Hlavní obsah

Děláme změny, aby se nic nezměnilo. Český protidrogový chaos pokračuje

Foto: Michal Turek, Seznam Zprávy

Proč dochází k zásadní změně organizace protidrogové politiky, nedokáže ministr zdravotnictví Adam Vojtěch vysvětlit.

Všechna rizika přesunu protidrogové politiky pod resort zdravotnictví by bylo možné akceptovat jako transformační náklady, pokud cíle a přínosy tyto náklady ospravedlní. Jenže o cíli nevíme v tuto chvíli vůbec nic.

Článek

Dva a půl měsíce po rozhodnutí o přesunu protidrogové agendy z Úřadu vlády pod ministerstvo zdravotnictví už by snad nebylo příliš smělé doufat, že bude jasněji o tom, proč se celá mimořádně kontroverzní věc vlastně odehrála. Jenže smůla. Namísto odpovědí přibývá otázek a mlha houstne.

Část českých senátorů a také řada odborníků strávila velký kus posledního červencového čtvrtku na veřejném slyšení věnovaném oblasti koordinace politiky závislostí po zmíněném přesunu agendy a vyprázdnění dosavadní role národního protidrogového koordinátora.

K nejpozoruhodnějším vystoupením patřil příspěvek vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti (NMS) Pavly Chomynové. Její útvar patří k nejviditelnějším součástem české protidrogové politiky. Portál drogy-info.cz je užitečnou studnicí dat o českých závislostech a pravidelné zprávy o alkoholu, tabáku i nelegálních látkách a takzvaných nelátkových závislostech jsou povinnou literaturou pro každého, kdo chce do problematiky českých závislostí proniknout.

Chomynová ve svém vystoupení oznámila, že jejímu středisku způsobil přesun z Úřadu vlády na ministerstvo zdravotnictví přinejmenším dvouměsíční administrativně-technickou paralýzu, kvůli níž se mimo jiné dostaly do skluzu některé studie, na něž je navázáno financování z evropských fondů. Změna nadřízeného orgánu zároveň vedla k zániku evropského certifikátu potvrzujícího kvalitu práce s daty.

Na první pohled jde o drobnost a o drobné. Evropské peníze na celý rok pro monitorovací středisko dělají řádově 100 tisíc eur. Jejich dílčí nedočerpání, které nyní hrozí, tedy nepředstavuje finanční hrozbu ani v případě, že by jej muselo ze svého rozpočtu kompenzovat ministerstvo zdravotnictví (což v tuto chvíli rovněž není jisté).

Ze 16 lidí, kteří působili v protidrogovém odboru na Úřadu vlády, jich šest odmítlo přejít pod ministerstvo zdravotnictví. Ze šesti lidí působících v NMS zbudou od září čtyři.

Pak je tu zmíněná ztráta datového certifikátu od evropské agentury EUDA. Zástupce ministerstva zdravotnictví se na senátní konferenci tvářil, že je to pouhá formalita a nebude problém požádat o jeho obnovení. Dá se ale očekávat, že evropští úředníci si všimnou přinejmenším personálního oslabení NMS. Bez certifikátu se výrazně oslabuje zařazení NMS do evropských monitorovacích aktivit. Podle příslušných stránek je přitom udělení certifikátu spojeno s podrobným místním zkoumáním a diskuzemi s týmem zajišťujícím národní monitoring.

Všechna tato reálná i potenciální rizika – finanční, personální i reputační – by bylo možné akceptovat jako transformační náklady, které se pojí v podstatě s každou systémovou změnou. A to za předpokladu, že změna má jasný cíl a její přínosy předčí či ospravedlní zmíněné náklady. Jenže tady je kámen úrazu - o cíli ani přínosech změny nevíme v tuto chvíli vůbec nic.

Asi nejčastěji zaznívala od diskutujících v Senátu (zejména od bývalého protidrogového koordinátora Pavla Béma) otázka „proč“. Česká protidrogová politika je obecně funkční a v některých ohledech představuje mezinárodní špičku.

Důvody zásadní změny organizace této politiky nedokázali před senátory srozumitelně vysvětlit ani nově jmenovaná šéfka příslušné sekce na ministerstvu Dita Protopopová ani šéf ministerského Inspektorátu omamných a psychotropních látek Petr Novák, ba co hůř, ani ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Obecné fráze o „vyšší efektivitě“, jimž navíc chybí opora v jakékoli analýze údajných současných neefektivit, nevyrovnají konkrétně viditelné náklady a rizika.

Uspokojivá odpověď nepřišla ani na otázku, zda přechod protidrogové agendy z Úřadu vlády na ministerstvo zdravotnictví znamená také obecný posun v celkovém fungování protidrogové politiky.

Adam Vojtěch na jedné straně tvrdí, že se zhola nic nemění a že jde – navzdory personálním ztrátám – o „přechod jedna ku jedné“. Ale zároveň jedním dechem vyjadřuje pochyby o principu harm reduction, který je základním kamenem současné závislostní politiky. To nedává smysl.

Ještě menší smysl dávají vystoupení premiéra Andreje Babiše. Ten na jedné straně kritizuje „prodrogovou“ politiku Pavla Béma a vyhlašuje válku proti kratomu a dalším drogám, zatímco v příštím videu vynáší do nebes adiktologické služby, které jsou hlavním symbolem Bémova letitého působení v protidrogové politice a jedním z klíčových prvků přístupu harm reduction.

Jedinými výsledky tohoto absolutního politického a koncepčního chaosu a neschopnosti zdůvodnit obří organizační zásah do protidrogové politiky státu jsou zatím personální oslabení, reputační problém Národního monitorovacího střediska a potenciální finanční riziko. Nemluvě o dalších obřích rizicích pro veřejné zdraví i bezpečnost, pokud by dosavadní systém přestal fungovat.

Na straně přínosů je zatím čistá nula a nikdo zodpovědný neumí ani naznačit, co konkrétního by bylo možné v této oblasti do budoucna očekávat.

Doporučované