme slepá ramena a vracíme do krajiny dříve napřímené zemědělské toky. Jen v posledních letech jsme do revitalizací a renaturalizací investovali přibližně tři čtvrtě miliardy korun.
Odbahnění? Velmi nákladné
Z Brna si dobře pamatujeme zelenou břečku v přehradě. Před 16 lety pomohlo vápnění, odbahnění i aerace, teď je voda daleko čistší. Lze něco z toho využít na Nových Mlýnech?
Na dolní nádrži bez střední něco takového zřejmě nemá smysl. A tam je přírodní rezervace. Oproti Brněnské přehradě jsou tyto nádrže mělké. Brněnská nádrž má retenční objem kolem 18 milionů kubíků, jen u dolní novomlýnské je to čtyřikrát víc. Charakter těchto nádrží je zcela jiný. Pokud by to fungovalo, bude to hodně nákladné, a to nejen finančně, ale i provozně.
Nějaké odčerpání, odbagrování sedimentů by pomohlo?
Odbahnění by muselo probíhat sacími bagry, což není nic neobvyklého. Jenže to množství sedimentů je tak velké, že by zabralo řadu let. A zásadní otázkou by bylo, kam s tím sedimentem, pokud nevyjdou rozbory? Nedáte to na zemědělskou půdu a mělo by to jít na skládku, pak je to neřešitelné, a to i při malém množství. Pokud by vycházely rozbory, tak musíte najít vhodnou zemědělskou půdu, na kterou to budete aplikovat, a ty rozlohy budou obrovské. Není to jednoduché, protože ty sedimenty nejsou nic jiného než většinou spláchnutá ornice.
S odborníky z Akademie věd či Mendelovy univerzity a dalšími institucemi jste spustili monitoring vody i s pomocí dronů. Co vám to ukazuje?
Pravidelně měříme celý vodní sloupec a sledujeme vývoj od Nových Mlýnů až po Pohansko. Na konci sezony všechna data vyhodnotíme a konzultujeme s odborníky. Ukazuje se, že právě díky intenzivnímu monitoringu dokážeme lépe odhadnout vývoj situace a včas reagovat. Když například vidíme rozsáhlý rozvoj sinic v horní části soustavy, snažíme se zabránit jejich přepouštění níže.
Dalším důležitým tématem je rybí osádka. Po povodních v roce 2024 se do Bulharské zdrže dostalo velké množství ryb z Novomlýnských nádrží, což pravděpodobně přispělo k rozsahu loňských úhynů. Proto je potřeba, aby byla rybí osádka dlouhodobě přiměřená a aby zarybňování vycházelo z pravidelného ichtyologického průzkumu.
Narážíte na to, že byla Dyje v inkriminovaném místě přerybněná?
V loňském roce ano. Ryby se do tohoto úseku dostávají jak z Novomlýnských nádrží, tak z dolních částí toku, a zároveň pokračuje zarybňování. Je proto potřeba celý systém lépe koordinovat. Moravský rybářský svaz už letos zarybnění omezil a věřím, že se podaří nastavit dlouhodobě udržitelný režim.
Budou zmíněná řešení stačit?
V tuto chvíli neexistuje jedno opatření, které by problém vyřešilo. Je také potřeba říct jednu důležitou věc. I kdyby se podařilo okamžitě zastavit přísun fosforu z čistíren odpadních vod, v sedimentech je ho uloženo tolik, že bude nádrže ovlivňovat ještě řadu let. A platí to i opačně: Kdyby se odstranily všechny sedimenty, ale fosfor by dál přitékal z povodí, problém by se znovu objevil. Proto je nutné řešit obě příčiny současně. Žádná rychlá cesta dnes bohužel neexistuje.
Znamená to, že se podobným úhynům ryb v nejbližších letech pravděpodobně nevyhneme?
Nikdo z nás si to nepřeje, ale úplně zabránit jim v současných podmínkách bohužel nedokážeme. Můžeme však díky lepšímu monitoringu a vhodným manipulacím s vodou jejich riziko i rozsah snižovat.
Takže vypouštění pro vás není jako varianta na stole?
Diskuzi vítám. Jen je potřeba vést ji komplexně. Nestačí říct, že nádrž vypustíme a vysadíme lužní les. Musíme současně vědět, odkud vezmeme vodu, kterou dnes nádrže zadržují, jak nahradíme jejich retenční funkci a jaká další opatření bude nutné přijmout.
Když ale někdo řekne, že stačí vypustit Nové Mlýny a problém bude vyřešený, není to pravda. Znamenalo by to rozsáhlé terénní úpravy, revitalizaci přibližně 1700 hektarů území i řešení všech navazujících vodních systémů. Jde o projekt na dlouhé roky. A nakonec se může ukázat, že hlavní problém stejně zcela nevyřešíme, zatímco vytvoříme nová rizika v jiných oblastech. Jakékoliv zodpovědné rozhodnutí musí být na základě znalosti všech rizik a souvislostí, které budou odborně zhodnoceny.
Chápu správně, že tomu v nejbližší době nakloněný nejste?
Když zvážím všechny souvislosti, tak návrhům na vypuštění dolní nebo i střední nádrže rozhodně nakloněný nejsem a jsem přesvědčený, že v nejbližších letech k tomu dojít nemůže. Můžeme se o této variantě bavit jako o možnosti pro budoucí generace. Ty se mohou rozhodnout, dle aktuálního vývoje klimatu, jakým směrem pokračovat. Spíše bych řekl, že čím dál více aktuální bude naopak hledání nových zdrojů a akumulací vody, jak pro pitné, tak pro ekologické účely. A také je důležitý názor místních, kteří jsou s tou krajinou a nádržemi mnoho let spjatí a jakákoliv změna se bude dotýkat jich.
