Článek
Ze lžíce bagru na váš prst. Těžba národního drahokamu, jímž je český granát, probíhá v Českém středohoří a Podkrkonoší. V Turnově pak vyrábí z tohoto kamene šperky společnost Granát Turnov, která existuje od roku 1953. Tehdy se spojilo přes 127 tamních šperkařů a začali pracovat v jedné dílně. Šlo o začátek podniku prosperujícího do dneška, který posílá tuzemský klenot do celého světa.
„Minimálně polovina našich výrobků jde na český trh. Z hlediska vývozu máme značné procento takzvaného falešného exportu, protože u nás hodně nakupují turisté. Vyvážíme jinak do okolních zemí, jako je Polsko či Německo. Máme za sebou i úspěch na světové výstavě EXPO 2025 v japonské Ósace, tak se porozhlížíme i tam. Hlavní je pro nás ale stále český zákazník,“ říká pro Seznam Zprávy koordinátor těžby Jiří Boudný.
Samotná těžební hloubka nepřesahuje 5 metrů. Z vytěžených 25 tisíc tun hlíny a hrubé směsi proběhne selekce a do Turnova tak doputuje pouhých 5 až 6 tun takzvaného nabohaceného koncentrátu.
„Přivezou nám ho z dolů. V koncentrátu není jen granát, ale i další těžké minerály. Musíme drahokamy od zbytku směsi oddělit. Dělá se to na prosvětleném skle. Procento se různí podle lokality, ale v průměru se pohybuje mezi 8 a 13 procenty granátu na celek koncentrátu,“ vysvětluje Boudný.
Unikátní české firmy
Seznam Zprávy Byznys přinášejí v prázdninovém seriálu příběhy firem, značek nebo míst, které vznikly před staletími a stále fungují.
Rozložíme-li si to na lokality, tak v tuně koncentrátu z Českého středohoří se nachází zhruba 15 gramů českého granátu. V případě Podkrkonoší je to až 150 gramů. Ty se následně třídí podle velikostí sítovacím strojem a egalizačním strojem.
Druhý jmenovaný přístroj pracuje pomocí válců, jimiž třídí velikost kamenů. Sítovací stroj si lze představit zase jako kovová síta různé velikosti od jednoho po sedm milimetrů. Ta jedou pásově a na ně z vaničky padají protříděné drahokamy. Pod sítem jsou další nádoby na jednotlivé velikosti granátů.
„Občas se to zadrhne,“ říká šéf těžby, když se začnou kameny všech velikostí zastavovat v přední části sítovacího stroje. Během chvilky komplikaci vyřeší.
Deset drahokamů
Velikost vytěžených granátů se pohybuje zhruba od 1 až do 7,5 milimetru. Horní hranice dosáhne jen minimum kamenů. Pokud jich firma najde deset za rok, považuje to za úspěšný výsledek sezony.
„Velikost granátů je daná více méně gaussovou křivkou. Největší množství kamenů se tak pohybuje kolem tří až čtyř milimetrů sítové velikosti. S každou desetinou velikosti navíc už jich rapidně ubývá. Od sedmi milimetrů už jde o opravdu vzácné kusy,“ ukazuje na jeden z těchto vzácných kusů Boudný.
Před ním na stole leží několik ojediněle velkých kusů kamene. Šéf těžby bere do ruky baterku, aby sytě rudý granát prosvítil. Drahé kameny mají totiž vlastnost jménem brilance, tedy odrazivost světla. Český granát podle odborníka odrazově nejlépe funguje na slunečním světle. Když jsou kusy granátu protříděné, dochází k ručnímu a strojnímu broušení.
„Ručně se brousí větší velikosti českých granátů i další kameny, které používáme do našich šperků. Jde třeba o vltavíny a záhnědy. Funguje to tak, že do strojku umístíte nástavec. Nastavíte úhly. Musíte si dát pozor na správnou mašinku, protože na každý druh kamene je jiná,“ komentuje Boudný ruční broušení.
Opracované kameny se následně zasazují do šperků. Jedná se o činnost závislou na zručnosti a preciznosti. Kamenů mohou být v jednom kusu klenotu desítky. Klenot je pak ještě potřeba vyleštit a zkontrolovat jeho výslednou kvalitu, aby brilance národního kamene Česka byla co nejvyšší.
A že je o šperky zájem, dokazuje i řada prestižních zakázek pro významné osobnosti, například v minulosti pro britského prince Charlese a jeho manželku Camillu, amerického prezidenta Baracka Obamu a jeho manželku Michelle nebo papeže Jana Pavla II. či Benedikta XVI.
