Článek
Jednota Evropské unie při přijímání nových sankcí proti Rusku se podle diplomatů začíná rozpadat. Několik členských států požaduje výjimky nebo blokuje navrhovaná opatření, protože se obávají dopadů na vlastní podniky. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na pět diplomatů zapojených do jednání.
Podle listu daly výhrady najevo mimo jiné Řecko, Francie, Itálie, Německo, Rakousko nebo Portugalsko.
Protože sankce musí všech 27 členských zemí schválit jednomyslně, vedly námitky k několikadenním jednáním velvyslanců členských států v Bruselu, aniž by se podařilo dosáhnout dohody o 21. balíčku sankcí.
Diplomaté varují, že evropské vlády jsou stále méně ochotné přijímat opatření, která by poškodila jejich vlastní ekonomiku. „Všichni mluví o solidaritě a tvrdém postupu vůči Rusku, ale když dojde na konkrétní rozhodnutí, podpora se rozpadá,“ uvedl jeden z nich.
Největší spor se vede kolem přepravy zkapalněného zemního plynu (LNG). Řecko odmítá podpořit celý balík sankcí, pokud nebude zachována možnost přepravovat ruský LNG do třetích zemí.
Podle Financial Times by zákaz významně zasáhl společnost Dynagas řeckého rejdaře Jorgose Prokopia, která od začátku plnohodnotné invaze přepravila z ruského projektu Jamal více než 30 milionů tun LNG v odhadované hodnotě přes 24 miliard dolarů (přes půl bilionu korun).
Další země prosazují vlastní výjimky. Německo a Portugalsko chtějí kvůli domácím zpracovatelům z návrhu vypustit zákaz dovozu ruských ryb. Francie a Itálie usilují o zmírnění zákazu vydávání víz ruským vojákům, kteří bojovali na Ukrajině.
Rakousko zase opakovaně žádá uvolnění zmrazených ruských aktiv v hodnotě dvou miliard eur. Chce tak odškodnit společnost Raiffeisen Bank International za pokutu uloženou ruskými úřady.
Podle diplomatů citovaných listem FT je současná situace bezprecedentní. Zatímco v prvních letech války byly členské státy ochotnější nést ekonomické náklady sankcí, nyní se stále častěji snaží chránit odvětví, která na obchodě s Ruskem nadále vydělávají.
Jeden z diplomatů uvedl, že právě tato odvětví představují poslední významné zdroje příjmů pro ruskou ekonomiku.
Analytik bruselského think tanku Bruegel Jacob Kirkegaard deníku řekl, že Evropská unie se podle něj blíží hranici možností dalšího zpřísňování sankcí. Národní vlády podle něj stále častěji odmítají obětovat vlastní strategické zájmy a firmy, což může další rozšiřování sankčního režimu výrazně zkomplikovat.
Přichází to v době, kdy Ukrajina zintenzivňuje útoky na cíle hluboko na ruském území a západní spojenci doufají, že kombinace vojenského tlaku a ekonomických sankcí přiměje Moskvu k jednání o ukončení války.
Podle diplomatů však stále více členských států hodnotí hrozbu ze strany Ruska odlišně, což se promítá i do jejich ochoty podporovat další sankce.
