Hlavní obsah

Slovenské ministerstvo pořídilo kamery z Kypru. Jsou ruské, tvrdí opozice

Foto: Facebook Matúše Šutaje Eštoka

Ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok.

aktualizováno •

Ministr vnitra hájí nákup slovenským certifikátem. Ten však zkoumal, zda zařízení měří rychlost přesně, nikoliv, zda neodesílají data mimo systémy ministerstva vnitra. Resort v pondělí vyzval k demontáži kamer.

Článek

/Od spolupracovnice na Slovensku/

Na Slovensku se rozhořel spor o nové stacionární radary, které by měly měřit rychlost na tamních silnicích a výrazně zvýšit příjmy z pokut za překročení rychlosti.

Zařízení, která dokáží rozpoznat evidenční čísla vozidel i zaznamenat tváře pasažérů, má dodat kyperská skořápková firma bez historie. Podle opozičního Progresivního Slovenska je ovšem vysoutěžený model prakticky totožný s radary ruské firmy.

Šéf resortu Matúš Šutaj Eštok kritiku odmítá, požádal ale Národní bezpečnostní úřad o prověření bezpečnosti kamer i dodavatele. Toho následně ministerstvo vyzvalo k demontáži.

Seznam Zprávy odpovídají na otázky, které se s kauzou pojí.

Proč Slovensko nakupuje radary?

Kvůli modernizaci informačního systému na kontrolu silnic. To byl jeden z milníků Plánu obnovy, na jehož splnění chtělo Slovensko čerpat z Evropské unie 30 milionů eur.

Ministerstvo vnitra proto už před dvěma lety vypsalo soutěž na možného dodavatele, kvůli několika chybám, které objevil Úřad pro veřejné zakázky, ale dosud nemohlo tendr uzavřít.

Aby stát o peníze nepřišel, přišlo ministerstvo s alternativou: vytvořit jakýsi centrální mozek plánovaného systému, do něhož se později přidají i radary. Právě kvůli tomu ale nyní ministr Šutaj Eštok čelí kritice.

Resort pro otestování funkčnosti systému objednal dvě kamery, konkrétně model NERO R-ONE od společnosti Soitron, což potvrzuje i zakázka zveřejněná na webu ministerstva.

Stát zaplatil téměř 200 tisíc eur s DPH, podle Denníku N jsou ale nové stacionární kamery s největší pravděpodobností ruské a za evropský produkt se pouze vydávají.

Jedná se o ruské kamery?

O to se vede spor. Technické detaily, jako umístění čočky kamery, šroubů, větrání či vnější vzhled, jsou prakticky totožné s kamerami společnosti Simicon z ruského Petrohradu.

Na možnou shodu s ruskými kamerami upozornilo minulý týden opoziční Progresivní Slovensko. Zařízení by podle něj měla monitorovat evidenční značky aut i tváře pasažérů. Problém opozice vidí zejména v tom, že údaje může zařízení přenášet do státních databází, což otevírá přístup k neveřejným údajům.

„Pokud mají přístup do naší databáze vozidel ruští výrobci radarů, bylo by překvapením, kdyby tento přístup neměly i tajné služby,“ řekl bývalý velvyslanec Slovenské republiky při NATO Peter Bátor. Dodal, že by tak mohly sledovat pohyb nejvyšších státních činitelů, vojenské techniky a ukrajinských vozidel a zahraniční vojenské techniky.

Co na to ministerstvo?

„Mohu to absolutně vyloučit. Výrobcem určitě není Rusko. Všechny tyto radary prošly certifikací,“ odmítal ještě minulý týden ministr Šutaj Eštok tvrzení, že by za dodavatelem kamer stála ruská firma.

Odvolával se přitom na certifikát, který vydal Slovenský metrologický ústav. Později ovšem ministerstvo oznámilo, že požádá Národní bezpečnostní úřad, aby bezpečnost kamer a jejich dodavatele prověřil.

Metrologický ústav totiž zkoumal jen funkčnost kamerového systému, tedy zda měří rychlost aut přesně, nikoliv to, zda údaje neposílá i mimo systémy ministerstva vnitra.

V pondělí ale resort - v reakci na zveřejněné informace - vyzval dodavatele kamer k jejich okamžité demontáži.

„Při zavádění každého technologického řešení musí být stejně důsledně zajištěna ochrana osobních údajů občanů a jednoznačně prokázán původ používaných zařízení,“ vysvětlil mluvčí Matej Neumann.

Kdo stojí za dodavatelem?

Kamery Soitronu podle certifikátu dodává kyperská společnost Sodasus LTD. Ta ale na svém webu nemá zveřejněno vedení ani kontakty, není také možné dohledat dřívější zkušenosti s podobnými zakázkami.

Firmu řídí Fidesta Management, která figuruje v čele více kyperských společností a správu firem uvádí jako svou hlavní službu.

Na rozdíl od Soitronu, který je v souladu se zákonem v registru partnerů veřejného sektoru a umožňuje vidět konečné uživatele firmy, Sodasus LTD v registru nefiguruje.

Aktuality.sk napsaly, že webové stránky společnosti běží na serverech slovenské společnosti Websupport.

Vedení Soitronu tvrdí, že odpovědnost za výrobek má dodavatel. „Zařízení jsme nakoupili od dovozce s platným schválením typu měřidla a integrujeme je do řešení zákazníků. Za konstrukci, schválení a metrologické ověření zařízení odpovídá dovozce. My odpovídáme za integraci, síťové prostředí a nakládání s údaji na naší straně,“ uvedla firma pro deník Sme.

O typové schválení „kyperských“ kamer Nero na Slovensku požádala malá bratislavská IT firma it-s. „Firma si přitom až 27. dubna 2026 rozšířila předmět podnikání o činnosti související s opravami a montáží určených měřidel. Do obchodního rejstříku přibyla oprávnění na opravy a montáž silničních rychloměrů, jakož i na opravy a montáž analyzátorů dechu, a to zařízení pracujících na elektrochemickém i jiném principu,“ napsal Denník N.

Jako CEO it-s se na síti LinkedIn prezentuje Ján Vigaš z Bratislavy, upozornil server Aktuality. Podle portálu byl generálním ředitelem společnosti NetPoint, která si podle Bátora nechala v roce 2020 na Slovensku typově schválit měřič rychlosti Cordon. Jako výrobce je v certifikátu uvedena společnost Simicon Ltd. z Ruské federace. Jde o tentýž přístroj na měření rychlosti, ke kterému opoziční Progresivní Slovensko přirovnává nyní montovaná zařízení.

Jsou dnes kamery aktivní?

Ministerstvo jejich testování dočasně pozastavilo.

První takové zařízení nicméně portál carblog.sk identifikoval na odpočívadle Bratislava-Jarovce. Další se nacházelo přímo v Bratislavě na křižovatce v blízkosti hlavního autobusového nádraží.

Dohromady mělo podle plánu přibýt na silnicích téměř 300 radarů. Kolik se jich podařilo nainstalovat do zkušebního provozu, zatím není známo.

Původně měly být zakoupeny radary určené pro nejvíce nehodové úseky. „V současnosti probíhají smluvní jednání s vlastníky lokalit vybraných Policejním sborem a postupná montáž zařízení,“ avizovalo ministerstvo vnitra.

Ministra si chce pro nákup testovacích kamer předvolat opozice na parlamentní výbor pro bezpečnost.

AKTUALIZACE: Doplnili jsme informace o výzvě ministerstva vnitra k demontáži kamer.

Doporučované