Článek
Nancy Guthrieová (84), matka americké moderátorky Savannah Guthrieové, v lednu zmizela ze svého domu v Arizoně. Její zmizení odstartovalo několikaměsíční vyšetřování, které však přineslo jen málo zjevných stop a skoro žádné podezřelé. Policie zveřejnila dva výhrůžné dopisy, které přišly, píše BBC.
Jak by tedy bylo možné na základě těchto stručných dopisů s žádostí o výkupné dopadnout únosce Nancy Guthrieové? První z dopisů požadoval miliony dolarů v bitcoinech. Druhý tvrdil, že Guthrieová zemřela krátce po svém únosu.
Ačkoli se jazyk v dopisech může zdát přímočarý, policie uvedla, že charakteristické jazykové rysy autora mohou být rozpoznatelné. „V těchto dopisech je řada informací, které by mohly někoho přimět k tomu, aby si řekl: ‚Víte, to jsem už někde slyšel,“ řekl šerif okresu Pima Chris Nanos.
Forenzní lingvista sdělil BBC, že je možné z pouhých několika vět získat o dané osobě klíčové informace. „Vychází to z předpokladu, že každý z nás má svůj vlastní idiolekt neboli slovní otisk, který odlišuje náš jazyk od jazyků ostatních,“ vysvětlil William Eggington, bývalý profesor lingvistiky z Brigham Young University, který nyní působí jako forenzní konzultant.
Dodal však, že vyšetřovatelé musí při analýze takových vzkazů zachovávat vědeckou skepsi, zejména když mají k dispozici tak málo slov. Kromě toho musí počítat s možností, že se daná osoba snaží zamaskovat svůj přirozený styl psaní.
Analýza dopisů
První vzkaz zaslaný 2. února místní televizní stanici začínal slovy: „Ahoj Savanno, máme tvou matku Nancy. Je v bezpečí, ale má strach. Bude držena jako rukojmí, a pokud bude obdrženo výkupné, bude pak propuštěna bez úhony.“ Skutečnost, že autor v tomto případě hojně využívá trpný rod a používá větnou konstrukci typu „pokud–pak“, naznačuje, že má přinejmenším středoškolské vzdělání a možná i určité vysokoškolské znalosti, uvedl Eggington.
Dále v dopise stojí: „Jakmile bude platba přijata na níže uvedenou bitcoinovou adresu, bude propuštěna do 12 hodin od vkladu na bezpečné místo pro předání v Tucsonu. Pokud platba nebude přijata (sic) do konečného termínu v pondělí 9. v 17:00, bude zabita.“ V této části autor nejprve napíše slovo „received“ (obdržet, pozn. red.) správně, ale poté ho napíše nesprávně. To naznačuje, že daná osoba nevěnuje zvláštní pozornost správnému pravopisu slova, nebo že si to, co napsala, pečlivě nezkontrolovala, vysvětluje Eggington.
FBI zveřejnila na začátku tohoto roku snímky maskovaného muže, který byl spatřen před domem Nancy Guthrieové v noci, kdy byla unesena.
Čtyři dny po prvním vzkazu dorazil druhý: „Rodino Guthrieových, nebyli jsme plně srozuměni se závažností jejího zdravotního stavu. Nikdy jsme jí nechtěli ublížit, to nebyl náš záměr… Zemřela krátce poté, co byla unesena. Domníváme se, že to souviselo se srdcem. Nyní je pohřbena v přírodě.“ Eggington uvedl, že v těchto řádcích autor dehumanizuje Nancy tím, že o ní hovoří ve třetí osobě, a dokonce přisuzuje vinu za její smrt jí samotné.
Zatímco místní úřady tvrdí, že její smrt nemohou ověřit, Eggington uvedl, že tvrzením, že „zemřela“, autor nepřijímá odpovědnost, přičemž používá specifický výraz „pohřbena v přírodě“.
Pasáž obsahuje strohý jazyk akademického stylu, to však nemusí být přirozeným odrazem slovníku člověka a autor by mohl záměrně psát strojeným způsobem, aby zamaskoval svůj skutečný styl vyjadřování, uvedl.
Eggington se na základě stylu psaní domnívá, že oba výhrůžné dopisy adresované Guthrieové napsala stejná osoba. Vyšetřovatelé budou tyto drobné detaily využívat k sestavení profilu autora. Jakmile najdou podezřelého, ať už na základě vlastního profilu, nebo díky tipu od veřejnosti, mohou porovnat texty v minulosti psané podezřelou osobou s dopisy žádajícími o výkupné, uvedl Eggington.
Vzhledem k tomu, že uplynulo již šest měsíců, „se zdá nepravděpodobné“, že by podezřelý mohl být identifikován na základě těchto vzkazů, uvedl pro BBC profesor Jeffrey Adler, který na Floridské univerzitě přednáší dějiny americké kriminality a násilí. „Únos není běžný trestný čin,“ poznamenává Adler a dodává, že většina únosů souvisí s rodinnými spory ohledně péče o děti.
Příklady z minulosti dávají rodině naději
V jiných mediálně sledovaných případech americké historie, jako je například únos dítěte Charlese Lindbergha ve 30. letech a syna Franka Sinatry v 60. letech, měli únosci jasný motiv – získat výkupné.
Nebylo by to poprvé, co byl podezřelý dopaden na základě svého rukopisu. Když úřady v roce 1996 souhlasily se zveřejněním manifestu Theodora Kaczynského, známého jako Unabomber, byl to právě jeho bratr, kdo poznal jeho rukopis a přihlásil se, aby ho identifikoval.
V případě Nancy Guthrieové policie uvedla, že před zveřejněním vzkazů hovořila s rodinou. O několik hodin později Savannah Guthrieová vyjádřila naději, že tyto vzkazy pomohou dopadnout toho, kdo unesl její matku: „Jsme zoufalí. Potřebujeme, aby se někdo přihlásil. Někdo něco ví. Někdo má podezření. Někdo pozná rukopis ve vzkazech s požadavkem na výkupné.“
