Článek
Ministerstvo zdravotnictví vedené Adamem Vojtěchem (ANO) na jaře v rámci auditu několik týdnů tajně sledovalo, co na svých přístrojích dělají jeho zaměstnanci. Úředníci upozorňují, že sledování probíhalo i mimo pracovní dobu a že se navíc externí firma mohla dostat k citlivým osobním datům.
Zaměstnanci kvůli analýze sepsali petici, jejíž znění mají Seznam Zprávy k dispozici. Hodlají si také stěžovat u Úřadu pro ochranu osobních údajů a na Státním úřadu inspekce práce.
Seznam Zprávy se seznámily s dokumenty, které existenci takové analýzy potvrzují. Získaly také několik svědectví zaměstnanců, kteří si ovšem nepřejí být jmenováni kvůli obavám z možné pomsty vedení ministerstva.
Samo ministerstvo se hájí tím, že šlo o standardní postup, který zaměstnanci pouze špatně pochopili. „Obavy vycházejí pouze z nedorozumění a nedostatku informací o technické podstatě auditu. O žádné ‚šmírování‘ nejde a nikdy nešlo,“ uvedlo pro Seznam Zprávy tiskové oddělení ministerstva.
Resort ale odmítl sdělit, kdo analýzu dělal a kolik stála, a nechce ani zveřejnit její výsledky.
Pod petici proti plošnému monitoringu se podepsalo několik desítek úředníků. „My níže uvedení a podepsaní zaměstnanci a státní zaměstnanci ministerstva zdravotnictví vyjadřujeme nesouhlas s provedením plošného monitoringu činností zaměstnanců, který byl prováděn bez předchozího upozornění, skrytě, třetí osobou na základě v Registru smluv dosud nezveřejněné smlouvy a jehož předmětem byla podle dostupných zjištění zaměstnanců a vedoucích zaměstnanců i citlivá osobní data,“ píše se v úvodu petice.
Zaměstnavatel má za určitých podmínek právo kontrolovat, co zaměstnanci na pracovní technice dělají. Podle úředníků ministerstva ale tyto podmínky nebyly dodrženy. Rozsah monitoringu byl podle nich příliš velký, aby obstál před zákonem. Navíc nebyli o auditu informováni, což by alespoň v základních parametrech měli být.
Stěžovatelé tvrdí, že ministerstvo sledovalo veškerou jejich činnost na takzvaných aktivních obrazovkách. „V řadě výstupů se tak objevily například faktury, záznamy z bankovních účtů nebo zdravotní zprávy. Pominout nelze ani fakt, že předmětem takového sledování aktivních obrazovek se tak nejspíše staly i údaje a komunikace třetích osob, které zaměstnanci ministerstva zdravotnictví zpracovávali,“ píše se v petici.
To ovšem ministerstvo popírá a tvrdí, že nikdo nesledoval obrazovky, osobní zprávy ani údery na klávesnici. Úřad ale potvrdil, že sledoval činnost na technice i mimo pracovní dobu – například o víkendech nebo po večerech.
Ministerstvo: Sbírala se pouze statistika
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch na stížnosti ve svém úřadu reagoval dopisem zaměstnancům, který mají Seznam Zprávy také k dispozici. Pokouší se je uklidnit a tvrdí v něm, že cílem analýzy „bylo získat po nástupu nového vedení objektivní přehled o stavu informačního a technologického prostředí ministerstva a ověřit, zda jsou pracovní prostředky a informační systémy využívány bezpečně, efektivně a v souladu s nastavenými pravidly“.
Ministerstvo podle něj chtělo identifikovat případná provozní, organizační či kyberbezpečnostní rizika. Vojtěch dále tvrdí, že šlo pouze o sběr statistických dat a ze získaných údajů nelze zjistit, co přesně dělali konkrétní zaměstnanci.
Sám si ale v dopise odporuje – hned v následujícím odstavci totiž uvádí, že „pokud by některé poznatky měly být v individuálním případě dále řešeny, musely by být vždy nejprve ověřeny, zasazeny do konkrétního kontextu a projednány s dotčeným zaměstnancem“.
Také svědectví zaměstnanců potvrzují, že jejich konkrétní data zaznamenávána byla. Výsledky analýzy spolu s údaji pro konkrétní zaměstnance dostali na stůl jejich vedoucí. Součástí byl například seznam webových stránek, na kterých se daný zaměstnanec pohyboval. Nebylo z něj ale jasné, jak určit, které stránky úředník navštívil pracovně a které ne.
„Zásadně nelze ani souhlasit se zlehčujícím vysvětlením pana ministra, že se nemělo jednat o hodnocení jednotlivců, kdy přitom tito byli na základě velmi nekonzistentní a pochybné metodiky tříděni do různých kategorií podle toho, jaký jim evidentně nevhodně, v řadě případů až absurdně nastavená metrika přisoudila například čas trávený ‚pracovně‘ a ‚nepracovně,“ píše se v petici.
Zaměstnanci teď chtějí, aby případné porušení jejich práv posoudil Úřad pro ochranu osobních údajů a Státní úřad inspekce práce. Domnívají se, že mohl být porušen zákoník práce nebo nařízení GDPR.
„Jakékoliv úvahy o nezákonném jednání považujeme za neopodstatněné. Úřad postupoval v mezích zákona a interních předpisů,“ říká k tomu ministerstvo.
