Článek
Turečtí poslanci ve středu předložili v parlamentu návrh zákona, který by měl umožnit části členů Strany kurdských pracujících (PKK) návrat do civilního života. Text by se ale nevztahoval na vůdce PKK Abdullaha Öcalana, který si odpykává doživotní trest ve vězeňské izolaci, píší agentury a média. Pod návrhem je podepsána většina poslanců, což je předzvěst toho, že normu parlament schválí.
Turecko považuje PKK, která v minulosti usilovala o vznik nezávislého Kurdistánu, za teroristickou organizaci. Samotné členství, financování či podíl na chodu strany i bez zapojení do ozbrojených aktivit je tak v Turecku trestný čin. PKK v reakci na výzvu svého vězněného vůdce Öcalana oznámila loni v květnu své odzbrojení a rozpuštění. Öcalan vyzval členy a příznivce krajně levicové strany, aby se zapojili do budování demokratického státu v Turecku.
Návrh zákona podle médií a agentur počítá s tím, že stíhání či výkon trestu za některé aktivity považované za trestné by byly pozastaveny na zkušební dobu pěti až deseti let podle závažnosti skutků. Pokud by se dotyčný nedopustil během této doby zločinu, stíhání by bylo odloženo a výkon trestu považován za splněný.
Zákon ale vylučuje z úlev členy PKK obžalované či odsouzené za závažné činy, které jsou trestány doživotím, spáchané před 1. červnem 2005. Návrh zákona by se tedy nevztahoval na vůdce PKK Öcalana, který byl odsouzen k trestu smrti již v roce 1999. Trest byl změněn na doživotí, které si Öcalan odpykává ve vězeňské izolaci na ostrově Imrali u Istanbulu. V posledních měsících mu však vězeňská správa povolovala více návštěv, například zákonodárců prokurdské strany DEM, kteří dojednávali konec PKK.
Pod návrhem zákona je podepsáno 360 z 592 tureckých poslanců, píše agentura AFP. Text podpořili zákonodárci z vládní strany AKP, jejich spojenci z nacionalistické strany MHP i opoziční DEM. Naopak nedávno vzniklá Nová strana, která má nejsilnější opoziční klub, se k návrhu nepřipojila, protože s ní nebyl návrh konzultován.
Úlevy by se vztahovaly jen na členy a příznivce PKK, kteří by se úřadům přihlásili do šesti měsíců od schválení zákona. Návrh počítá s vytvořením vládního výboru a parlamentní komise, které by kontrolovaly naplňování zákona i zastavení aktivit PKK.
Konflikt mezi PKK a tureckým státem si od roku 1984 podle Ankary vyžádal více než 50 000 obětí. PKK v posledních letech působila i v Iráku či Sýrii, kde jsou rovněž významné kurdské menšiny.
